Tajemný ✓

XLIX.

Prudce jsem se rozkašlal, když mi ho Míša narval až do krku.
Já se taky lekl, ale udržel jsem se a nekousl..

Zvednu hlavu a, stejně jako Michal, zírám na kluka kolem dvacítky, který sedí za námi.
Ani jsem si ho před tím nevšiml, zřejmě pololežel a spal.

Teď je ale vzhůru a pozoruje nás mlsným pohledem.

„Co chceš?“ zeptám se tak, aby to znělo otráveně.

Mladík se ušklíbne:

„Přidat se? Nebo co bys myslel?“

Míša lapne po dechu a chce něco odseknout, ale já mu stisknu stehno, aby mlčel.
Všiml jsem si totiž mobilu, který mladík drží v ruce.
Je možné, že nás vyfotil.

„To nezní špatně, viď, Lásko. Kdy se nám naskytne možnost trojky s tak sexy klukem.“

Míša mlčí, proto svůj stisk na okamžik zesílím.
Cukne sebou, ale naštěstí pochopí, že má spolupracovat, a tak přikývne.

„Máš pravdu. Docela mám chuť si taky zakouřit.“

Zaplaví mě žárlivost, nedám však na sobě nic znát.
Naopak mladík se téměř tetelí blahem.

„Paráda,“ zajásá potichu, „tak můžeme jít rovnou ke mně.“

To určitě..

„Tak rychle to nepůjde. Máme naneštěstí důležitou schůzku.
Ale můžeme se sejít v pět hodin na náměstí u kašny.
Co ty na to?“

„Beru. Budu tam.“

Autobus akorát vjíždí na nádraží, kde všichni vystoupíme.

„Ještě počkej.“ zastavím kluka, který se ke mně tázavě otočí.

„Pokud mi teď ukážeš, že sis nás nevyfotil, nechám tě zasunout.“

Chlapec se rozzáří a podá mi mobil, jenž zkontroluji.
Nikde nic, uff.

„Bezva, díky.
Tak ahoj v pět.“ řeknu a na rozloučenou mu dám pusu na tvář.

Otočí se a radostným krokem odchází na opačnou stranu, než my s Míšou.
Ten se ke mně nakloní.

„Járo? Ty víš, kde je tu náměstí?“

Usměji se.

„Ne, proč?“

*************************
Dnešní poslední část.
Snad se líbila a pokud ano, můžete ji ocenit hvězdičkou a komentářem ♥

Jeej! Od zítřka mám dovču! Joo!😂😂😂♥