Tajemný ✓

XCIV.

Pohled Tobiáše

„Co sis myslel? Že ti všechno projde? Že mě můžeš donekonečna využívat a přitom podvádět?"

David si prudce sedne, načež zaskučí bolestí a dopadne zpátky na záda.

„Copak?" zeptám se naoko starostlivě.
„Konečně taky víš, jaký je sex bez přípravy. Konečně sis zažil to, čemu říkáš "tvrdší" sex."

Davidova tvář zrudla vztekem.

„Chceš snad říct, že tohle byla tvoje práce?" zvýší hlas, ale já už se ho neleknu.

„Ne," odpovím klidně, „já to jen natočil a vyfotil."

„Děláš si ze mne prdel, ty zasranej parchante?!" zařve a tentokrát se mu, i přes bolest, podaří sednout.

„Ty mě budeš urážet? Ty??
Podvádíš mě na každém kroku a když ti někdo nedá, začneš mu ničit život! Seš ubožák, Davide.
Mezi námi je konec." křičel jsem také, ale poslední větu jsem již opět pronesl klidným hlasem.

Vstanu a odcházím ke dveřím ložnice, kde se otočím, abych mu ještě sdělil pár informací.

„Abys věděl, tohle všechno byl Járův nápad. Já jsem pouze jemu a Michalovi pomohl s realizací.
Ber to tak, že ti prostě vrátili vše, cos jim udělal, i s úroky."

Chci se odvrátit, ale on nasraně zařve:

„Ten hazl! Za to ho zabiju!"

„To bych nedělal. Poslal jsem mu tvůj zdokumentovaný zážitek.
Nikdy už nikomu z nás neublížíš.
Nebo se snad chceš vidět na Facebooku?"

S těmito slovy se obrátím a konečně vypadnu z jeho bytu.