Tajemný ✓

LXXX.

Pohled Michala

Nemůžu uvěřit, že mi tohle Jára udělal. A zrovna s ním..
Vždyť na něj tak žárlil, když na mne koukal..

Na druhou stranu, musím přemýšlet, kdo tu fotku vlastně dělal.. Žádný kluk by se přece nenechal vyfotit při nevěře..
Pořád je tu možnost, že za to Jára nemůže. Třeba ho opil..

Navíc mi dělá starosti brácha. Odpoledne se sebral a někam odešel hned poté, co jsem mu ubrečeně ukázal tu fotku.
Teď je večer a on stále nikde. Už i mamka se po něm sháněla a to je co říct.

„Míšo?“ ozve se za mnou.

Otočím se a mezi dveřmi stojí Tomáš.

„Tome! Kde jsi sakra byl?“

Vejde do obýváku a rozvalí se na gauči.

„Kdeby. Jel jsem za ním.“

„Za Járou? Proč?“ zeptám se a usednu k němu.“

„Řekněme, že jsem mu dal na srozumněnou, že ti má dát pokoj.“

„Tome? Cos mu udělal?“

Docela se vyděsím. Proč to řešil, tohle je přece moje věc.

„Dal jsem mu pěstí.“

„Cože jsi??!“ vylítnu, jak čert z krabičky. Ani si nevšimnu, že jsem svým vykřikem přivolal rodiče, kteří teď stojí mezi futry a poslouchají.

„Tome, sakra! Proč ses do toho pletl. Vždyť nevíme, proč to udělal.“

„Co se stalo?“ vloží se do hovoru mamka, načež jí brácha vztekle odpoví:

„Jarda se vyspal se svým domácím.“