LXVII.

257 46 18
                                    

Věnováno Vlkousek_

*************************

Vzbudilo mě cinknutí SMS. Jen velice nerad jsem se oddálil od miláčka, který mi spokojeně chrupkal v náruči.
Kouknul jsem na na display a zmateně rozklikl zprávu od neznámého čísla.

Neznámé: Ahoj lasko. Kdy si zase zasukame?

Co to sakra?
Hned píši odpověď.

: Asi sis spletl cislo ;)

Odeslal jsem a mobil opět odložil jen proto, abych ho zase popadl při další zprávě.

Neznámé: Nemyslim si, zlato. Posledne jsme si uzili.

: Kdo sakra jsi??

Neznámé: Prece ten, kdo te vzdy dokonale osuka :))

Nechápu, proč mi ten dotyčný píše takové blbosti. Už několik měsíců jsem nikoho neměl a teď mám Míšu..

Ten se zrovna zavrtěl a otevřel rozespale očka. Je tak roztomilý, že jsem mobil hodil na stolek a na nějaké zprávy okamžitě zapomněl.

„Ahoj, lásko.“

„Ahooj.“ zašeptá Míša a natáhne se pro pusinku.
„Kdy ses vzbudil?“

„Teď akorát. Půjdu si udělat kafe, dáš si taky?“

„Hmm, jo, mhmm.“ odpoví a zase se zachumlá do deky.

Při pohledu na něj se skoro roztékám. Proto se raději zvednu a odejdu do kuchyně.

Zrovna pokládám dva šálky na stůl, když přijde Míša a položí na stůl můj telefon.

„Cinkla ti zpráva. Nechal sis otevřenou konverzaci.
Kdo je Best?“ zeptá se mě smutně.

„Kdo?“

Ukáže na displej mobilu.

Neznámé: Prijdu jako normalne, az ten tvuj odejde, ju? Tvuj Best

Zírám na mobil, neschopen slova. Po chvíli zvednu pohled k Míšovi, kterému se lesknou oči.

„Lásko.. Já ho vůbec neznám.“

Tajemný ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat