<Dokončeno> Kdybych věděl, co si zač, tak bych si tě přivlastnil kouzlem. Teď jsem si tě přivlastnil něčím jiným a silnějším. Láskou. Pravidla to nepovolují, ale co s tím, když tě miluju. - Jungkook
Dojedli jsme zmrzlinu a došli si první na jídlo, protože ten obchod otvíral až za 30 minut. Já si objednal ještě pití, protože bych jinak bez něj umřel. Tae si s někým psal na mobilu a mě to trošku štvalo. Pak se ale opřel lokty a zvláštně se usmíval, potom mi došlo, že mě vyfotil, když jsem pil. Ta fotka byla dost blízko a byla celkem pěkná.
„Pěkně fotíš." Pochválil jsem ho a jeho růže zase nabraly nachovou barvu. „Děkuju, jsi pěkný 'materiál' na focení," řekl s lehkým zasmáním. Jen co jsme to dojedli, tak jsme se vydali do toho obchodu, kde jsem ihned našel to tričko. „Vyber si svou velikost stejného trička, koupím ti ho." Šel jsem se porozhlédnout, ale nic dalšího jsem si nevybral. Když jsem se vrátil, tak Tae si našel svou velikost. „Děkuju, ale proč?" „Chci mít něco stejného s tebou jako náznak přátelství, protože jsi výjimečný," řekl jsem a trošku mi zrůžověly tváře, ale na Taeho jsem neměl, ten byl rudý úplně celý, ale pořád se usmíval jako sluníčko. Šli jsme se ještě podívat po jiných obchodech a narazili jsme na Hobiho.
„Ahoj Hobi," pozdravili jsme najednou s Taem. „Ahoj kluci, co vy tu?" zeptal se s úšklebkem. „Jen se procházíme a já si chci koupit nějaké oblečení, líbí se ti naše trička?" „Chci taky jedno takový... Je super." Předváděl tu jakože "brečí" a dupe nohou. Zastavil jsem ho s tím, že vypadá trošku divně, protože se kolem nás zastavovali lidi. „V klidu a žádný takový, už tam není." Vyplázl jsem na něj jazyk a Tae vytahoval mobil z kapsy. „Vyfotíme se?" zeptal se s úsměvem a já jen přikývl. Chtěl jsem, aby to byla normální fotka, ale né, protože Hobi tam vlezl a tak jsem tam udělal nějakej postiženej obličej. Tae tam vypadá božsky. „Nevadí, když to dám na Instagram, že ne?" zeptal se Tae. „Jasně že ne." Jen, co jsem mu odpověděl už tam něco naklikával, takže mi došlo, že přidává novou fotku. Po nějakých pár vteřinách mi přišlo na mobil upozornění, že mě někdo označil na fotce. Kdo jiný než Tae.
taetae_95
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Líbí se to sunnyseok a 132 dalších
Zobrazit všechny komentáře (32)
Po tomhle jsme se rozloučili s Hobim a vydali se do parku, kde jsme si sedli a povídali si alespoň 3 hodiny, protože už bylo 5 večer a Tae už chtěl jít domů s tím, že tam na něj čeká večeře, ale já jsem ho zastavil a on se na mě nechápavě podíval.
„Ty jsi mě pozval na oběd, zmrzlinu a pití, tak já tě zvu na večeři, takže žádná domácí večeře a jdeme se najíst," řekl jsem s co největším úsměvem a jemu se tak rozzářila očka a pusa se mu roztáhla do krásného úsměvu, se kterým přikývl a šli jsme na jídlo. Dali jsme si normální jídlo a potom ještě zmrzlinový pohár pro Taeho a já si dal kus dortu a dokonce potom i zmrzlinový pohár.
Dopili jsme pití, dojedli pohár a vydali se domů. Já Taeho doprovodím domů, protože už je tma jak v pytli a bojím se o něj. Celkem dlouho jsme mlčeli, ale já si vzpomněl, že vlastně o jeho rodině nic nevím a on o mé také ne.
„A co tvá rodina?" zeptal jsem se ho a on zamrzl. Nejspíš ho tohle téma moc netěší. „Noo.. Žil jsem s tátou, protože mamka odešla. Asi když mi bylo 12, tak prostě zmizela," řekl mi celkem nedůvěřivým tónem, ale nechám to být. „A ty?" „Já jsem žil s rodinou, která čeká od svých dětí jen vždy dokonalosti.. To se dočkali u mé sestry Yeojin.. Je dokonalá úplně ve všem a já proto vždy dostával jen lekce jak co dělat dobře.. Proto jsem se často skrýval u Jina a taky proto mu říkám „mami". Je to pro mě úžasný kamarád a to samé Hobi. Jsme rodina, takže mou rodinu znáš a tu starou znát moc nemusíš, protože nejsou nijak jiní od ostatních namyšlenců. Jediná z rodiny, je máma, která se semnou chce zase nějak sejít a urovnat to, protože mě nechtěli pustit do Seoulu s kluky," řekl jsem mu to všechno, aniž bych přemýšlel... Myslel jsem si, že mě odkopne, ale akorát jsme došli k jeho baráku a on mě objal.
„Pro mě jsi dokonalý Kookie... Jsi úžasný člověk a nejlepší kamarád," řekl mi, odtáhl se a já se mu díval do očí a nemohl jsem si pomoct... Stačí jen na tvář, ale musím mu dát pusu.
„Doufám, že sis to užil stejně jako já..." řekl jsem mu potichu, nahnul se k němu a dal mu pusu na tvář. Jen co jsem se odtáhl začal se hrozně červenat a já si opřel mé čelo o to jeho. Zavřel jsem oči a užíval si tenhle moment. Věděl jsem, že se červenám taky hodně, ale ignoroval jsem to prozatím.
„Dobrou noc Tae," řekl jsem mu těsně předtím, než jsem se vydal k sobě domů.
