I. Love Against the Rules - Vkook/Taekook

56. Kapitol

Nevěřícně jsem se díval na Taeho, který to taky podle jeho pohledu nepobíral.

"Tvůj bratr se jmenuje Min Yoongi, že?" na to přikývla a usmála se.

"Vy ho znáte?!" vypískla a trošku se zachvěla, protože začíná zase sněžit.. Proč.. Je opravdu zima..

"Ano, známe ho.. Je to náš kamarád, ale.. Je zima, nechceš si dát čaj taky kousek? Vím, že je to asi divné, ale nemusíš se bát. Chceme si popovídat." přikývla a chytila mě za ruku. Měla hrozně slabou bundu a čepici ani rukavice neměla, takže jsme si dali čaj v kavárně kousek odtud.

"Chovají se k tobě rodiče takhle pořád?" na to se jen podívala smutně.

"Tatínek je často opilý a maminka furt něco kouří.. Smrdí to a často mi nedávají najíst.. Nevidím v tom žádnou lásku.. Nemají mě rádi.." řekla posmutněle a já si jí přitáhl do objetí, kde začala brečet.

"Shhh.. Jak to tak vidím, tak tě nemají moc rádi.. Nechceš jít k nám..? Poznáš svého brášku.." řekl jsem jí a ona se odtáhla a přestala brečet.

"To myslíte vážně?? Opravdu bych ho mohla poznat..?" na to jsem jen s úsměvem přikývl a ona se na mě zase vrhla.. Ale potom mi něco došlo.. Yoongi a Soo tedy mají stejné rodiče.. Tím pádem..

"Soo?" podívala se na mě a já se jí prostě musel zeptat.

"No.. Jen nevím jak se na to zeptat.. Ty nejsi člověk, že?" zašeptal jsem a ona se na mě podívala trošku vyděšeně.

"J-jak to víte..?" nad tím jsem se jen uchechtl.

"Yoongi je taky takový jako ty, pomůže ti se vším.. Máme v domě 4 takový jako jsi ty, takže se neboj." pohladil jsem jí po vlasech a trošku je rozcuchal. Ten psík začal štěkat a tak ho musela utišit, jelikož nás nechtěli pustit, ale překecali jsme je. Vytáhl jsem mobil a napsal jsem klukům.

Jungkook: Ahoj Yoongi, nevím jak ti to říct, ale.. Našli jsme někoho, kdo patří k tvé rodině a víc se dozvíš doma.

Yoongi: Počkat cože? Moje rodiče mě určitě nebudou chtít vidět a sestra zemřela dřív, než se narodila tak co blázníš..?

Jungkook: Doma uvidíš.. Přes mobil ti to fakt nenapíšu ani neřeknu.

Yoongi: Fajn, ale děsíš mě..

Jungkook: Ahoj Jine, prosím tě mohl bys připravit ještě jeden pokoj pro hosty..? Vysvětlíme ti to doma, ale ať to není takový moc no.. Dospělácký, obětuj jedno své růžové povlečení a tvůj starý pokoj, který je růžový. Uvidíš doma.

Jin: Fajn, ale za to chci vysvětlení!

Nad tím jsem se pouze usmál a vyšel z té kavárny ven, kde sněžilo ještě víc, tak jsme rychle ještě zašli do nějakého obchodu, kde jsem Soo koupil teplejší a hezčí bundu, kterou si vybrala a s tím i ostatní věci jako čepici, rukavice.. Vzala si i spodní prádlo a boty.. Víc nakoupíme zítra a vyrazili jsme domů.

"Jéé.. Hezký dům!" zapištěla Soo a Tae se usmál.

"Tady teď budeš bydlet." a já pozoroval roztomilou Soo a ještě roztomilejšího Taeho.. On to s dětmi opravdu umí a teď nad tím přemýšlím, že bych taky chtěl jednou nějaké dítě.. Adoptovat si nějaké.. To samé i s psem.. Furt si s oběma hraje a já se konečně probudil a odemkl dveře.

"No konečně jste tu.." zasmál se Hoseok a najednou se ozvalo štěkání.

"Ehh.. To je ta věc?" řekl Yoongi s pobaveným hlasem.

"Ne.. A není to věc." postavil jsem se za Soo, která se dívala na Yoongiho a Yoongimu se hrnuly do očí slzy.

"T-to není možný.." zašeptal Yoongi a Soo začala taky brečet.

"T-ty jsi můj bráška?? Yoongie..?" Yoongi s úsměvem přikývl a Soo se k němu rozeběhla a objala ho. Yoongi jí vyzvedl do vzduchu a taky jí objal.

"Awww.." ozvalo se sborově a Yoongi se jen zasmál.

"Myslel jsem, že umřela.. Tak moc jsem kvůli tomu brečel.. Bylo to těsně před tím, než mě vyhodili.." řekl Yoongi pouštějící Soo dolů, která si konečně sundala bundu a zula si boty. 

"Rodiče jí týrají." řekl jsem smutně a Yoongi se na mě podíval.

"To jako vážně?!" vykřikl a Soo se smutně podívala na podlahu.

"Nemají mě rádi.. A hlavně jsem se na tebe vyptávala.." řekla a konečně vytáhla ouška, která byla krásně černá s bílými skvrnami. Všichni se na ní dívali a potom pochopili, protože je to jeho krev, tak prostě hybrid taky bude.. 

"Už tě tam nepustím.." řekl Yoongi a přišel k ní, kde si klekl.

"Budeš tu se mnou a kluky?" usmál se na ní a ona na něj skočila s jasným 'ano'.

"Proto ten růžový pokojík.." zasmál se Jin a já přikývl.

"Je večeře.. Jiminovi jsem už trest zrušil, protože nedokážu slyšet, jak moje děti umírají hlady.." setřel si imaginární slzu a všichni se zasmáli. Posadili jsme se ke stolu a začali jíst.

"Mňam! To je dobré strýčku Jine!" vypískla Soo, když jedla a Jin se zářivě usmál nad tím oslovením.

"Nevadí, když vám budu říkat strýčkové?" zeptala se všech a nikomu to nevadilo.. Samozřejmě, že Yoongimu tak říkat nebude.. 

"Soo? Chodíš do školy?" na to jen přikývla, ale prý že je to daleko, tak půjde na sociálku a na všechny tyhle blbosti.. Vezme si jí do péče a přihlásí jí do školy hned vedle naší. 

"Zítra tedy Yoongi půjde se Soo zařídit ty všechny věci a po tom všem vyřizování půjdeme nakupovat oblečení, ano?" zeptal jsem se Soo a ona přikývla.

"Ale nechci, abyste za mě utráceli.." nad tím jsem se jen zasmál.

"Stejná jako bráška.." Yoongi a Soo najednou nafoukli tváře a všichni se začali smát. Hlavně Soo a Yoongi. 

Po večeři jsme se všichni tak nějak sbližovali a udělali jsme i pelíšek pro Giho, který tu samozřejmě taky bude, protože Soo to chtěla takhle. 

"Už půjdeme spát, zítra budeme dlouho chodit všude po městě." řekl Jin a pomalu jsme se všichni zvedali do pokojů. Já ještě ukázal Soo její pokoj a ona byla hrozně šťastná. Dal jsem jí pusu na čelo na dobrou noc a odešel do svého pokoje, kde jsem si dal ještě sprchu a zalehl do postele, kde jsem usnul opravdu rychle.

----

To je všechno tak hrozně sladké.. Nechci jim to kazit, ale bohužel.. :c (Tohle neberte jako spoiler:3) Srdíčka na vás <3