97. Kapitola

672 65 3
                                    

Gun

Vzbudila mě Nari, že chce s něčím pomoct, tak jsem jí pomohl a naštěstí už byl vzhůru i Hyun, tak jsme byli na televizi, ale nic moc tam nedávalo, tak jsme šli na zahradu a začali si povídat.

"Co budeme dělat?" zeptal jsem se celkem s dost velkým nezájmem, protože jsem se nudil.

"Hmm.. Nevím, třeba tohle?" najednou mě slabě praštil do ramene a utíkal. Hned jsem pochopil, tak jsem ho začal nahánět, ale najednou běžel kolem křoví a o větev se mu roztrhlo tričko.

"Není ti nic?" dohnal jsem ho a on se usmál.

"Nic mi není hyung.." usmál jsem se nad tou přezdívkou jako vždy, když mě tak osloví a najednou si sundal tričko.

"Stejně je teplo, tak to nevadí." odložil ho na zem a než se rozeběhl, tak řekl 'Pořád si mě nechytil'.

Když běžel kolem bazénu, tak spadl do té nejhlubší části a pak jsem si na něco vzpomněl.. NEUMÍ PLAVAT! Rychle jsem si sundal tričko a skočil za ním.

"Neházej moc sebou.." zašeptal jsem, když jsem ho chytil kolem pasu jednou rukou a tou druhou jsem nějak zkoušel máchat rukou, abych 'doplaval' ke kraji. Hyun mi trošku pomohl a když jsme vylezli, tak začal brečet. Objal mě a já mu objetí opětoval.

"D-děkuju h-hyung.." společně jsme si lehli na lehátko, abychom se trošku usušili a Hyun se ke mně přitulil. Po chvilce jsme oba dva usnuli.

Jungkook

Když Jin dovařil oběd a my ho snědli, tak polovina z nás si šla lehnout a spát, protože.. Moc jsme se nikdo nevyspal, byli jsme hoodně přejedení a nudili jsme se. Já, Jin a Hoseok jsme spát nešli a ostatní jo. To i děti, kromě Hyuna a Guna, ti si hráli na počítači. Takhle to bylo skoro celé ty 2 týdny, co jsme byli v Americe. 

<Time skip - Den před odletem domů, pořád pohled Jungkooka>

Zítra se už vracíme domů do Seoulu, ale já jedu dnes. Kvůli štěňátku, které je pro Taeho. Jin o tom ví a tak kluky nějak zaneprázdnil a já se mohl sbalit a vyjet na letiště. Opět jsem letěl dost dlouho, ale když jsem doletěl, tak jsem se konečně zase cítil jako doma. Taxíkem jsem dojel domů a bylo to takové zvláštní. Úplné ticho, čisto.. Klid.. Heh.. Věci jsem si vybalil a rychle jsem zajel pro štěně, ke kterému mi ta paní dala ještě několik věcí jako je vodítko atp. Je to hrozně roztomilé.. Kluci mají přiletět za pár hodin, tak jsem tu připravil pár věcí a prospal jsem se.

Taehyung

Když jsem přišel domů, tak jsem hledal Kookieho, ale není tu.

"Jine?" 

"Tady!" zavolal Jin ze zahrady a já za ním přišel dost vystrašený.

"Kde je Kook?" Jin se pozastavil.

"Zítra ho uvidíš. Šel něco vyřídit." usmál se na mě a já si oddychl.

"Ale však nemá věci v pokoji.." Jin mi naznačil, abych to nechal být. Nechal jsem to být na pár vteřin. Hned jsem došel do pokoje a vzal si do ruky mobil.

Taehyung: Jungkookie?

Jungkook: Ano?

Taehyung: Kde jsi..?

Jungkook: To uvidíš zítra ^^ 

Taehyung: Ty už jsi v Seoulu?

Jungkook: Neboj se, jen jsem něco musel vyřídit.

Taehyung: Dobře..

Jungkook: Už jdu spát, tak dobrou noc Tae. Miluju tě.

Taehyung: Já tebe taky. Dobrou.

Celý den ubíhal celkem pomalu, když tu nebyl Jungkook, ale i tak jsme si toho hodně užili a když přišlo na spaní, tak jsem nemohl usnout..

"Tati?" zašeptala Nari a já si sedl.

"Co se děje zlatíčko?" viděl jsem její tvář jak brečí.

"B-bojím se.." zašeptala a já si uvědomil to, že je bouřka.. 

"Pojď ke mně.." hned ke mně přišla a objala mě.. 

Když se Nari uklidnila a usnula, tak jsem se cítil víc uvolněný a dokázal jsem usnout hned taky, takže jsem byl opravdu rád.

"Tatii.." probouzela mě Nari a já hodně hooodně pomalu otevřel oči a viděl jsem Nari, jak se usmívá.

"Musíme za hodinu a půl vyrazit.." to mě úplně probudilo.

"Tak málo času?!" rychle jsem se posadil a slyšel jsem, jak někdo směje ve dveřích. Byl tam Joon a Jimin.

"Vtipné.." zamumlal jsem a podíval se na mobil, kde se ukazovalo 8:23.. Však odlet je až za 3 hodiny.. Už jsem se nesnažil ani usnout a začal jsem si sbalovat zbytek věcí, který jsem nechal venku a když přišla hodina odletu, tak jsme v letadle hráli s Gunem nějakou hru na mobilech. Uteklo to hodně rychle a když jsme doletěli do Seoulu tak jsme autem dojeli domů.

Jungkook

Uvařil jsem kimchi pro všechny a připravil to na stůl. Prý za 5 minut tu budou, takže to bude super. Ten malý dareba si chce pořád hrát.

"Za chvilku tu bude, taky se těším." řekl jsem tomu štěněti, který pořád na mě skákalo.. Ano, nemá jméno, protože to je Taeho pes a on ho pojmenuje. Najednou jsem slyšel klíče v zámku a dal jsem příkaz, aby zůstal a on poslechl. Šel jsem ke dveřím a tam už na mě skočil Tae. Dlouze jsem ho políbil a po odtáhnutí mě pořádně objal.

"Konečně tě vidím.." zašeptal jsem a Tae řekl tiché 'nápodobně'.

"Tae.. V rodině nejsme jen 4.. Odteď ne.." řekl jsem Taemu, ale ten nechápal. Najednou se rozezněl štěkot, opravdu roztomilý štěkot a přiběhl psík.

"T-to je můj?!" vypískl Tae a já přikývl.

"Přesně tak." Tae mě objal až mě málem udusil.

"Není můj.. Je náš.." zašeptal když jsme se odtáhli a hned k nám přiběhla Nari s Gunem a začali si s ním hrát. To samé Tae.

"A teď jídlo!" zakřičel jsem a všichni si sedli ke stolu s poznámkou, že se čím dál víc podobám Jinovi.

"Jak si věděl, že chci psa?" zeptal se Tae, když si sedl vedle mě.

"Viděl jsem, jak pořád očumuješ psí obchody a tak.. Jak si hraješ s Gim a tak jsem si řekl, že ti pořídím svého. Tae se usmál a políbil mě. Po jídle jsme šli všichni spát, protože už bylo celkem pozdě a já konečně nemusel usínat jako včera.. Včera jsem musel usínat sám a teď mám opět u sebe to moje koťátko.

----

3 kapitoly do konce! ^^ 

I. Love Against the Rules - Vkook/TaekookKde žijí příběhy. Začni objevovat