I. Love Against the Rules - Vkook/Taekook

35. Kapitola

Táta tedy vešel a já mu šel odnést zavazadla do jeho pokoje a rovnou jsem vzal i Anet. Tak se jmenuje ta naše 'pomocnice'.. Sice tu není, ale zavazadla dala po tátovi. Musela ještě něco vyřídit a samozřejmě se musí vrátit k nám.. Jak jinak.. 

Jen co jsem se vrátil jsem viděl, jak si podává ruku s kluky a povídají si.

"Dlouho jsem tě neviděl Jungkooku, vyrostl jsi." řekl otec s úsměvem, který jsem mu musel oplatit. 

"Ty jsi se zase nezměnil." na to se jen zasmál a požádal mě o pití. Zeptal jsem se kluků a pomalu jsem podával každému pití.

"Tak, Kooku.. Prý sis našel dívku, jaká je?" zeptal se táta a já se nad tím jen pousmál.. 'Dívka'..

"Má hnědé vlasy jemné na dotyk.. Taktéž hnědé oči, ze kterých dokážu vyčíst vše. Je o něco menší než já.. Chodí na stejnou školu jako já a dokonce i do stejné třídy.. Je milá, přátelská a zábavná." podíval jsem se na Taeho, který se červenal až po uši a já se nad tím usmál, což udělali i kluci, kteří mě a Taeho sledovali.

"To zní velice pěkně. Kdy nám jí představíš?" 

"Někdy.. Snad brzo, má hodně práce se.. Se školou.." vymyslel jsem a táta to neřešil.

Dost dlouho jsme si povídali a podívali se i dokonce na nějaký horor.. Při něm se ke mně celkem dost tulil Tae a i když to viděla máma i táta, tak se tomu jen smáli, jak se tak moc může bát.. Nad tím jsem se taky dost zasmál, ale Tae mě hned praštil do ramene a já se tedy věnoval televizi. Bylo ticho.. Hrobový ticho a já čekal nějakou lekačku a někomu začal zvonit mobil.. Tátovo.. Hoseok zakřičel a Jimin totéž.. Tae jen ucukl a Jin.. Ten málem spadl z gauče.. Všichni jsme se začali smát a táta když položil mobil, tak nám řekl, že je to Anet.

"V klidu a prosím.. Nijak na to nereagujte.." zašeptal jsem Yoongimu, Jiminovi, Joonovi a Taemu.

Šel jsem otevřít a přivítat jí.. Měl jsem jí moc rád, byla hodná a laskavá.. Na to, že jí někdo vězní, tak byla pořád v pořádku.. Jen občas jsem jí slyšel brečet, tak jsem jí objímal a utěšoval.. Častokrát jsem za to dostal seřváno, že se nemám k ní přibližovat a už vůbec ne takhle. 

"Ahoj teto Anet!" objal jsem jí. Tohle mi dovolovali.. Jen jako uvítání a při různých akcích jako narozeniny a tak.. A ano.. Říkám jí teto, nepřijde mi to divný.

"Ahoj ty můj zajíčku! Tak moc ráda tě zas vidím Jungkookie ! Rosteš hrozně rychle a do krásy!" usmála se na mě a prohlížela si mě. Přišla máma a taky jí pozdravila to samé táta. 

Přišel i Jin a Hobi.

"Jé, kluci! Taky jste vyrostli.. Jine, ty jsi ještě krásnější!" zasmála se Anet a Jin se začal červenat.

"Máme tady návštěvu." ukázal jsem klukům, aby přišli a poznali se s ní. 

Ještě jedna věc.. Anet je jediná, která ví, že jsem na kluky a vůbec jí to nevadí. Ale vždy posmutněla, když jsem mluvil o tomhle.. Prý že měla syna v mém věku..

"Dobrý den jsem Namjoon." podal jí zdvořile ruku Joon a Anet si ho přitáhla do objetí.

"Neříkej mi dobrý den. Stačí ahoj cítím se pak hodně stará!" zasmála se Anet a pustila Joona. Hned na to se seznámila s Jiminem, Yoongim a Tae jen co tetu Anet viděl zamrzl. Díval se na ní a oči se mu hrnuly do očí.. Viděl jsem, jak se mu chce brečet a Anet byla úplně jako přilepená k zemi.. Ani jeden se nehnul a jediné co Tae řekl předtím než začal brečet..

"M-mami..?" rozeběhl se do pokoje a já se na to díval a nevěděl jsem co dělat.

"To je tvůj syn Anet?" zeptal se můj táta a ona neodpověděla nic.

"Na něco se tě ptám!" na tohle přikývla, když zvýšil hlas.

"Teto Anet.." šel jsem k ní a on dala ruku přede mě, abych se nepřibližoval.

"Běž prosím za Taem.." poprosila mě a já jsem běžel za Taem, ale zastavila mě máma.

"Ty jsi to věděl?" vyjela na mě a já zakroutil hlavou, že ne.

"Takže Taehyung je hybrid. No jasný máme v domě volně žijícího hybrida.." zasmála se ironicky máma a táta zvážněl.. Hned jsem šel za Taem, ale nevěděl jsem kde je.. V pokoji nebyl, tak jsem začal prohlížet všechny pokoje.

"Tae?" nebyl v Joonovo pokoji.

"Tae? Kde jsi prosím!" nebyl ani v Jiminovo pokoji.

"Tae!!" zakřičel jsem a slyšel z pokoje vzlyk.. Z mého pokoje..

"Tae.. Prosím otevři." opřel jsem si čelo o dveře a dlaň položil taktéž na dveře.

Nic.. Neotevíral a dál jsem slyšel jsem vzlyky, které se snažil tlumit, ale nešlo to..

"Tae.. Teta Ane- tvoje máma mě za tebou posílá.. Prosím pust mě dovnitř.." zaprosil jsem a neslyšel jsem už vzlykot. Trošku jsem se lekl.

"Nechci tě už nikdy vidět.. Ani tvojí rodinu..." řekl chladně a mírně roztřeseným hlasem a já nevěděl co odpovědět.. Slzy se mi vehnaly do očí.

"Ty jsi moje rodina.. Prosím já s tím nic nemám společného kdybych věděl-" otevřel Tae dveře a já viděl úplně uslzenou tvář, která se smáčela víc a víc, protože Tae pořád brečel.

"Tvoji rodiče mi vzali mámu! Víš jak jsem kvůli tomu trpěl?! NE! Nevíš! Já jsem žil celých několik let bez mámy a táta to nezvládal! Protože vychovávat hybrida jako člověk fakt není lehké! A víš ty co?!" odmlčel se a pořádně se nadechl.

"Vypadni mi ze života!" prošel kolem mě a vyběhl pryč. Začal jsem brečet a cítil jsem dvě silné ruce kolem mě.. Jin.. 

"Shh~.. To bude dobré věř mi.." lhal..