94. Kapitola

669 67 5
                                    

Jungkook

Jak jsem se odtáhl od kluků, tak jsem si hned zavolal taxi a jel domů. 

Jungkook: Začínám.

Jin: Rozumím, jedeme.

Konečně jsem v domě a rozsvítil jsem všude. Zaprvé to tu musím všechno připravit.. Za druhé se trošičku převléknout a za třetí hlavně musím počkat na ostatní. 

Jin a ostatní přijeli po 10 minutách, co jsem odeslal tu zprávu.

"Takže, co si to chtěl?" zeptal se nechápavě Joon a já se pořádně nadechl.

"Chci požádat Taeho o ruku a potřebuju vaší pomoc." Jimin vypískl, Yoongi vypadal hrozně překvapeně a Joon s Hoseokem na mě začali skákat s tím, že mi to přejí.

"Tak co máme udělat?" zeptal se Joon a já jim říkal nějaké věci, které potřebuju připravit.

"Tatínku!" vypískla Nari a začala mi gratulovat, že budeme úplná rodina. To samé Gun a já jsem je poprosil, aby taky něco málo připravili. 

Šel jsem na zahradu, kde jsem opatrně pokládal svíčky až k takové terase, kterou máme za barákem. Trvalo to asi 15 minut to připravit a já jsem si hrábl do kapes, ale nikde nic. Začal jsem panikařit, ale potom mi to došlo. Utíkal jsem rychle do kuchyně, kde jsem měl položený batoh a tak jsem ho otevřel a hned jsem našel krabičku s prstenem uvnitř. Šel jsem to zkontrolovat. 

Bylo to všechno dokonalé. Všude zhasnuto na zahradě svíčky, aby se zorientoval a na konci cestičky budu stát já a ostatní. Po cestě jsou rozházené od Nari, Guna, Hyuna a Soo lístky od růží a dalších květin, které se k tomu hodily. Bylo to celkem klišé, ale vím, že Tae má tohle rád a tak jsem si řekl, že pro jednou to klišé použít mohu. 

Ano.. Jsme mladí a hlavně jsme spolu krátkou dobu, ale věřím, že je na to správný čas. Cítím to.

Taehyung

Viděl jsem slabé světlo, které šlo od dveří, které byly otevřené a to světlo šlo z malých svíček položených na zemi.

"Kluci?" řekl jsem do prázdnoty a trošku pořád vyděšený jsem šel po svíčkách, které vedly skrz zahradu. Najednou mi někdo skočil za záda a zakryl mi oči.

"Psst, to jsem já.." řekl Jimin a já si oddychl.

"Ty blbečku, lekl jsem se.. Co děláš??" nic jsem nechápal a on se pouze zachichotal a zavázal mi oči. Chtěl jsem si to strhnout, ale nenechal mě.

"Co to-"

"Uvidíš sám!" vypískl nějak radostně a já se tedy nechal vést. 

Najednou jsme zastavili a já už necítil Jiminovo ruce, jak mě někam mají vést a tak jsem zůstal stát.

"J-jimine?" trošku jsem zakoktal, protože mě to ticho začíná děsit.

"Můžeš si to sundat!" zakřičel Jimin a já rozklepanými rukami si pomalu sahám na týl, kde mám zavázaný šátek a zkouším rozmotat ten uzel. Tím, že se mi klepou ruce mi to jde ještě hůř, ale nakonec jsem to rozmotal a nechal ještě oči zavřené. Odhodil jsem to vedle sebe a pomalu otevřel oči a to, co jsem viděl... 

"C-co to.." řekl jsem potichu a hlavně překvapeným hlasem směrem ke klečícímu Jungkookovi přede mnou..

"Kime Taehyungu.. Známe se od začátku školního roku a když jsem tě viděl poprvé, tak jsem tomu nemohl uvěřit.. Někdo tak úžasný a nádherný snad ani neexistuje.. Alespoň jsem si to myslel.. Zamiloval jsem se do tebe okamžitě a když jsme si řekli 'Miluju tě', tak jsem od začátku věděl, že tě nebudu chtít už nikdy opustit.. Zlepšil si mi život neskutečným způsobem a udělal si mě nejšťastnějším člověkem na světě.. Nikdy bych si nepomyslel, že si najdu někoho, koho budu milovat celým svým srdcem.. A já někoho našel.. Našel jsem tebe.. Jsi můj celý svět, který se zdál úplně na větvičce.. Chybělo by trochu a celý by se zbořil.. Tvůj úsměv mě donutí se usmát taky.. Tvoje každá slza mě donutí brečet taky.. Ty jsi někdo komu jsem daroval své srdce.. Před rokem bych ani nepomyslel na to, že tu větu někdy řeknu a teď se to stane skutečností.." už jen při zaznění mého jména mi stekla slza štěstí a já si zakryl pusu rukami, protože tomu nemůžu věřit.. 

"Vezmeš si mě?" při tomhle mi nastoupla husí kůže a neskutečně úžasný pocit, který jsem nikdy nepocítil.. Byl to pocit, který ve mně vyvolával dalších a dalších milion pocitů a všechny měly svůj vlastní hlas, který křičel 'Ano' a já se nezmohl na žádné slovo.

"T-tae?" řekl ještě jednou Jungkook trošičku vystrašeně a já se vzpamatoval.

"Kookie.." zašeptal jsem a utřel si slzy.

"Jak bych mohl říct ne.. Samozřejmě že ano.." viděl jsem ten jeho úžasný úsměv a hned na to si mě přitáhl do dlouhého polibku a jediné, co jsem slyšel byl křik kluků a dětí. V tuhle chvíli jsem věděl, že se změnil celý můj život a to pouze k lepšímu..

Jungkook

Když jsem viděl, jak na to zareagoval, tak jsem se lekl z odmítnutí.. Začalo mi tlouct srdce a dokonce jsem ho cítil v krku a slyšel v uších.. Byl to hrozný pocit a po tichém oslovení mi konečně řekl odpověď, která byla kladná a já si ho ihned přitáhl do polibku, do kterého jsem chtěl dát úplně všechno. Všechny své pocity a můžu říct, že mi spadl kámen ze srdce... Jsem tak hrozně šťastný..

"Tatínkovéé!" vypískla Nari s Gunem a přiběhli nás obejmout.

"Jsem tak rád.." zašeptal Gun a já mu rozcuchal vlasy.

"To my přece taky.." usmál jsem se na Guna a ten si šel po chvilce hrát s Hyunem.

I. Love Against the Rules - Vkook/TaekookKde žijí příběhy. Začni objevovat