I. Love Against the Rules - Vkook/Taekook

70. Kapitola

Slyšel jsem, jak se matka zasmála a i otec.

"Ty bys nám byl úplně k ničemu prosimtě." řekl výsměšně otec a opět jsem slyšel, jak matka ochočuje Taeho.. Začal jsem přemýšlet, pokud to mám udělat... Místo toho jsem si vzpomněl, že mám jednu schopnost, která by se mi hodila.. Jen díky pár slovům, které jsem se naučil hned jsem otce omráčil a matka se vylekala.

"Co si mu udělal?!" přiběhla k němu a já šel zase k Taemu.

"Vypadněte z mého domu a už se nikdy nevracejte." řekl jsem pevným a chladným hlasem a jediné co jsem viděl, bylo jak matka odchází a nějak bere i otce.

"Omlouvám se.." zašeptal jsem Taemu a začal ho rozvazovat.. Když byl rozvázaný, tak se na mě přilepil a začal mě objímat a brečet.. Jin a Joon to sledovali a pomalu zvedali uspané kluky a dávali je na gauč a do křesel.. Prostě aby nebyli na zemi.. Chytil jsem Taeho za zadek a on mi obmotal nohy kolem pasu a já to takhle odnesl do mého pokoje. Dveře jsem zavřel a jeho jsem položil na postel.

"Dneska budeš spát se mnou.." podal jsem mu mé tričko a tepláky a on jen přikývl.

"Děkuju.." začal jsem se také převlékat a když jsem si lehl za Taem do postele, tak se ke mně přitulil.

"Proč se to furt děje..?" zeptal se zničehonic Tae a já jen vydechl.. Nevěděl jsem proč..

"Já nevím.. Ale už tě nebude nikdo obtěžovat.. Nikdo.." hladil jsem ho po zádech a on mi jemně přejížděl po bříšku.

"Co když ano..?" 

"Tak to nepřežije.." řekl jsem až moc vážným hlasem.. 

"Nikdy mě nepřestane překvapovat to všechno čím si procházíš jen kvůli mně.." zašeptal a já se uchechtl.

"Kvůli tobě bych si prošel trojnásobným peklem.." zvedl ke mně hlavu a přitiskl své rty na ty mé a já mu s radostí polibek oplatil. Když se odtáhl, tak jsem mu jen řekl, aby spal..

Taehyung

Nemohl jsem usnout.. Pořád jsem myslel na to, že vlastně kdykoliv mě může někdo přepadnout a ochočit.. Furt jsem se toho bál.. Přemýšlel jsem nad rozhodnutím, které chci učinit.. Říkal jsem si každé plus i mínus.. Ale bylo tam jedno velké plus.. A to, že budu jen jeho.. Tyhle myšlenky mě uspali a já se probudil až ráno.

"Dobré ráno." řekl mi sladce Jungkookie a dal mi dětskou pusu na rty.

"Dobré.." protáhl jsem se a začal se tulit k mému zdroji tepla.

"Jin už udělal snídani, tak pojď." políbil mě do vlasů a já se tedy zvedl a šel s Kookiem do kuchyně, kde už byli všichni. 

"Všechno v pohodě?" zeptal se mě Jimin a já přikývl s úsměvem.

"Jo.. Naštěstí se nic moc nestalo, takže jsem v pohodě." začal jsem jíst snídani a po ní tu vládlo hrobové ticho, které jsem prolomil.

"Chci tu přede všemi požádat o něco Kooka.." řekl jsem vážným tónem a Kookie se na mě podíval nechápavě.

"Kookie.. Prosím, neber to nijak zle.. Ale chci, aby si mě ochočil.." díval jsem se do jeho očí, ve kterých byl náznak strachu a zmatenosti..

"C-cože?" řekl nechápavě Jimin a Hoseok to 'cože' zopakoval.

"Potom tu už nebude riziko toho, že by mě někdo zkoušel ochočit.." řekl jsem ke klukům, ale opět jsem se podíval na Jungkooka, který pořád nic neříkal.

"Věřím ti a chci to po tobě.. Prosím.." na to jen začal kývat hlavou, že rozhodně ne.

"Tae.. Zbláznil ses..? N-nebudu tě ochočovat.. Nemohl bych to udělat.." nevěděl co říct, ale to ani já bych nevěděl kdybych byl na jeho místě..

"Prosím.. Nech si to projít hlavou.."

"Ne.. Není co rozmýšlet.. Nedokážu to udělat.. Ochráním tě i bez toho.. Jsi jen můj i bez kouzel, protože jediné kouzlo, které je silnější než ochočení je láska.." lehce se pousmál a já taky. Je to pravda.. 

Jungkook

Chápal jsem to, že se bojí ostatních zaříkávačů, ale já bych nedokázal ho ochočit a přivlastnit si ho.. Není to věc, aby mi patřil tímhle způsobem, proto jsem věděl mou odpověď hned a to, že rozhodně ne. Tae to nakonec taky pochopil a vše bylo v pohodě a najednou někdo zaklepal na dveře. Nikdo nečekal žádnou návštěvu, tak jsem šel ke dveřím, které jsem otevřel..

"Yeojin..?" měla napuchlé tváře od brečení a celkově vypadala úplně zdrceně.

"R-rodiče mě v-vyhodili.. A chtěla j-jsem se zeptat.. Jestli b-bych tu mohla být prozatím.." ukázal jsem ať jde dovnitř, ale s tím jestli tu může zůstat musí říct i kluci jinak bohužel. Je to moje sestra, se kterou nemám jen špatné vzpomínky.. Často jsme si hráli a já jí vždy bránil, když se něco dělo.. A moje odpověď je jasná.. Já bych jí tu nechal, protože nedokážu jí vyhodit i odtud.. Klukům jsem to řekl a tak nějak se to odsouhlasilo, takže dostala pokoj, který byl vždy její, když tu přespávala nebo rodinné záležitosti jsme tu často řešili.. 

"Kooku.. Babička a děda dneska měli 'nehodu'.." srdce mi vynechalo několik úderů a já zadržel dech.. Nechce říct že.. Ne....

"Nepřežili to.." po tváři se mi skutálela první slza, za kterou následovaly další a další návaly slz.. Cítil jsem, jak mě někdo objímá a viděl jsem, že i Jin a Hoseok brečí..

"Tím nehodu myslím to.. Někdo je srazil..." nevěděl jsem, jak na to reagovat, ale prostě jsem pouze dál brečel.. To nemůže být pravda...

----

Tak máme tu 70. Kapitolu! ^^ Jinak, kdy chcete, aby se začala vydávat Fallen Angel? Mám už napsáno něco málo, takžeee.. Bych jí mohla vydat buď v průběhu dneška/zítřka (i když v úterý nevydávám, ale nevadí) a nebo potom ve středu. To je na vás :3