I. Love Against the Rules - Vkook/Taekook

46. Kapitola

Jungkook

Ráno jsem se probudil celý zpocený a udýchaný.. Zase po několikáté se mi zdála ta noční můra.. Od té doby, co mám zpátky paměť, tak to vidím všude.. Ať už sním nebo bdím.. Můj strach se znásobuje a já se čím dál víc bojím dotyků.. Opět jsem začal brečet a objímat plyšáka, kterého mi Tae půjčil, protože nemůžu objímat jeho, tak alespoň plyšáka. 

"Jungkookie..? Slyšel jsem vzlykot, tak jsem se chtěl ujistit, jestli je vše v pořádku.." zaklepal na dveře Tae a já zkoušel zadržet vzlyky.

"N-ne.. Jsem v pohodě." chtěl jsem si udržet pevný hlas, ale nakonec jsem ho měl stejně rozklepaný.. Dál jsem viděl jen vcházejícího Taeho do pokoje a to, jak zavírá dveře..

"Jungkookie.. Co se děje?" přisedl si ke mně se smutným výrazem.

"J-já ne-vím.. Fu-furt vidím to-toho úchylá-láka, jak m-mě zná-znásilňuje.. F-furt to bo-bolí.. Já t-to ne-nedokážu.." začal jsem brečet ještě víc a v objetí drtit toho medvěda.

"Jungkookie.. Mě taky bolí už jen ten pohled na tebe.. Jak jsi zničený.. A-ani nevíš, jak m-moc bych tě rád o-obejmul..." při poslední větě začal taky brečet..

"P-prosím.. Jdi pryč.. N-nechci, aby s-si tu b-brečel kvůli m-mně.." ještě víc jsem stiskl objetí toho plyšáka a v duchu prosil, aby neodešel.. Ale on si utřel slzy a odešel.. Nenávidím se, tak moc...

Taehyung

Probudil jsem se a po hygieně jsem se chtěl jít najíst, ale když jsem prošel kolem Kookieho pokoje, tak jsem slyšel vzlykot. Zaklepal jsem a chtěl se ujistit, jestli je vše v pořádku, ale podle toho, jakým způsobem odpověděl, tak jsem poznal, že nic není v pořádku. Vešel jsem a naskytl se mi pohled na ubrečeného Kookieho, objímající medvěda, který už je taky nasáklý slzami.. Ničilo mě to.. Bolelo mě to nehorázně moc.. Zeptal jsem se ho, co se děje a už jen to, že jsem se zeptal mě málem dohnalo k slzám.. Ta odpověď tomu napomohla a já začal brečet taky.. Jsem hrozná citlivka a hlavně, když jde o Kookieho.. Chci mu pomoct, ale nevím jak.. Když mě poprosil, abych odešel, tak jsem se musel přemlouvat, abych odešel.. Vím, že to nemyslí vážně.. Ale vím taky i to, že teď musí být sám a to, že s ním tu budu brečet nepomůže.. Utřel jsem si slzy a odešel.. Ve svém pokoji, jsem si vzal mobil, kde jsem poprosil Jina, aby počkal se snídaní a po 10 minutách jsem si ještě opláchl obličej, aby nešlo poznat, že jsem brečel.. Jedno mě překvapilo a to, že tam seděl Kook a povídal si s Hoseokem. 

"Ahoj kluci, díky za počkání s tou snídaní." usmál jsem se.. Falešně..

"Jasný, máš to u mě, teď si sedni a jez, ostatní taky. Snídaně!" zakřičel Jin přes celý dům pomalu a už jsem viděl jen Jimina s Yoongim jak přiběhli a sedli si ke stolu.

"Napadlo mě, jak pomoct Jungkookovi s dotyky.." řekl usměvavý Joon a já svůj pohled normálně vystřelil k němu.

"Každý den budeme zkoušet dotyky po celém těle.." Hoseok se zasmál a Jin ho probodával pohledem s tichým 'perverzáku'.

"Joone, nic proti.. Ale tohle je strach.. Musí vědět to, že se mu nic nestane.. Tohle je psychický.. Ne fyzický.. Ale ano, můžeme mu pomáhat takhle zvládat dotyky a u toho mu pomáhat to i nějak psychicky pobrat.. Aby se toho prostě nebál.." Jungkook hypnotizoval pořád zem a já občas pohledem sjel na jeho, ale většinou jsem poslouchal Jina, který dodává nějaké detaily do Joonova nápadu. Všichni souhlasili a pak přesměrovali pohled na Kooka.

"Nechci vám takhle přidělávat starosti.. Děláte toho pro mě hodně.." řekl sklesle Kook a ostatní jen zakřičeli ve smyslu 'to není pravda' a 'nám to nevadí'. Líbilo se mi to, jak každej mluví jako množné číslo.. Mluví a všechny.. Po snídani jsme se rozhodli vyzkoušet dotyky, kde mu to vadí, kde ne.. Ruce dokáže držet.. Obličej celkem vydrží, ale musí se sakra hodně přemlouvat.. Nohy.. Stehna a výš mu vadí.. Samozřejmě jsem ho osahával já zvlášť a kluci zvlášť.. Aby se ukázalo u koho mu to vadí nejméně.. Yoongi, Jin a já jsme mu nejblíže, u ostatních se pořád oklepává při jemných dotycích.. Po té 'zkoušce' jsme se rozhodli jít na bowling, protože Jin tam dnes prý volal a máme to tam zarezervované. Jin objednal pizzy k obědu, protože byl líný vařit a tak jsme si všichni dali tedy pizzu. Samozřejmě každý svojí. 

Taky se Jungkook dost bojí jezdit autem.. Furt je tak hrozně napjatý, že to nejde přehlédnout. Zastavili jsme před budovou a vešli tam. Hned se nám naskytl pohled na pódium, stoly se židlemi, bar a další věci. Bowling je o patro níž, tak jsme se vydali ke schodům, které byly do tvaru kruhu.. Hned jsme viděli první dráhu a dáálší za nima. Měli jsme 10 a 11.. Rozdělili jsme se do 2 skupin a pak jsme každý hráli na své dráze a ta skupina, která měla méně, tak platila všem večeři v restauraci, kterou vybere ta vítězná skupina. Měli jsme víc o 20 bodů, takže Joon, Jin, Hoseok a Jimin se splácí a budou nám platit večeři. Na večeři jsme se hodně nasmáli a cestou zpátky jsme zjistili, že Jungkook si zapomněl někde rukavice. Chytil jsem ho za ruku a zkoušel jí zahřát, protože tahle zima je hodně mrazivá. Večer jsme si udělali takový filmový večer a překvapilo mě jedno.. Jungkook usnul a opíral se o mé rameno.. To není tak hrozné, ale asi po 5 minutách mě objal kolem pasu a já se celý napjal.. Kluci taky pomalu pousínali a jediní, kteří byli vzhůru byli Jin, Joon, Yoongi a já.. Yoongi se usmál, když viděl Jungkooka a Jin si toho všiml taky. Naznačil mi, abych ho potom odnesl do pokoje a já přikývl.

Když jsem dokoukal film, tak Jungkook byl na mě přilepený ještě víc a já jeho ruce pomalu sundal z mého pasu a šel se napít. Jin a Joon už mají svou aktivitu, kterou jsem poznal podle celkem až moc hlasitých vzdychů a já se chystal odnést spícího Jungkookieho do postele. Bál jsem se, protože kdyby se probudil, tak nevím jestli by vyšiloval.. Vyšel jsem schody a pomalu ho pokládal na jeho postel vedle medvídka, kterého ráno objímal. 

"Dobrou noc Jungkookie, miluju tě." dal jsem mu lehkou pusu na rty a chtěl odejít, ale cítil jsem něco na svém zápěstí.. Jungkook mi držel ruku..

"Jungkookie?" zeptal jsem se ho dost vystrašeně.. Pokud nespal a věděl, že jsem se ho dotýkal.. Tak proč nic neudělal..?

"Tae chci abys..."