I. Love Against the Rules - Vkook/Taekook

22. Kapitola

Ráno jsem se probudil a zjistil jsem, že jsem trošku zaspal, takže jsem nestíhal udělat klukům snídani, ale Jungkook naštěstí vstal jako první, což je divný a udělal tousty. „Jak to, že jsi vstal takhle brzo?" zeptal jsem se Jungkooka, protože mě zajímalo, jak se to mohlo stát.
„Nevím... Prostě jsem se vzbudil 30 minut před budíkem a už se mi nechtělo spát," odpověděl mi, Hobi akorát už přišel oblečený a já si všiml, že jsem furt v pyžamu, tak jsem běžel do pokoje, kde jsem se oblékl a udělal si ranní hygienu.

„Jine? Jsi v pohodě? Nějaký roztržitý dneska," zajímal se Jungkook. „No, dneska jsem si domluvil schůzku s Namjoonem a tak jsem vás chtěl poprosit jestli byste se s Hobim třeba nešli projít, nebo tak..." nejistě jsem se podrbal na zátylku. „Neboj, necháme tě být, já už mám stejně něco s Taem a Hobi si něco taky najde," řekl hrdě Jungkook.
„Já už mám taky domluveno s Jiminem jdeme do Aquaparku," řekl Hobi a já byl hrozně rád, že jsou všichni šťastní. 

Ve škole to bylo to samé, jen poslední hodina byla ta písemka a já jsem naštěstí věděl skoro vše. Po škole jsem hned šel něco připravit a hlavně trošku pouklidit. Když jsem slyšel zvonek, tak jsem šel otevřít a viděl jsem tam stát Namjoona.

 „Ahoj, pojď dál." Pozval jsem ho dál.
„Ahoj, takže... o co se jedná?" zeptal se a já mu naznačil ať se posadí a dal jsem mu jeho oblíbený džus. Začal jsem mluvit něco o té akci, protože jsem to popravdě fakt potřeboval vyřešit pár věcí s ním. Asi hodinu jsme si o tom povídali a potom jsme si pustili film a já k tomu přinesl popcorn. Slyšel jsem jak začalo pršet a dokonce se i blýskalo. Najednou se ozval hrom a já se trošku lekl.

„K sakru..!" zakřičel Joon a vytáhl mobil. „Co se děje?" zeptal jsem se vystrašeně.
„Jimin má strach z bouřek..." odpověděl mi se strachem v hlase a už si chtěl vytáhnout mobil, aby ho nejspíš zkontroloval.  „Je s ním Hoseok, tak to je v pohodě, on se o něj postará," ujistil jsem ho a on si oddychl.

Začal jsem se s ním bavit zase o blbostech a po půl hodině bylo ticho... Nastala moje šance.

„Namjoonie?" on mi věnoval pozornost. „Víš... Rád bych ti řekl děkuju, že se mnou strávíš čas ať už kvůli škole nebo z kamarádství," usmál jsem se.

„Rád s tebou strávím čas," řekl mi Joon a já cítil, jak se začínám červenat. „Už dlouho se mi líbíš a... Ta škola nebyl hlavní důvod, proč jsem tě pozval ke mně," na chvilku jsem se odmlčel, „ten hlavní důvod byl, že jsem ti chtěl říct to, co k tobě cítím. Už od začátku ses mi líbil a já ještě nesebral odvahu ti říct to, že... tě miluju," dořekl jsem a začal jsem se červenat ještě víc. Namjoon mi rukou zvedl hlavu a donutil mě se podívat do jeho očí. 

„Taky ses mi líbil od začátku a chtěl jsem ti to říct, ale... Nebyl jsem si jistý, pokud to cítíš stejně, ale teď vím, že ano. Taky tě miluju." Usmál se a přitahoval si mě za zátylek. Málem jsem políbil ty krásné nadýchané polštářky a cítil tu sladkost, jenže to v té chvilce nesměl přijít Jungkook.

„Jine!" zakřičel Jungkook a už jsem chtěl na něj vyjet s tím, že neměl rušit, ale všiml jsem si jedné věci.. Spíš jedné osoby... vyděšený Yoongi se slzami v očích v náruči Jungkooka. „Co se stalo?!" vykřikl jsem a běžel jsem za Yoongim, který měl ocas s ouškama venku, takže to viděl i Namjoon. „Viděl jsem ho, jak se v dešti klepe a leží na zemi, když jsem šel domů... Když se ozval hrom, tak začal víc brečet a víc se třást." Objasnil mi situaci Jungkook a já mu řekl, aby šel udělat teplé mléko, protože to by mělo pomoct. 

„Namjoone, omlouvám se, ale prosím... Nikomu to neříkej. Nechci, aby se to rozšířilo a já nemůžu vidět, jak ho znova někdo mlátí a ubližuje mu. Tak prosím..." poprosil jsem Namjoona, který na mě koukal s otevřenou pusou. „Chápu to, je to v pohodě jen... Teplé mléko a sušenky jsou super kombinace, tak mu dejte i sušenky," poradil mi Joon a nejspíš viděl můj nechápavý výraz. „Jimin se přece taky bojí bouřek a vždy mu to pomáhá," objasnil mi to a já přikývl, že chápu.

„Nechceš tu přespat? Je tam fakt hodně velká bouřka, tak myslím, že by si tu měl zůstat." řekl Jungkook a já přikývl. Namjoon souhlasil a tak jemu a Yoongimu šel připravit pokoj. „Miluju tě teď snad ještě víc." Objal mě zezadu Namjoon a já se začervenal. „To, jak se postaráš o hybrida... Skoro nikdo by se takhle nezachoval," usmál se a dal mi pusu na tvář. Po hodině bouřka ustoupila a Yoongi byl už v pořádku. Všem jsem udělal večeři a šli jsme pak spát.