I. Love Against the Rules - Vkook/Taekook

73. Kapitola

Po hodině hledání jsem se dokázal přes různé stránky dostat do jeho mobilu a hacknout ho, takže jsem zapnul GPS a zjistil si jeho polohu. Hned jsem vyrazil a cestou jsem opět začal přemýšlet o Taem o Soo.. Prostě jsem přemýšlel, jak se všichni mají.. Musel jsem zahnat takovéhle myšlenky, protože jsem se dostal do toho klubu, kde měl být, ale neviděl jsem ho nikde a jelikož bylo celkem pozdě ráno, tak to tu odumíralo.

"Dobrý den, neviděl jste tohoto muže?" zeptal jsem se barmana a ten si mě celého přejel pohledem. Olízl si ret a opřel se o pult.

"Nazdár, viděl. Odešel ze své skrýše před chvilkou." poděkoval jsem a šel do uličky, kde byly schody do nějakých pokojů a pak výtah dolů, takže jsem měl tušení, že to bude dole.

"Nechceš se zdržet zajíčku?" přišel ke mně ten barman a já se jen zamračil a nahodil face jakože 'wtf, fakt kámo?'.

"Ne." otočil jsem se zpátky, ale najednou mě ten týpek přirazil ke zdi.

"Co to-"

"Pšššt.. Užívej si ne?" jakože vím, že je to gay klub, ale že na mě musí vyjet takhle? Odstrčil jsem ho a dal mu ještě pěstí.

"Jsem zadanej vole." odsekl jsem a šel směr výtah.

Namačkal jsem poslední patro a čekal než tam dojede. Naštěstí tam nikdo nebyl, ale pořád jsem byl skrčený a raději se schovával jen jak jsem mohl. Když jsem viděl v takovém rohu dá se říct také oplocení s jeho jménem, tak jsem přišel na to, že tam nejspíš bude jeho místečko. Vešel jsem tam a začal se hrabat v papírech. 

"Rodina Jeon." zašeptal jsem a otevřel složku.

Jeon Yeojin - Ne

Jeon Jungkook - Ne

Jeon Jieun - Ano

Jeon Haeil - Ano

Jeon Hyungseung - Ano

Jeon Nari - Ano

Jsou tam jména mých rodičů i prarodičů.. Ano nebo ne.. Podle toho, pokud žijí.. Takže rodiče už dostal... Začal jsem se přehrabovat dál v té složce, ale najednou něco vypadlo.. Opravdu malý papírek.

Kim Taehyung - Další

Lekl jsem se.. Nevěděl jsem, pokud to je pravda, ale podíval jsem se na tablet a jede na letiště... Takže si jede pro Taeho... Hned jsem popadl několik složek, které mě zajímaly a vyjel jsem za ním. Zastavil v jedné uličce a jediné, co jsem viděl, je auto.. Mobil tam nechal, do háje!

"Ne prosím!" vykřikl nějaký hlas a já se dal směr za tím hlasem.

"Dělej ty levná děvko!" ten hlas jsem moc dobře poznal. Byl to on.

"Já vám říkám, že nevím kde-" 

"Nech jí bejt!" křikl jsem a on se hned na mě otočil a namířil na mě zbraň, ale já jí měl namířenou první.

"Kdo se to tu ukázal. Jeon Jungkook v celé své kráse." hned si nasadil masku a já ho nemohl posednout. K sakru!

"Tady mě máš, tak jí hned pust."

"Tebe jsem nehledal." zasmál se a začal se přibližovat.

"Hledám toho tvého miláčka, ale tahle kurva mi měla zajistit týpka s letenkama!" kopl do té ženy, která seděla na zemi a prosila o to, aby jí nechal.

"Jsi snad hluchej?! Říkám ti nech jí bejt!" 

"Nebo co?" chtěl jsem zmáčknout spoušť, ale někdo mě chytil zezadu za krk a začal mě dusit. Bránil jsem se a toho člověka jsem chytil a převrátil před sebe. Hned mi dal pěstí do obličeje a já to zkoušel ignorovat. Toho jeho pomocníka jsem posedl a hned jsem věděl jakou má schopnost. Může pohybovat věcmi na dálku. Hned jsem toho využil a zkusil mu sundat masku, což se mi i povedlo, ale to už byl u mě a udeřil mi pěstí opět do obličeje. Byla to fakt rána a on je dost namakanej, tak jsem se skácel k zemi, ale hned co jsem se postavil, tak jsem mu dal taky ránu. Začali jsme pěstní souboj, ale hned na to na mě namířil pistolí. Nevěděl jsem co mám dělat a pak jsem si všiml jednoho. Dívá se na mě, do mých očí. Bez masky. Hned jsem ho posedl a když jsem se vrátil do svého těla, tak jsem mu vzal zbraň a namířil na něj. Střelil jsem ho do hlavy a hned jsem viděl, jak se na zemi objevila velká červená kaluž. Začal mě plnit úžasný pocit.. Líbí se mi ubližovat.. Rád vidím vystrašené obličeje.. Křiky lidí, jak prosí o milost.. Rád vidím, jak... Nennee.. Nesmím na to myslet.. Vůbec nesmím... Bože můj, jen ať.. Ne.... Ta paní se klepala na zemi a já k ní pomalu přišel.

"Nenene! Prosím.." zašeptala a já nic neřekl a sehnul jsem se k ní.

"Nechci vám ublížit.. Běžte pryč nejlépe co nejdál od jeho přátel." poradil jsem jí a chtěl ještě dodat, že má být dál i ode mě, ale to jsem neřekl a ona přikývla pořád vystrašeně a já odešel do hotelu, kde mám věci. Seděl jsem na posteli a chtěl si dojít pro pití ke stolu, ale jak jsem se zvedl, tak se mi zamotala hlava a já spadl na postel.. Pak jen tma..

Taehyung

Celou dobu jsem neměl na nic chuť.. Neměl jsem hlad.. Ve škole jsem byl úplně jako tělo bez duše.. Prostě já bez něj.. Pořád si vyčítám tu ránu, co jsem dal Kookovi, když odcházel.. Jin s Joonem šli do toho doupěte a jediné, co se dozvěděli bylo to, že chtěl nějakého týpka vystopovat a zabít.. Bojím se o něj.. Nedal nikomu vědět.. 

"Je v Japonsku.. Známá ho tam viděla.." uslyšel jsem, jak Jin šeptá, když jsem chtěl vyjít z pokoje, ale jen co jsem měl na klice ruku, tak jsem jí stáhl zpátky a poslouchal.

"Musíme to všem říct.." 

"Všem jsem řekl, že mají jít do klubovny.. Teď to musím říct i Taemu..." slyšel jsem kroky, jak se přibližují a já nevěděl, pokud vyjít a nebo ne, tak jsem prostě zalezl do postele a dělal, že jsem byl na mobilu.

"Tae?" pokývl jsem ať mluví.

"Máme novinky.. O.. Jungkookovi, tak mohl bys prosím do klubovny..?" nějak se zadrhával, ale přikývl jsem a mobil odložil. V klubovně jsem nedával moc pozor, ale přišla mi najednou zpráva.. A odesílatel mě hodně překvapil.. Byl to totiž Jungkook..