I. Love Against the Rules - Vkook/Taekook

48. Kapitola

Sešli jsme s Yoongim dolů a hned jen co nás viděli, tak ztichli.

"Co je?" zasmál jsem se a posadil se ke stolu.

"Nic, Yoongi posaď se, nasnídáme se." řekl Jin a dělal jakoby nic..

Vrtalo mi hlavou jakože co s tím má společného to, že díky Yoongimu žiju.. Ztratil jsem dost krve, protože se prý něco urvalo a probodlo mě to.. Krvácel jsem a dost.. Yoongimu odebrali krev a dali ji mě.. 

"Nad čím přemýšlíš?" zeptal se mě Jimin, který si všiml mého hodně zamyšleného výrazu.

"Nad tím, co jste tu předtím říkali." řekl jsem prostě jen tak s klidným hlasem a začal jíst.

"Zapomeň na to Kookie.." řekl mi Hobi a já jen pohodil rameny.. Nevím proč, ale udělal jsem to no.

"Jak to jde s dotyky vůbec?" zeptal se Joon, který za celou dobu byl zticha. Ještě chvilku a fakt bych si myslel, že si včera vyřval hlasivky. Ty vzdychy byly fakt hooodně hlasitý.

"No.. Třeba včera jsem neměl vůbec skoro problém.. Fakt s ničím, ale.. Dneska ráno se mi opět zdála ta noční můra a jakoby se to zase nastartovalo.." sklopil jsem pohled a začal si hrát s prsty.

"Jungkook se lepší. Vydrží dotyky na hrudi a břichu.. Minule to nedokázal. I s hodně velkými otřesy dokáže cítit i dotyk na bocích a stehnech, ale dál to nejde. Objetí jen u někoho vydrží.. A jen někdy.." informoval je Yoongi a já se mírně začervenal.. Byla to jen kamarádská pusa, ale i tak to bylo divný. Nelíbí se mi, je to pro mě jako moje dvojče.. Rozumí mi až děsivě moc.. A to jak se mě dotýkal.. No, nebudu na to myslet, naskakuje mi husí kůže. Tae vypadal taky dost překvapeně. Asi mu došlo, že se mě dotýkal a tak odešel s tím, že už nemá hlad. Dojedl jsem a podíval si s kluky, ale potom jsem se vydal do svého pokoje. Školu pořád odkládají, ale všiml jsem si, že před chvilkou přišlo upozornění na email, že zítra už je normálně vyučování. Však bude zítra čtvrtek! To nemůžeme jít až v pondělí?!.. Ach jo.. 

Vydal jsem se za kluky, abych jim to oznámil. Ti mi poděkovali a já to šel říct ještě zvlášť Taemu, protože byl ve svém pokoji. Zaklepal jsem, ale nic se neozývalo, tak jsem vešel.

"Tae..?" zašeptal jsem a viděl jak je na počítači a má sluchátka. Usmál jsem se a poklepal mu na rameno.

"Co tu děláš?" vylekal se Tae a já se jen zasmál.

"Jen jelikož si tu sám, tak ti to říkám odděleně. Zítra je už škola, takže hlavně to s tím počítačem nepřeháněj." usmál jsem se a on poděkoval, ale s neutrálním výrazem. Nasadil si sluchátka, ale jedno sluchátko měl sundané.

"Co právě děláš?" chtěl jsem s ním navázat konverzaci, ale nedařilo se mi to.

"Nic zajímavýho." tak chladný hlas.. Proč je ke mně takový?

"Dobře.. Nechceš si se mnou něco zahrát?" usmál jsem se, ale s ním to ani nehnulo.

"Ne." odsekl.

"A teď odejdi." doslova mě chtěl vyhodit.

"Co se děje..?" můj hlas zněl úplně divně.. Dost zklamaně, taky jsem byl.

"Nic."

"Nelži mi.."

"Prostě nemám náladu, jasný?" uvědomil jsem si, že je nov.. Raději jsem se vydal ke dveřím, ale zastavil jsem se.

"Nemáš důvod být naštvaný. Jdu tedy pryč, domluvil jsem si s Jinem a Yoongim nákupy, tak ahoj Tae.." vyšel jsem z pokoje, ale slyšel jsem uchechtnutí.

"Jasný no." zamumlal Tae a já nechápal.

"Hm?" 

"Jen mi to je jasný. Yoongi sem, Yoongi tam.." zasmál se ublíženě Tae, ale ani jednou se na mě nepodíval a já si všiml toho, že fakt žárlí.

"Tae.."

"Nemáš proč být takový, kvůli Yoongimu ještě k tomu.."

"Že ne? Věříš mu víc jak mě, jde vidět, že to pro tebe není jen kamarád!" uši měl úplně nastražené a ocásek napnutý. Byl opravdu naštvaný a já jen udělal krok k němu, protože takového kotěte se bát nemůžu.

"Máš pravdu. Nemám ho rád jako kamaráda." přiznal jsem se a on se na mě konečně podíval nějakým jiným výrazem než neutrálním.

"Mám ho rád jako své dvojče." aby si nemyslel, že ho mám fakt rád jakože.. Emm.. Jako prostě kluka..? Nebo já nevím.

"Je to pro mě bratr.. Tae.. Miluju jen tebe, toho se opravdu nemusíš bát." ouška sklopil a ocásek se mu už položil podél nohou a dotýkal se jemně podlahy.

"Promiň.. Jsem hloupý, že jsem se takhle nechal vyvést z míry.." nad tím jsem se jen pousmál a objal ho.. Ano, objal jsem ho, protože mi bylo jedno, pokud dostanu panický záchvat nebo nevím.. Potřeboval jsem cítit jeho teplo..

"K-kookie.." zakňučel a až teď jsem si všiml, že jsem mu lehce přešlápl ocas.

"Omlouvám se.." ale neodtáhl jsem se.. Chvilku jsem takhle zůstal a poté se vydal na ty nákupy s Jinem. Před tím jsem se ještě objal se všema a kupodivu.. Vydržel jsem to a bylo mi líp.. Byli jsme v prvním obchodu a začalo hrozně moc sněžit. Tak jsme šli do takové centrály, kde je víc obchodu v jednom velkém, takže jsme alespoň nebyli promrzlí.. Koupil jsem Yoongimu ještě nějaké věci do školy, protože ano.. On ty své někde zapomněl, ale nevadilo mi to. Bylo to levné a i když na mě furt Yoongi prskal, že nechce nic kupovat, tak jsem mu je koupil. Jin si koupil hodně oblečení a já taky. Yoongi si toho moc nevybíral, ale i tak jsem viděl, že se mu toho dost líbí, tak jsem mu to potají bral. Když to zjistil, málem mě zabil, ale přežil jsem to, takže když jsme vyšli, tak jsme zjistili, že se to nezlepšilo.. Náhodou je vánice jak nevím co a my se nějak dostali domů. Málem nám uletěly tašky, ale to nikdo přeci vědět nemusí. Doma už jsem viděl všechny u stolu v klubovně, jak dělají úkoly a nějaké věci do školy. Zasmál jsem se a Jin jen řekl nějakou poznámku jakože.. 'Hodné děti' a Joon mu hned říkal, že není dítě a stejně to dopadlo tak, že Jin vyhrožoval vařečkou, tak se Joon vzdal. Já se ohříval v objetí u Taeho, který furt chtěl, abych si nechal udělat od něj čaj, protože jsem byl fakt promrzlý. Když jsme snědli večeři, kterou tentokrát dělal Jimin, Hoseok a Yoongi a nemůžu si stěžovat, byla dobrá, tak jsme se ještě nějak věnovali školním věcem a hurá do postele. V noci jsem spal klidně, což je nejlepší, takže jsem byl rád. Nakonec se mi zdálo o dovolené s kluky, kde v tom nejlepším jsem se musel vzbudit.

----

Mám dát dneska 2 kapitoly?😊💜 Už tu dneska bude 2k přečtení !!💜💜 Srdíčka na vás💜