I. Love Against the Rules - Vkook/Taekook

67. Kapitola

"Sotva se hýbeš.. Nech to být.." řekl s mírně červenými tvářemi a já prostě musel..

"N-ne.. Zvládnu to.." na to se jen usmál a přišel ke mně.

"Někdy jindy.. Vyřeším si to sám.." dal mi opravdu jen krátký polibek na rty a potom odešel. Chvilku jsem si hrál s dekou, kterou jsem furt tiskl v rukách a potom přišel Tae s táckem, kde bylo jen nějaké jídlo, které by zvracení nemělo přivolat, voda a prášek.. Teploměr mi hned podal do ruky a já se dal změřit. Zapípalo to a mě zabolely uši..

"V pořádku..?" zeptal se Tae, když viděl můj bolestný výraz.

"J-jen jsem citlivý na různé vjemy.. V pořádku.." vyndal jsem teploměr a podal ho Taemu sedící na křesle vedle mé postele.

"40.7.." vydechl zklamaně Tae a já si vzal ten kus něčeho a začal to jíst. 

"Je to hnusný.." zasmál jsem se a dál jedl.

"Alespoň do sebe něco dáš aniž bys to vyzvracel.." zasmál se se mnou a pak jen ticho.

"Jdu tedy za kluky.. Jdeme opět něco hledat.." rozloučil se se mnou Tae a já si vzal mobil a projížděl si různé videa.. Četl jsem si, ale moc mě to nebavilo a jelikož mě začala bolet ještě víc hlava, tak jsem si vzal prášek, pořádně se zachumlal do deky a usnul..

<O 6 dní později>

Už jsem 3 dny nespal, protože na mě dolehla otřesná migréna.. Je mi špatně.. Vykašlávám krev.. Občas i zvracím krev.. Nevylezu ani z postele.. Je mi opravdu otřesně a kluci na tom pořád nejsou o moc líp.. Nenašli nic.. Opět to na mě jde.

"Zase..?" zeptal se Jimin a hladil mě po zádech, přikývl jsem a on mi podal kýbl, který jsem dneska už 2x naplnil a většina byla krev..

"V pořádku.." začal mi šeptat Jimin a dál mě hladil po zádech. Poté mi podal kapesník a vyhodil ho do koše, který byl už taky pěkně plný kvůli krvácení z nosu, zvracení.. Potím se extrémně, ale je mi zima.. Opět mi podává teploměr a já nechápu proč mi jí měří pořád dokola, když stejně nesklesne.. 

"41.5.." špitl si pro sebe Jimin a podával mi vodu, které jsem se napil minimálně.

"Pij pořádně.. Nepiješ už pěkně dlouho.." řekl smutně Jimin a já zakýval hlavou, že nechci.

"Stejně to zas vyzvracím.." zašeptal jsem a přišlo to.. Začala se mi motat hlava a hrozně třeštit.. Jediný spánek, který dostávám je to, že zkolabuju jako teď..

Taehyung

"Kluci, už zas zkolaboval.." přišel Jimin z Kookovo pokoje do místnosti, kde strávíme všechen svůj volný čas..

"Zase? Dneska je to po 2.." řekl Joon a Jimin jen smutně přikývl. 

Najednou mi přišla zpráva a já překvapeně vytáhl mobil z kapsy a podíval se na zprávu.

bunnysis: Je mi trapně, ale dozvěděla jsem se, co se stalo Jungkookovi.. Jsem jeho sestra a chtěla bych požádat se s tebou setkat.. Mám totiž jednu věc, která by mohla téhle situaci pomoct.. Ale pouze s tebou, pokud si myslíš, že mi můžeš věřit.. 

taetae_95: Jak ti můžu věřit po tom všem ?!

bunnysis: Mysli si co chceš, ale pokud chceš Jungkookovi pomoct, tak se semnou sejdi za 30 minut na náměstí u kavárny. 

Nevěděl jsem, co odepsat.. Věděl jsem ale jedno.. To, že tam půjdu bylo jasné, protože i kdyby to byla léčka, tak furt jen chci vědět, pokud dokáže Jungkookovi pomoct.

"Kluci.. Já musím jít na chvilku do města.." nevěděl jsem, jak na to budou reagovat..

"Proč?" zeptal se mě Hoseok, který ke mně přišel.

"Musím tam něco vyzvednout, hned přijdu.." odešel jsem, oblékl si mikinu a vyšel na náměstí před zmiňovanou kavárnu. Hned jsem viděl holku menšího vzrůstu.

"Yeojin.." zavrčel jsem a ona se na mě podívala a pokývla mi, abych s ní šel dovnitř, kde jsme si objednal jen čaj a ona ještě nějaký zákusek.

"Tak, vypusť." začal jsem hned, co nám to donesl číšník a ona si začala hrát se lžičkou.

"Slyšela jsem jak mí rodiče říkají něco o tom, že Jungkook si to pěkně schytá a když odešli, tak jsem se jim začala hrabat ve věcech.. Našla jsem nějaké stříkačky s názvem 'Jed' a očíslováno a potom jsem našla ještě 'Lék'.. Byly tam pouze 3 stříkačky s tím lékem a tak jsem vzala 2 a jeden jed.." hned jsem si začal myslet, že to ona místo Jungkookovi, ale když viděla můj výraz, tak mluvila dál.

"Když se večer vrátili, tak mluvili se svým sluhou, který každý večer při spaní Jungkoovi prý vpichuje stříkačku s jedem.. Je v tom něco, co ubližuje jak zaříkávačům, tak i hybridům.. Nemůže se to přenášet nic.. Pouze takhle..." vysvětlila mi to a já se napil čaje.

"Ten lék.."

"Funguje?" na to přikývla.

"Jo.. Stříkla jsem si do těla ten jed.. Nechala ho působit a když jsem onemocněla, tak jsem si píchla ten lék a po pár hodinách to odeznělo.. Ale měla jsem pouze jednu stříkačku v těle, takže.. Doufám, že to Kookovi pomůže.. Všechno jsem to dělala z donucení.. Nikdy jsem nechtěla mu ublížit.. Tolikrát mi pomohl.." zašeptala Yeojin a podala mi krabičku a když jsem jí otevřel, tak tam byla stříkačka a v tom látka modré barvy.

"Děkuju.." zašeptal jsem a ona přikývla jako 'Nemáš zač'.

"Dlužila jsem vám to.. A hlavně Kookovi..."

"Chceš.. Chceš ho vidět?" přemluvil jsem sám sebe, abych se na to zeptal a ona přikývla. Došli jsme domů a tam na nás vykoukl Jin a Hoseok..

"Co ta tu dělá ?!" vykřikl Hoseok a já ukázal, že je to v pohodě.

"Dala mi lék pro Kooka.. Ona za nic nemohla, to jejich rodiče.. Dávali mu každou noc jed.. Přes nějakého posedlého hybrida.." vysvětlil jsem jim to a šel hned za Kookem.