I. Love Against the Rules - Vkook/Taekook

85. Kapitola

Cestou jsem byl nervózní.. Pokud to nebude žádný zaříkávač, tak asi těžko zjistíme, co se se mnou děje.. A hlavně.. Nechci nijak ubližovat Taemu, protože vím, že pokud se nic nezjistí, tak se to může zhoršovat.. Kvůli nervozitě jsem si celou cestu hrál s prsty, různě je proplétal, tahal a další blbosti.. Tae si toho všiml a tak mě chytil za ruku a propletl si se mnou prsty.

"Neboj se, všechno bude v pohodě." zašeptal a dal mi letmý polibek na rty.

"Děkuju.." nikdo nic neříkal těch pár kroků, co jsme museli udělat, abychom uviděli školu, ale hned na to jsme viděli skupinku studentů a mezi nimi byl i on. Rychle zašel do školy, když si nás všiml a my všichni jsme se za ním rozeběhli. Už zazvonilo, ale my nešli na hodinu a dál jsme ho hledali.

"Běžte do pravého křídla budovy." ukázal Jin na Jimina a Hoseoka a ti se vydali tedy do pravé části školy. To samé Joon a Tae, ale ti šli do levé části i když Tae chtěl jít se mnou, ale Jin ho přemluvil, aby šel s Joonem. Já jsem šel s Jinem a Yoongim do přední části školy a spodní části, což jsou třídy, které se nepoužívají, ale jsou přístupné. Najednou se nám Jin ztratí a já se leknu.

"K-kde je Jin?" chytím se Yoongiho, který se celý napne.

"Určitě se někde rozdělil.. Pojď, musíme toho zmetka najít, jinak-" nedořekl to.. Někdo mě silně chytil za zápěstí a zatáhl k němu. Oči mi zavázal šátkem a pak jsem slyšel ten hlas..

"Zkus něco a už ho nikdy nedostanete zpátky." slyšel jsem jen cvaknutí, takže Yoongi dal znamení všem ostatním. Nic se nedělo a po chvilce jsem slyšel kroky.. 

"Kookie!" Tae... Pomoc..

"Nech ho jít!" vykřikl Tae a já se zkoušel dostat z jeho sevření, ale měl kupodivu moc velkou sílu.

"Je to zaříkávač." zavrčel Yoongi a Chanyeol se zasmál.

"A řekni jim, copak mám za schopnost." řekl s výsměchem Chanyeol a Yoongi si povzdechl.

"Umí zmást lidská srdce a pocity.. Dokáže donutit každého cítit k němu umělé pocity.." a já jakoby ztuhl..

"Ty si mě donutil to všechno dělat!" zakřičel jsem a začal sebou házet ještě víc, ale najednou mi sundal šátek a díval se mi do očí. Chtěl jsem ho hned posednout, ale to už jsem cítil pocit.. Pocit, že mu tím ublížím.. A že mu nechci ublížit.. Ale já chci!!!

"K-kookie! Posedni ho!" vykřikl Jimin a já spadl na kolena.. Nemohl jsem..

Taehyung

Proč ho neposedne?! K sakru! 

"Kookie.." řekl jsem, když jsem viděl, jak je na kolenou a hypnotizuje zem. Chtěl jsem jí k němu, ale ten zmetek mě nenechal. Kooka nechal se postavit, ale pořád ho držel.

"Pusť ho!" on se pouze pousmál a já měl takový vztek...

"Klidně." najednou ho pustil, ale on se ani nehnul.

"Kookie, pojď ke mně.." řekl jsem potichu, ale on se nehnul a dál koukal do země. Viděl jsem, jak tam stékají slzy a já byl taky dost blízko k tomu, abych se rozbrečel.

"Teď tě poslouchat nebude, že králíčku~" to oslovení mu zašeptal do ucha a viděl jsem, jak se otřásl.

"On mě nebude poslouchat.. Přesně tak.." řekl jsem potichu a kluci se na mě udiveně podívali.

"On totiž bude poslouchat své srdce.." podíval jsem se na Kookieho, který zvedl pohled a zadíval se mi do očí. Viděl jsem, jak se snaží, ale nejde mu to.. Naznačil jsem mu jedno.. To, co mě pomohlo se dostat z ochočení.. A to.. Že moje srdce bije jen a jen pro něj.. Usmál se.

Jungkook

Věděl jsem, že se z toho jen tak nedostanu.. Viděl jsem, co ukázal Tae, tak jsem se pousmál, ale to už jsem slyšel, jak Chanyeol někoho volá a hned chytilo několik studentů kluky a nikdo z nich se nemohl ani hnout.

"Takže.. Jungkookie.." začal jsem se bát a vystrašeně jsem se podíval na kluky.. Hlavně na Taeho..

"Chci, abys mě políbil přede všemi." řekl oplzle a já začal kroutit hlavou.

"Ne ne ne ne.. To neudělám!" začal jsem si zakrývat uši, protože jsem pořád a pořád slyšel hlas, který mě nutil to udělat.. Najednou mě silně chytil za zápěstí a podíval se mi do očí.

"Polib mě." přikázal mi a já se pořád a pořád jen snažil tomu zabránit.. Nešlo to..

"Tae prosím nedívej se.. Nejde to zastavit..." řekl jsem rozklepaným tónem a slyšel jsem jen jak Chanyeol říká, aby se díval.. Najednou jsem přitiskl své rty na ty jeho a začal ho líbat.. Nechtěl jsem... Ale moje tělo to tak udělalo..

"Vzdychej pro mě.." zašeptal mi do ucha, které skousl a já lehce zavzdychal. Najednou mi začal vyhrnovat tričko a já si uvědomil, že se všichni dívají.. Jsem ke všem otočený tak, aby mě viděli.. Přitisknutý ke zdi..

"N-nech toho!" 

"Nevzpouzej se, víš že to nevydržíš dlouho." přejel mi rukou přes hruď a já otevřel oči.. Můj pohled se setkal s Taeho.. Brečel.. Najednou mi ještě jednou Chanyeol řekl do očí, abych pro něj vzdychal a přesunul se na můj krk, kde mi dělal značky a já jak jinak než slastně sténal.. Ale nelíbilo se mi to, tak proč kurva?!... Otevřel jsem oči a viděl jsem Taeho jak se dívá do země a snaží se zakrývat si uši.. Ne.. Takhle to nemá být.. Takhle to nebude..

"Nech toho.." zašeptal jsem..

"Co prosím?" zasmál se Chanyeol a já se mu podíval do očí.

"Nech toho!" zakřičel jsem na něj a odstrčil jsem ho.

Najednou mě ještě víc přitiskl na tu zeď a já bolestně sykl. Podíval se mi hluboko do očí a pak řekl..

"Už mi nikdy nebudeš odporovat, protože se do mě zamiluješ."

----

Drama, drama, drama, drama!! No, chcete dneska ještě další kapitoly? Napište do komentářů ! ^^ A napište, pokud chcete jen jednu nebo dvě. I když.. Odpověď znám.. :D