Touha

2. KAPITOLA

MADDIE

Já nesnáším pondělky. A ještě víc, když musím kvůli nový škole vstávat o dvě hodiny dřív než normálně. Jako každý ráno si nejdřív vyčistím zuby, vypiju skleničku vody a obléknu se do černé Nike sportovní podprsenky a tříčtvrtečních legín. Vezmu si telefon a sluchátka a seběhnu dolů do kuchyně. Ségry ještě vyspávají, takže jen potichu vyběhnu z baráku a jako vždycky zamířím do parku, kde plánuju strávit aspoň hodinu.

Domů se vrátím v půl sedmé. Totálně spocená a vyřízená projdu beze slova kolem sester a vyběhnu nahoru do koupelny. Svléknu si spocené oblečení, rozpustím vlasy a skočím do sprchy. Rychle se osprchuju, vlasy umyju a jako nový člověk se vrátím k sobě do pokoje. Tuhle ranní rutinu mám už skoro rok. Před rokem jsem totiž vypadala značně jinak. Nebyla jsem štíhlá jako ostatní děti, neběhala jsem stejně rychle jako ostatní děti a nenosila jsem módní oblečení, protože jsem se do něj nevešla. Byla jsem značně obézní. V prváku na střední mi přezdívali tlustoprdka Madelaine a ve druháku špekatá Maddie. Nesnášela jsem všechny ty děti, kteří mi tak říkaly, a nesnášela jsem sebe. V polovině druháku jsem jela na odtučňovací tábor, kde jsem pár kilo shodila. A tak začala moje cesta. Začala jsem se lépe stravovat a cvičit. To mě ale moc nebavilo a tak jsem začala chodit běhat. Díky běhání jsem dosáhla svojí téměř vysněné postavy. Shodila jsem vážně spoustu kilo a oblečení jsem si začala kupovala o tři velikosti menší. Byla jsem šťastná. Vlastně teď jsem šťastná. Díky běhání se mi ale nezlepšila jen moje postava, ale celkově celý můj život. Celkově teď vypadám líp. Mám pevnější nehty, hezčí vlasy i pleť. S rodiči jsme se odstěhovali sem na Floridu a dneska tu nastupuju na novou školu. Mezi nové lidi a snad i kamarády. Včera jsem si na tý párty trochu zablbla s Jaredem Scottem, místní hokejovou hvězdou. Chvíli po tom, co jsem ho nechala připoutaného k posteli, jsem si to trochu vyčítala, ale pak už mě to přešlo. Přesně typy kluků jako Jared totiž příšerně nenávidím. Ty na mě byli tenkrát nejhnusnější. A když Jared včera toužil jenom po tom mě dostat do postele, musela jsem mu to přece umožnit. I když asi ne tak, jak si představoval.

Ze skříně vytáhnu krátký černý top, po kterém jsem vždycky toužila, ale kvůli všem těm špekům jsem si ho vzít nemohla, a bílé volné kraťasy s vysokým pasem. Obléknu se, obuju si sandálky na klínu a rozčešu si vlasy. Rty si zvýrazním červenou rtěnkou a pak už si jen sbalím pár věcí do kabelky a zamířím dolů do kuchyně za ségrama. Posadím se vedle Mii.

„Brý ránko," pozdraví mě Meg s úsměvem. Meg je z nás pěti nejstarší. A ano, mám pět sester. Rodiče nám zemřeli při autonehodě, takže od té doby bydlíme jen spolu. A všechny máme jména od M.

„Jak sis zaběhala?" zeptá se Maggie.

„Paráda. Měly byste některá začít chodit se mnou."

„No to určitě," zasměje se Monica, „nejsem magor, abych dobrovolně vstávala v pět."

„Asi tak," přikývne Molly.

„Jste všechny blbý, abyste věděly," popíchnu je a naliju si kafe.

„A co ta párty včera?" zeptá se Mia.

„Normálka," pokrčím rameny.

„Co kluci?" zazubí se Molly. Molly je hrozně na kluky. Jakože fakt strašně.

„Jeden tam byl."

„Tak povídej," pobídne mě Molly a všechny se ke mně sletí jako supi.

„Nebylo to nic zajímavýho. Prostě mě balil, tak jsem ho zatáhla na pokoj."

„Co-cože?" vykulí oči Meg. Ona je totiž ta slušná.

„Použila jsem ty pouta, co jsi mi dala, Molly," zazubím se.

„Vidíš? Já věděla, že se ti budou hodit!" zvolá vítězoslavně.

„Přivázala jsem ho k posteli," přiznám. Všechny až na Molly vytřeští oči. Meg zděšením, ostatní překvapením.

„Pak jsem mu dala pusu a odešla jsem." Molly vyprskne smíchy.

„Ty si ho tam nechala připoutanýho k posteli? Prostě jen tak?" směje se.

„No jo," pokrčím rameny.

„Ty seš mrcha!" zazubí se Molly. „Už se těším, až ho dneska poznám."

Molly totiž nastupuje na stejnou školu jako já.

Se vztyčenou hlavou a s Molly po boku vejdu do budovy školy. Uvnitř se to už hemží studenty. Jsem šťastná, že jsme za ředitelem byly už včera ráno, takže čísla skříněk i rozvrhy už máme. Shodou okolností máme skříňky hned vedle sebe, takže se budem často potkávat.

„Dáme si rovnou věci do skříňky, ne?" navrhne Molly a já přikývnu. Hodíme si tam věci a jakmile ji zavřu, leknutím nadskočím.

„Bože," vydechnu.

„Taky tě zdravím, krásko," zazubí se Jared.

„Jared?" přistoupí ke mně Molly.

„Vypadá to, že už jsi o mě slyšela," usměje se na ni sladce.

„Jo to slyšela," uculí se.

„Řekl bych, že tohle patří tobě," poznamená Jared, když z kapsy vytáhne Mollyna pouta. Rychle si je vezmu a strčím si je do kabelky.

„Ani jsem ti nepoděkoval za tu včerejší show, fakt jsem si to užil."

„Jak ses z těch pout dostal?" zeptá se ho Molly.

„Jedna blondýnka náhodou vlastnila ta samá a měla i klíček, takže je odemkla. A pak jsme si spolu náramně užili," usměje se. Pak se mi skloní k uchu.

„Ale celou dobu jsem si představoval ty tvoje dokonalý prsa," zašeptá a pak s úsměvem odkráčí. Celá zrudnu a odvrátím od něj pohled.

„Už chápu, proč si mu tohle provedla," poznamená. Molly totiž ví všechno o mý nenávisti k arogantním a namyšleným playboyům.

(Nahoře Maddie.)