Touha

23. KAPITOLA

JARED

„To mě taky," otřese se Madelaine a odtáhne se ode mě. V tom Molly s Lukem vyběhnou ven a všichni zamíříme k autu.

„Omlouvám se, že jsem vás sem vzal," řekne Luke po chvíli jízdy.

„Nemůžeš za to," usměje se Molly.

„Nemohl si tušit, že narazíme na tyhle týpky," souhlasí Mads s Molly.

„Ale neměli jsme odcházet," dodá Luke.

„Všechno dobře dopadlo, tak už to nechme být," zaprosí Molly.

„Vezmu nás domů," oznámí Luke.

„Nemohl bys nás s Mads vysadit u toho domu?"

„Jasně."

„U jakýho domu?" zeptá se nechápavě Madelaine.

„Uvidíš," usměju se.

Po chvíli zastaví a já s Mads vystoupíme.

„Uvidíme se doma," mávne na ně Madelaine.

„Řekneš mi, kde jsme?"

„Pojď za mnou," pobídnu jí. Rozeběhneme se po pláži a zastavíme se u vyvýšeného plážového domku.

„To je tvoje?"

„Vlastně mýho otce." Vyjdeme nahoru a položíme se na lehátka, ze kterých je krásně vidět na moře.

„Nikdy jsi mi o svý rodině neříkal."

„Není to nic zajímavýho."

„Ale já bych to chtěla slyšet."

„Rodiče se rozvedli, když jsem byl malej. Táta je teď dost bohatej a žije nedaleko s nějakou ženskou. Máma se taky znovu vdala, ale žije v New Yorku. Moc se nevídáme."

„Tak to mě mrzí."

„Mě ani ne."

„Jak to?"

„Nepotřebuju je," pokrčím rameny. Podívá se mi hluboko do očí a po chvíli se otočí.

„Aha," řekne přidušeně. A pak mi dojde, co jsem vlastně řekl...

„Ježiš, Mads, promiň... Vůbec jsem nemyslel..." Vůbec mi nedošlo, že ona už rodiče nemá a dala by všechno za to, aby se jí vrátili. A já tady říkám, že je nepotřebuju.

Ty seš fakt debil, Jarede!

„V pohodě," řekne, ale neotočí se.

„Mads," vzdychnu a chytnu ji za bradu. Otočím ji čelem k sobě a mám chuť si nafackovat. Tváře má celé mokré od slz. A to jen kvůli mně. Rychle si je otře do rukávu a usměje se. Ale ne jako normálně. Není to ten úsměv, do kterého jsem se zamiloval.

„Promiň, jsem kretén..."

„Já jen prostě, chybí mi, chápeš?"

„Já vím," pousměju se s lítostí. Přitáhnu si ji k sobě a obejmu ji. Zaboří mi obličej do ramene a začne brečet nanovo. Hladím ji po vlasech a prostě jen mlčím. Nechám ji vklidu se vybrečet. Po chvíli se odtáhne.

„Řekneš mi, jací byli?" poprosím ji.

„Byli to ti nejlepší rodiče pod sluncem. Snad nikdy se nehádali. Prostě byli perfektní. Brávali nás s holkama na výlety a na dovolené, starali se o nás a naše přání stavěli na první místo. Když mi bylo pět, impulzivně jsem se rozhodla, že chci být baletka. Máma si tak přibrala o službu navíc v práci a šetřila tak dlouho, než mi byli schopní zaplatit baletní školu. Byla jsem tak nadšená, když mi dali první piškoty. Dělala jsem balet jen do deseti, pak jsem s tím přestala. Rodiče mě nenutili, abych v tom pokračovala. Prostě respektovali moje přání. Vždycky prostě našli způsob, jak moje sny splnit. Byli výjimeční. Pak ale měli nehodu. Jeli z obchodu a narazilo do nich auto. Máma byla na místě mrtvá a táta zemřel na sále."

„To je mi líto, Mads. Fakt hrozně moc," vzdychnu.

„To je v pohodě. Nezůstala jsem sama. Mám ségry, který miluju nejvíc na světě," usměje se.

„I tak je mi to líto."

„Děkuju." Vstane a opře se o dřevěné zábradlí. Zahledí se do dáli a nechá se ovívat větrem. Postavím se vedle a dívám se na ní. Ona po chvíli otočí hlavu a zasměje se.

„Na co tak koukáš?"

„Jsi tak krásná," vydechnu.

„Jarede..."

„Ne, Madelaine, já už nemůžu."

„Co nemůžeš?" nechápe.

„Nemůžu se na tebe dívat, nemůžu se s tebou bavit, když vím, že chceš být jen má kámoška. Nemůžu a ani nechci být jen tvůj kámoš. Pořád si představuju, jaké by bylo dotknout se tvé kůže, znovu tě políbit, hladit tě po vlasech a probouzet se po tvém boku. Nemůžu se na tebe dívat a vědět, že ti nemůžu dát pusu. Nesnáším to."

„Ale..."

„Kdybych aspoň věděl, že se ti nelíbím nebo že mě nemáš ráda, ale ty jsi řekla, že mě miluješ. Miluješ mě a já tebe taky. Chci být s tebou, Mads..." Dívá se mi do očí a zrychleně dýchá. Po chvilce udělá rychlý krok ke mně a přitiskne se svými rty k mým. Úlevně vydechnu do polibku a přitáhnu si ji k sobě ještě víc. Ta omamná vůně jejích vlasů a teplo její kůže mě sráží na kolena. Vjede mi do vlasů a proplete svůj jazyk s mým. Miluju jí. Kurva, jak já jí miluju.

Potom se ode mě odtáhne. „Já to promyslím."

Na tuhle scénu jsem se hrozně těšila! Doufám, že vás můj příběh baví a budu ráda za každou hvězdičku nebo komentář:)