Touha

30. KAPITOLA

JARED

Po ranním tréninku se vrátím zpátky do bytu. Do školy nejdu, protože na ni nemám ani trochu náladu. Navíc se bojím, že když potkám Madelaine, řekne mi, že si vybrala jeho. Na tom dopise jsem si dal docela záležet, ale nejsem si jistej, jestli jí bude stačit. Bojím se, že Wes napsal lepší, poutavější dopis, a že si na jeho základě vybere jeho místo mě.

Když vejdu do bytu a podívám se do obýváku, je mi najednou nějak smutno. Za ty dva týdny jsem si zvykl, že jí tu vídám. Jak se směje nad seriálem, vlasy má rozpuštěné a povaluje se jen v teplácích a volném tričku na gauči. Už tady necítím její vůni, ani nenajdu její boty rozházené před botníkem. Je to jako by tu nikdy ani nebyla.

Molly odjíždí domů zítra ráno, takže až od zítřka to tu bude zase jako vždycky. Zase jen čtyři kluci.

Dopoledne se bytem rozezní zvonek. Předpokládám, že je to poslíček s pizzou, kterou jsem si před půl hodinou objednal. Doběhnu ke dveřím a otevřu. Nestojí tam ale poslíček, ale nějakej kluk.

„Potřebuješ něco?" zeptám se nechápavě. Blonďatej týpek v mým věku si mě prohlédne.

„Já hledám Maddie."

„A kdo jsi?"

„Jsem Jamie, Jamie Brown."

„A proč hledáš Madelaine?"

„Přijel jsem jí navštívit," usměje se. „Je tady?"

„Proč by tu měla být?" Už mě začíná dost štvát. Nechápu, co sem leze.

„Byl jsem u ní doma, ale nebyla tam. Mia mi řekla, že by mohla být tady. Prý u jejího přítele."

„Ne, není tady."

„Ty jsi její přítel, Wes?"

„Ne," odseknu.

„Tak promiň, nechtěl jsem otravovat." Sebere se a odejde. Zabouchnu za ním dveře a vrátím se do pokoje.

Kdo to kurva byl? Nějakej její další nápadník? Nemá jich už nějak moc?

(Nahoře je Jamie.)