Touha

19. KAPITOLA

JARED

Probudím se poměrně pozdě. Normálně mě vždycky probudí Madelaine, když odchází běhat, ale dneska jsem nic neslyšel. Vstanu z postele a zamířím do obýváku.

„Čau," pozdravím Luke s Molly

„Taky jsi nemohl spát?" zeptá se mě Molly.

„Ne, proč?" nechápu.

„Jsme vzhůru už od pěti. Tam do toho bušili hodinu v kuse, děsný," protočí očima Luke.

„Jako kdo?" Prosím ne Madelaine a Wes. Prosím ne Madelaine a Wes.

„No Wes s Maddie," řekne Molly. „Tys fakt nic neslyšel?"

„Ne," zavrtím hlavou. V tom do obýváku vejde Wes jen v boxerkách a s rozcuchanýma vlasama. Do žil se mi vlije vztek.

„Už jste skončili, jo?" zasměje se Luke.

„Huh?" nechápe Wes.

„Jsme kvůli vám s Molly vzhůru už od pěti. Taky jste nemuseli bejt tak nahlas," dodá Luke.

„Tak sorry."

„Kde je Maddie?" zeptá se Molly.

„Ještě spí."

„Tos jí tak unavil, jo?" zazubí se Luke.

„Asi si dám kafe," ignoruje Wes Lukovu otázku. Nalije si tmavou tekutinu do hrnku a s úsměvem na tváři se vrátí do svýho pokoje.

A tohle, dámy a pánové, je přesně ten důvod, proč si s holkama nic nezačínám. Už jakou dobu s holkama akorát spím a nedovolím si se zamilovat. Pak se mi ale do života připlete potrhlá zrzka a totálně mi překope celej život. Donutí mě se do ní zamilovat aniž by se musela nějak snažit. A tak jsem tady, zamilovanej a zlomenej. Dokud s ním ještě nespala, měl jsem malou šanci. Teď už je ale úplně mizivá. Věděl jsem, že se s ním jednoho dne vyspí, protože Wesově přitažlivosti podlehla už hromada holek, ale teď, když ten okamžik nastal, je to horší než jsem si kdy představoval.

V tom vejde do pokoje i Madelaine. Jen v jeho tričko.

„Kdopak se nám to probudil?" zazubí se Molly.

„Ten včerejšek mě unavil," prohodí a všichni se rozesmějou. Kromě mě.

„Co je?" zeptá se zmateně.

„Spíš dnešní ráno, ne?" zasměje se Luke.

„Nechte jí bejt," okřikne je s úsměvem Wes a vezme ji kolem ramen. Políbí ji do vlasů a ona se usměje.