Touha

16. KAPITOLA

JARED

Po kině zajdeme všichni do kavárny. Posadíme se do rohového boxu a Luke zavolá číšnici.

„Co to bude?" zeptá se s úsměvem, když dorazí k našemu stolu. Všichni si objednáme a za chvíli už naše objednávky leží před námi.

„Za dva dny pořádáme takovou menší akci. Jde o soutěž talentů, kde vystoupí pár nadaných dvojic. Můžete tancovat, zpívat, hrát, cokoli. Tak kdybyste měli zájem, tady jsou veškeré informace a pokud se do toho rozhodnete jít, zajděte ke mně a já vám dám přihlášky," usměje se a nechá nám čtyři letáčky s velkým nadpisem NOC TALENTŮ.

„To zní docela zajímavě," podotkne Molly.

„Máš zájem?" diví se Madelaine.

„Jasně," zazubí se a mrkne na Luka. „Připravíme něco spolu?"

„Jasný, kotě," přikývne Luke a dá jí pusu. Když v tom mě to napadne.

„Madelaine?"

„Hm?" podívá se na mě.

„Ty nechceš vystupovat?" zeptám se jí.

„Já?" nechápe.

„Mohla bys zpívat," navrhnu.

„Ty umíš zpívat?" diví se Wes.

„Maddie je úžasná!" vyjekne Molly. „Jednou mi zpívala a bylo to něco perfektního."

„Já vím," přikývnu. Madelaine po mě hodí vražedný pohled. Nejdřív nechápu proč, ale jakmile se na mě vražedně podívá i Wes, dojde mi to.

„Jak to víš?" zeptá se mě.

„Jednou jsem jí slyšel zpívat v koupelně," zalžu.

„Jo, přesně," chytne se toho Madelaine. „Ale stejně, je to pro dvojice a já žádnou dvojici nemám. Předpokládám, že Wes asi zpívat neumí."

„Ale Jared jo," poznamená Luke.

„Párkrát jsem zpíval v karaoke baru a nebylo to úplně hrozný," přidám se.

„Tak zpívejte spolu," navrhne Molly nadšeně.

„Já nevím," zavrtí hlavou Madelaine.

„Proč ne? Aspoň si zase pro změnu zazpíváš i někde jinde než ve sprše," zasměje se Molly.

„Půjdeš do toho?" zeptám se jí. Podívá se na Wese, který pořád civí na mě. Nechápu, proč furt tak žárlí. Nebo vlastně chápu. Přitažlivost mezi mnou a Madelaine je obří a neustále roste.

„Ale jo, půjdu," přikývne nakonec s úsměvem.

„Paráda!" zajásá Molly. „Uvidíme, kdo to vyhraje," zazubí se.

„Zajdem si pro ty přihlášky?" zeptám se Madelaine.

„Dobře." Zvedneme se společně s Lukem a Molly a zamíříme k pokladně.

„Mohli bychom poprosit o dvě přihlášky?" zeptám se jí a ona se rozzáří.

„To jsem ráda, že jste se rozhodli přihlásit!" usměje se a podá nám dva malé papíry.

„S čím budete vystupovat?" zeptá se nás.

„My budeme zpívat," odpovím.

„A my?" zeptá se Molly Luka.

„Co takhle vtipná scénka?" navrhne Luke po chvíli.

„Paráda!" zatleská Molly a hned to napíše do přihlášky. Vyplníme přihlášky a dáme je té holce. Pak už se vrátíme do boxu.

„Proč jsi mi neřekla, že umíš zpívat?" zeptá se jí Wes.

„Nevím, nějak na to nepřišla řeč," pokrčí rameny Madelaine. „Jo a Jarede, zítra vybereme co budem zpívat, jo?"

„Jasně," přikývnu.

„Máš už nějakou představu?" zeptá se.

„No..."

„Co takhle nějakej milostnej duet? To by bylo hrozně sladký!" přeruší mě Molly. Ta holka mi prostě přímo čte myšlenky.

„To je skvělej nápad," přidá se k ní Chris, kterej se celej den věnuje jen Olivii. Správně, už vím jak se jmenuje.

„Já nevím," vloží se do toho Madelaine.

„Proč ne? Je to skvělej nápad. Asi nebudete zpívat nějakej rock nebo metal, ne?" podotkne Molly.

„To je fakt," přikývnu.

„Fajn," souhlasí Madelaine nakonec.

Druhý den si vybere písničku a celé odpoledne ji trénujeme. Všichni z bytu jsou pryč, takže pro ně bude překvapení jakou jsme si vybrali. Zpívali jsme tu písničku asi milionkrát a řekl bych, že lepší už to být nemůže. Madelainin božský hlas doplněný o můj ucházející hlas a zvuk kytary tvoří dohromady něco nadpozemského. Myslím, že až to zítra budeme zpívat naživo, Wes pukne vzteky. Vybrali už jsme si i oblečení. Nebo teda Madelaine ho vybrala. Donutila mě vzít si oblek a společenské boty, které jsem měl na sobě naposledy asi před čtyřmi lety. Svoje šaty mi ale neukázala. I když nevím, co si oblékne, vsadím se, že bude vypadat dokonale. Jako vždycky.