Touha

48. KAPITOLA

MADDIE

Ráno vstávám už ve čtyři. Poslední dobou jsem nechodila moc běhat, takže jsem s ranním vstáváním vyšla ze cviku. Rovnou zamířím do koupelny, kde si vyčistím zuby a dám si rychlou sprchu. Převléknu se do černých legínů a Nike mikiny a pak už si jen do kabelky přibalím nabíječku a notebook se sluchátky. Kabelku si přehodím přes rameno, do ruky vezmu držadlo kufru a sejdu dolů do kuchyně. Meg už sedí u stolu nachystaná.

„Ahoj," pozdravím ji.

„Dobrý ráno."

S ostatními sestrami jsem se rozloučila večer, aby dneska nemuseli vstávat, a přátelům jsem jen poslala krátkou zprávu. Neměla jsem náladu všem jim to jednotlivě vysvětlovat po telefonu.

„Máš všechno?" ujistí se Megan, když se posadíme do auta.

„Jo, mám," přikývnu.

„Nejsi nervózní?"

„Není to poprvý, co někam letím."

„Já vím, ale stejně."

„Ne, už se hrozně těším. V LA jsem nebyla už hrozně dlouho a těším se na oceán a na klid. Na jídlo, na památky a tak," usměju se.

„Usmířili jste se s Jaredem?"

„Máme pauzu, tak uvidím, jak se to vyvrbí. Jen mě děsí to, že jsem ještě ani neodjela, a už mi hrozně chybí," vzdychnu.

„To je normální, zlato. Jsi prostě zamilovaná."

„Proč jsem se prostě nemohla zamilovat do nějakýho klidnýho kluka, kterej by mi pořád neubližoval?"

„Protože to by byla nuda."

„Ale vy se s Joshem nikdy nehádáte a nenudíte se spolu..."

„Že se nehádáme? Hádáme se minimálně dvakrát týdně," směje se.

„Vážně?" vykulím oči. Vždycky jsem žila v domnění, že Josh je naprosto perfektní a že není konfliktní typ.

„No jo," přikývne. „Josh mě taky pořád vytáčí, ale to je ve vztahu normální. Když se nehádáme, je s ním hrozná zábava a taky je dobrej v posteli," zazubí se.

„Dobrý dobrý, to snad ani vědět nepotřebuju," zasměju se.

„Chtěla jsem říct, že tohle všechno je kombinace všeho, co jsem kdy chtěla. Nikdo není perfektní, jen si musíš najít někoho, kdo tě tak taky bude brát. Kdo tě bude brát jako neperfektní osobu a i přes všechny tvoje chyby tě bude milovat. To je láska."

O dvě hodiny později už sedím v letadla u okýnka. Na letišti jsem se rozloučila s Meg a rovnou šla na odbavení. Všechno bylo v pohodě, takže jsem vklidu nastoupila do letadla. Do odletu zbývá ještě trochu času, takže dvě místa vedle mě jsou ještě prozatím volná. Doufám, že si nepřisedne nějaký zamilovaný pár, protože pak by mi bylo ještě hůř než teď. Tak strašně mi chybí Jared. Nevím, jestli zvládnu týden bez něj. Za tu dobu, co spolu bydlíme, jsem si zvykla vídat ho prakticky pořád, a teď budu bez něj dlouhých sedm dní. Nelituju tohohle rozhodnutí, to ani náhodou, ale chybí mi. Strašně moc.

„Ahoj," pozdraví mě s úsměvem blonďatej kluk o něco starší než já a sjede na vedlejší sedačku.

„Ahoj?"

„Jak se daří?"

„Já, ehm, mám kluka."

„Oh, zlato, já taky."

„Aha, promiň," zasměju se.

„V pohodě," mávne rukou a znovu nasadí úsměv.

„Jedeš do LA na výlet?"

„Vlastně se tam vracím. Bydlím tam."

„Vážně?"

„Už odmalička. Teď jsem byl jen týden na Floridě na dovolený."

„Líbilo se ti tu?"

„Florida je dokonalá. Ty tu žiješ?"

„Jen necelý tři měsíce."

„S rodiči?"

„Ne, se sestrama."

„Kolik jich máš?"

„Pět." Vykulí oči a pak se zasměje.

„Promiň, jen jsi první člověk, kterýho znám a má tolik sourozenců."

„Rodiče vždycky chtěli hodně dětí."

„Proč nežiješ s nima?"

„Umřeli před pár lety při autonehodě."

„Ach, promiň, Červenovlásko, to jsem netušil."

„Červenovlásko?" zasměju se.

„Nelíbí?"

„Ale jo," usměju se. „Jak se vůbec jmenuješ?"

„Jsem Will Harris, co ty?"

„Maddie Greyová."

„Hm, neobvyklý jméno."

„Tak to tvoje vůbec," zasměju se.

„Nelíbí se ti Will?"

„To ne, líbí, jen není neobvyklý."

„Radši mi řekni o tom tvým klukovi. Asi to bude vážný, když bys bývala odmítla i někoho tak sexy jako jsem já," zazubí se.

„Ani moc ne, je to čerstvý."

„Proč s tebou nejel do LA?"

„Dali jsme si na chvíli pauzu."

„Problémy v ráji?"

„No jo, to by bylo na dlouho."

„Poletíme celkem dlouho, řekl bych, že času máme dost."

Nakonec jsem Willovi řekla o Jaredovi všechno. Jakože úplně všechno.

Když jsem to dopověděla, koukal na mě jako bych spadla z višně.

„Takže ty ses k němu nastěhovala i po tom, co ses dozvěděla, že si s tebou začal jen kvůli sázce?" vytřeští oči.

„Vlastně to nebylo jen kvůli sázce. Zrušil jí chvíli potom a navíc vím, že mě miluje."

„Ale stejně tě podvedl."

„Nepodvedl úplně, jen se líbal s jinou holkou."

„A proto před ním utíkáš?"

„Neutíkám, dali jsme si pauzu."

„Tak to ho musíš asi hodně milovat, když jsi mu tohle všechno odpustila."

„Miluju ho víc než cokoli na světě."

„Takže až se vrátíš domů, vrátíš se i k němu?"

„Asi jo."

„Jseš si tím jistá?"

„Nemůžu být bez něj."

„Tak to vám pak přeju hodně štěstí," usměje se.

„Tak a teď mi pověz všechno o tom tvým klukovi. Jak se jmenuje? Jak dlouho spolu jste? Jak jste se poznali? Jak vypadá?"

„Holka, už ani nevím, na co všechno ses ptala," zasměje se.

„Tak jak se jmenuje?"

„Jmenuje se Elliot a poznali jsme se v kavárně. Jsme spolu pár měsíců."

„Takže jste šťastní?" usměju se.

„Víc už ani být nemůžeme."