Touha

21. KAPITOLA

JARED

Ráno si obuju turistické boty a převléknu se do tepláků a trička. Dneska není zrovna moc teplo a vypadá, že bude možná později pršet. Wes mě pro změnu propálí nenávistným pohledem, jakmile se k Madelaine jen přiblížím. Vlastně si to docela užívám. Znamená to, že ví, že ke mně taky něco cítí. A tím pádem mám šanci. Sice jsem jí včera ve škole slíbil, že budem jen přátelé, ale když řekla, že mě svým způsobem miluje, nevzdám se šance s ní být. Madelaine s Lukem a s Molly se smíchem vyjdou z bytu.

„Tak se tu měj," usměju se sladce na Wese.

„Ty..."

„Co?" Wes jen zatne zuby. „Pá pá, Wesley," zazubím se a zmizím ze dveří. Posadím se dozadu k Madelaine, která se usměje.

„Připravená strávit den s nejlepším klukem na světě?" zazubím se.

„No jasně! Ale kde je? Nikde ho nevidím," namítne vážně a rozhlédne se kolem.

Jedeme asi dvě hodiny, když Luke zastaví u lesa.

„Vystupovat!" zavelí.

„Kde to jsme?" zeptá se nechápavě Madelaine.

„Musíme jít chvíli do kopce, tam to bude," odpoví jí Luke.

„Já nesnáším kopce," zanadává Molly.

„Tak sis možná neměla brát tyhle boty," zasměje se Madelaine.

„Co je špatnýho na balerínkách?"

„Nic, jen možná nejsou úplně vhodný na tůru po lese," pokrčí rameny.

„Radši už pojďme," pobídne nás Luke.

Když konečně vystoupíme ten příšernej krpál, objevíme se na skále. Madelaine se hned rozeběhne ke kraji a zahledí se do dáli. Vlasy jí vlajou po větru a vypadá dokonale jako obvykle.

„Pojďte sem, je to krása!" zavolá na nás. Všichni ji poslechneme a zamíříme k ní. Měla pravdu, je to vážně krása. Stejně jako ona.

„Vyfotíš nás?" zaprosí Molly. Madelaine přikývne a vezme si od ní mobil. Poodstoupí o kus dál a já jí následuju, abych jim nezkazil dokonale romantickou fotku.

Jak kýčovité.

Molly mu vyskočí na záda a oba se šťastně zakření. Madelaine je vyfotí a pak vrátí telefon Molly, která vypískne, když si fotku prohlédne.

„Tak a teď vy dva," zatleská a ukáže prstem na mě a Madelaine.

„Ale ne..." zavrtí hlavou Maddie.

„Proč ne? Přece jsme kámoši, ne?" usměju se na ní. Chytnu ji za ruku a dotáhnu ji na kraj. Rychle, než stihne protestovat, ji obejmu kolem krku zezadu a vlepím jí pusu na tvář. Molly to rychle vyfotí a pak se spokojeně usměje. Vytrhnu jí mobil z ruky a podívám se na tu fotku.

„Hezká," poznamenám.

„Jo, ujde," pokrčí rameny Luke.

„Je dokonalá!" zajásá Molly.

„Měla by sis jí dát ke mně ke kontaktu," řeknu Madelaine.

„Já nevím..."

„Proč ne? Je to naše první společná fotka," namítnu.

„Dobře," přikývne po chvíli. Doufám, že to uvidí Wes, a praskne žárlivostí.

„Ukaž." Popadnu její mobil a poodstoupím od ní.

„Co děláš?" vyjede po mě a snaží se mi ho vzít. Je vtipný, jak se mi ho snaží vytrhnou tou svou drobnou ručkou. Rychle jí ke svýmu kontaktu přiřadím jednu písničku a pak jí ho vklidu podám.

„Cos udělal?" zeptá se napruženě.

„Nic," odpovím nevinně.