Vampire Queen (Twilight Saga/Jasper Hale)

IX.

Elise bylo trochu smutno, když se loučila se svými přáteli, protože věděla, že se znovu dlouho neuvidí.

Ale oni měli své povinnosti a ona zase své.

A bohužel většina odjížděla s velkou kocovinou a nevolností. Mezi nimi byla zrovna i Elisa.

,,Kéž by jsme tu mohli zůstat delší dobu." Řekla Caroline, když všichni stáli před domem a loučili se.

Oni jeli zpět do Mystic Falls a Elisa musela do školy.

,,Kéž by." Souhlasila Elisa. ,,Tak se v Mystic Falls mějte a hlavně nevyvádějte něco, co by vás mohlo stát život." Varovala je, než začala všechny objímat na rozloučenou. ,,Nic neslibujeme." Žertovala Elena.

Její přátelé nasedli do auta a Elisa se dívala, jak mizí v dálce, než zmizeli úplně.

Nakonec nastoupila do svého auta a vyjela do školy.

Zaparkovala vedle sourozenců Cullenových a vystoupila.

,,Ahoj." Pozdravila všechny a nečekaně zavrávorala dozadu, když ji Alice silně objala.

,,Alice, narozdíl od tebe potřebuju kyslík a právě teď nemůžu dýchat." Řekla ztěžka Elisa a Alice ji naštěstí pustila. ,,Promiň."

,,Jak jste si užili víkend?" Vyzvídala a pro Elisu byla opravdu hlasitá. Ještě když měla upíří sluch. ,,Můžeš se prosím ztišit? Až na ty kocoviny to bylo skvělé." Odpověděla Elisa.

,,Někomu tu je špatně." Posmíval se Emmett a schválně to zakřičel Elisa přímo do ucha.

Její hlavou prošla obrovská bolest a ona si musela zakrýt uši.

,,Ještě jednou zakřič a přísahám, že tě sloužím přímo tady a teď na zem." Zavrčela, než se všichni vydali do budovy

,,Jak je to vlastně u vás?" Zajímal se Jasper. Zajímalo ho to, protože u nich to bylo tak, že čím mladší byl upír, tím byl silnější. Elisa tu otázku samozřejmě pochopila.

,,U nás je to tak, že čím starší upír je, tím je také silnější. Ale také záleží na tom, čím se živíš. Jestli lidskou, nebo zvířecí krví, protože zvířecí nás prakticky oslabuje." Vysvětlila Elisa.

,,A jelikož jsem já a mí sourozenci nejstarší upíři, jsme také nejsilnější." Dodala a pokrčila rameny.

,,No nic, za chvíli mám matiku, ahoj." Rozloučila se, vzala Jaspera za ruku a společně šli do třídy.

,,Myslel jsem si, že nemůžete mít kocovinu." Řekl Jasper, když se posadili do lavice. ,,Ale ano, můžeme, ale musíme vypít opravdu spoustu alkoholu."

,,Je to něco podobného, jako cucfleky. Jsou to v podstatě malé modřiny, ale neuzdravý se." Dodala a trochu se na něj ušklíbla, když to zmínila.

,,Myslím, že se mám ještě mnoho co učit, že?" ,,Mhm." Broukla s úsměvem a propletla si s ním prsty.

Elisu už škola pomalu přestávala opravdu bavit, ale co už. Sama se rozhodla, že tam půjde.

Ale když se tak vezme, Elisa byla ve škole pouze čtyřikrát. Když se narodila, nebyly žádné školy.

Ani dalších pár let později. Všechno se učila doma.

Ani zbytek jejich sourozenců nechodil do školy. Jen Rebekah šla jednou, nebo dvakrát.

Elisa měla spoustu času učit se doma. Nemusela nikam chodit. Všechno se naučila sama i doma bez různých učitelů a dalších věcí.

A navíc ani nepotřebovala nic vystudovat. Nemohla jít jen tak do práce, tak nač něco vystudovat, když to nebude potřebovat.

,,Země volá Queen." Elisa zmateně zamrkala, zatřepala hlavou a rozhlédla se kolem sebe.

Elisa si ani neuvědomila, že přemýšlela tak dlouho. Ano, dávala i částečně pozor, takže věděla, že už šli do kantýny na oběd, ale nějak si to ani pořádně neuvědomila.

,,Co?" Zeptala se. ,,Ptala jsem se, jestli nechceš jít po škole k nám." Řekla Rosalie. ,,Má tam Carlisle něco na bolest?" Zeptala se. ,,Nejspíš. Nevím." Odpověděla.

Elisa věděla, že to není zrovna dobrá otázka, protože na co by zrovna jim byly prášky, že.

,,Fajn." Přikývla Elisa.

,,Nad čím si tak přemýšlela?" Zeptala se Alice. ,,Škola." Odpověděla prostě.

,,Teď už si ani pořádně nevzpomínám, proč jsem sem vůbec chtěla. Všechno umím, takže to je pouze opakování." Dodala.

,,Kolikrát jsi byla vůbec ve škole?" ,,Čtyřikrát." Pokrčila rameny.

,,Za celých tisíc let pouze čtyřikrát?" Zeptal se Emmett. ,,Nepotřebovala jsem ji tak moc. Za prvé, nepotřebovala jsem ji, za druhé všechno umím a za třetí jsem na ni neměla čas." Vyjmenovávala.

,,Proč jsi neměla čas?" Zeptala se Rosalie s trochu zamračeným výrazem. ,,Skoro tisíc let jsem se schovávala a utíkala před svým otcem, tak proč myslíš." Řekla Elisa trochu ironicky.

,,Počkej, co?"

Elisa se zarazila, protože si uvědomila, co řekla. Aby se přiznala, nehodlala jim říct, že utíkala před vlastním otec spolu se svými sourozenci.

I když před ním vlastně neutíkala tisíc let, ale spíš jen něco přes osm set, když dvě stě let strávila v rakvi.

,,Ty jsi se musela schovávat a utíkat před svým otcem?" Zeptala se Alice a Elisa si povzdechla a přikývla.

,,Ale nebyl to jen otec, kdo máš chtěl zabít, ale i matka." ,,Proč?" ,,Protože jsme podle ní ohavností přírody. Říkala, že udělala chybu, když nás proměnila v upíry." Vysvětlovala.

,,Právě proto nás chtěla zabít. Chtěla to "napravit". Myslela si, že to bude nejlepší. Protože pokud zemřeme my, vymřou všichni upíři."

Každý chvíli mlčel, než se Elisa odhodlala promluvit.

,,Mám pocit, že mi za chvíli vybouchne hlava." Zasténala a chytla se za spánky. Až v tu chvíli si uvědomila, jak velký hluk je v kantýně.

Před tím ho nevnímala, ale teď to bylo jakoby ji někdo mlátil kladivem do hlavy. Což bylo velmi nepříjemné a bolestivé zároveň.

...
(Druhou část této kapitoly vydám až v neděli)