XXXVII.

905 59 20
                                    

,,No tak, ty na to máš, ty to zvládneš, zvládneš to." Opakovala si Elisa stále dokola a poklepávala nohou.

Elisa už byla připravená zavolat svým sourozencům, tedy to si stále říkala.

Ve skutečnosti nebyla vůbec připravená, protože se bála jejich reakce. Hlavně Klausovi reakce. Věděla, že ta bude nejspíše nejhorší.

Vždyť "vyváděl" už jen kvůli tomu, že si našla přítele. Už to pro něj bylo tehdy moc. A co teprve až mu řekne, že s Jasperem čeká dítě. Tedy dvě.

,,Já to nedám!" Zakřičela nakonec Elisa a zajela si rukou do vlasů.

,,Klaus mě dá do rakve i s vámi." Dodala a podívala se na své vyboulené břicho. Elisa se začala rozhlížet po pokoji a hledala cokov, co by jí pomohlo rozhodnout se.

Nakonec se zastavila u police, na které ležela jedna z mnoha váz. Akorát v ní se nacházelo obyčejné luční kvítí, zatímco v ostatních kupříkladu růže nebo lilie.

Elisa vstala z postele a přišla k polici. Natáhla pořádně ruku a vzala si obyčejnou kopretinu, se kterou se znovu posadila na postel.

,,Zavolat. Nezavolat. Zavolat. Nezavolat...." Elisa odtrhavala lístek po lístku a čekala, co z toho nakonec vyjde.

Věděla, že to byl celkem blbý způsob, jak se rozhodnout, jenže ji v ten moment nic jiného nenapadlo a ona věděla, že jim to stejně bude muset říct.

A navíc čím dříve, tím lépe. Ne?

,,Zavolat." Povzdechla si nakonec.

,,SAKRA!" Vykřikla a odhodila květinu na zem.

,,Co se děje?" Zeptal se Jasper, který se objevil vedle ní a Elisa se strašně lekla, protože ho neočekávala.

I když jí to přišlo i trochu pochopitelné. Od té doby, co zjistil, že je těhotná, dával na ni o to větší pozor. Takže stačila malá rána nebo výkřik a už byl po jejím boku.

Nechtěl, aby se zranila.

,,Bojím se Klausovi reakce." Přiznala. „No tak, Liso. Vždyť už přijal náš vstah, tak se není čeho bát, ne?" Řekl Jasper a objal ji kolem ramen.

,,Teď tě zabije, až to zjistí." Ušklíbla se, ale stejně znovu vzala telefon do ruky. Ruce se jí začaly třást, když hledala telefonní číslo své sestry.

Chtela to říct nejdříve Rebece. Přece jen by to bylo rozumnější. Navíc se vždy o všem dozvěděla jako první. Hlavně o jejich vztahu.

,,Ahoj, sestřičko." „Ahoj, Kole." Pozdravila Elisa nervózně a zajímalo ji, proč zrovna Kol měl telefon jejich sestry.

,,Je tam někde Rebeka?" Zeptala se. „Bude ti za tři... dva..."

,,KOLE MIKAELSONE, OKAMŽITĚ MI VRAŤ MŮJ MOBIL!" Křičela Rebeka z druhé strany.

Par slyšel, jak se dva sourozenci dohadovali, dokud je Klaus a Eliáš neuklidnili a poslali každého na jinou stranu místnosti.

,,Teď, když už mám svůj telefon zpět... Co jsi potřebovala?" Zeptala se Rebeka. Elisa se na chvíli zhluboka nadechla a ohlédla se na Jaspera.

,,Jsem těhotná." Oznámila narovinu a hned na to uslyšela křik čtyř jejích sourozenců. Klausův hlas asi vynikal nejvíce.

,,Prosím dost!" Křičela Elisa do mobilu.

,,Kde mám pálku!?" „Já ho zabiju!" „To je úžasné!" „Měli by jsme se všichni uklidnit."

Elisa byla popravdě nervózní po tom, co slyšela od Kola a potom Klause. A nerozumnější byl samozřejmě Eliáš, který se je snažil uklidnit.

,,Nehodlám se uklidnit, bratře." Řekl naštvaně Klaus. „Možná jsme se smířili s ním a s tím, že jsou spolu, ale tohle je moc." Pokračoval Kol a bylo to, jakoby u toho Elisa vůbec nebyla.

,,No tak! Stačí! Vždyť je to úžasné. Vždyť víte, jak moc si vždy přála dítě. Nemyslíte si, že ho zaslouží." Přidala se Rebeka.

Pár slyšel povzdech a nakonec se hluk z dálky začal vzdalovat.

,,Jak je to možné?" Zeptal se Eliáš své sestry, když se rozhodl, že zjistí víc a nechá své sourozence, aby se dále dohadovali.

,,To díky Bonnie. Těsně před líbánky použila nějaké kouzlo. Nejdříve jsem si myslela, že to nezabere, ale nakonec jsme zjistili, že dokonce čekáme dvojčata." Vysvětlila stručně Elisa a byla vděčná za to, že byl aspoň jeden klidný, a že byl Jasper s ní.

Elisa by to jinak nezvládla. Bylo vidět, že Klaus a Kol s tím nebyli v pořádku a Rebeka z toho byla tak nadšená, že se s ní nedalo povídat.

,,A jsi šťastná?" Zeptal se a Elisa se hned usmála. „Jsem. A moc." Řekla a podívala se na Jaspera, který se usmál a dal jí pusu na čelo.

,,Dobrá. V tom případě je to v pořádku a jsem rád, že jsi šťastná." Řekl Eliáš a Elisa se usmála ještě víc.

Pokud to tedy bylo možné. Potěšila ji jeho reakce. Aspoň někdo to bral dobře. I když to Rebeka také.

,,Prosím drž naše bratry co nejdále od Forks a Kola od baseballových pálek." Poprosila ještě a Eliáš se na druhé straně zasmál.

,,Dobrá, sestřičko." Souhlasil.

,,Děkuji. Ráda jsem si z tebou popovídala a pozdravuj ostatní." Elisa se rozloučila se svým bratrem a zavěsila.

,,To šlo lépe, než jsem očekával." Řekl Japer a Elisa se trochu zasmála a opřela si hlavu o jeho hruď. „Popravdě si to také myslím. Ale stejně se obávám, že je Eliáš neudrží." Řekla.

Elisa skutečně doufala, že se Klaus a Kol zklidní. Rozhodně se jí nelíbilo to, že byli naštvaní, protože nechtěla, aby Klaus znovu něco provedl. A Kol byl komplic.

Bála se toho, co by se stalo, kdyby přijeli do Fork ji zkontrolovat.

Vampire Queen (Twilight Saga/Jasper Hale)Kde žijí příběhy. Začni objevovat