...ve chvíli kdy jsme procházeli okolo kupé nějakých žáků..slyšeli jsme hlasy. Ve stejnou chvíli jsme se na sebe podívali a byli úplně zticha. Nenapadlo nás třeba to,že bychom měli odejít..prostě jsme se zastavili a stáli. Ten někdo ve vnitř se tam s někým nejspíš hádal..ano vím,není slušné poslouchat,ale to se nedalo přeslechnout,když byli tak moc hluční. Předpokládala jsem,že každou chvíli jeden z nich vyjde ven,ale naštěstí nic. "Nepůjdeme už nazpátek?" Pošeptala jsem Dracovi do ucha..on mě ale jen chytil za ruku a společně jsme šli zpátky. Když jsme se vrátili tak kluci naštěstí pořád ještě spali. "Kolik je?" Zeptala jsem se a u toho jsem si zívla. Měla jsem hodně málo k tomu,abych usnula.."Bude půl páté ráno,v sedm ráno vystupujeme.." odpověděl mi Draco. Nijak jsme si už ani moc nepovídali,jelikož jsme byli oba dva vyčerpaní. Draco to teda nechtěl přiznat,ale bylo vidět,že je unavený. "Belly,ještě můžeš zkusit usnout. Ať mi potom neusneš u snídaně ve škole." Řekl mi Draco a pořád mě pozoroval. Asi mu na mě přišlo hrozně moc zajimavý to,že mám ospalý oči a snažím se co nejvíc o to,abych neusnula. "Uhm ale já nechci,nejsem unave-ani jsem to nedopověděla a zívnula jsem si."
"Proč nechceš?A ano jsi unavená,poznám to na tobě" pokračoval Draco v naší konverzaci. "Protože ty taky nechceš jít spát.." odpověděla jsem mu. Ani jsem se nesnažila vymlouvat to,že unavená nejsem,jelikož vim,že bych stejně musela přistoupit na to,že jsem. "Ale já nejsem unavenej,ty musíš spát,já nepotřebuju spánek."Řekl. Cítila jsem se jak kdyby byl můj brácha,co na mě musí dávat pozor. "Hmm.." bylo to jediný co jsem ze sebe vydala. "Ale Belly já to nemyslím špatně,jen nechci,abys první den ve škole prožila s tim,že jsi unavená. A navíc,chci aby ses cítila co nejlíp.." Přesně tohle větou se snažil spravit to,co řekl předtím. Jenom jsem se na něho podívala. "Pojď sem za mnou" řekl a já se poslušně zvedla a popošla ten metr k němu. Posadil si mě do klína jak malé dítě. Asi mu hráblo. "Chceš snad ještě říct pohádku?" Zeptal se se smíchem a já zakývala hlavou,že ne. "Ale stejně by mi k ničemu nebylo to,když bych teď usnula. Za hodinu už vystupujeme." Snažila jsem se nějak vyvarovat tomu,aby se mě snažil uspat..byl by toho fakt schopnej. "No dobře..ale až dorazíme na koleje tak si půjdeš lehnout" řekl a já odpověděla"No dobře,ale stejně si to neohlídáš,protože holky a kluci nejsou na jednom pokoji...bylo něco kolem půl sedmé a my se snažili vzbudit kluky,co pořád ještě spali. Už jsme byli oblečení v hábitech. Za tu půl hodinu,se mě Draco snažil naučit nějaký obranný kouzlo,ale stejně jsem se ho nenaučila. "Notak vstávejte" říkala jsem Crabovi a Goylovi,kteří měli opravdu tvrdý spánek. "Můžete se už konečně vzbudit vy mamlasové?" Zařval Draco pomalu na celý vlak. A taky že to kluky probudilo,ale nejspíš ne jen je. Před kupé se nám začali shromažďovat ostatní cestující a koukali na nás dovnitř. Všem kromě mě to bylo ukradený. Proč mi to nebylo ukradený? Viděla jsem,že tam stojí i Jammie s Tomem,a oni jsou zrovna ti na,který se koukat nechci. Zvedla jsem se,otevřela dveře a vychrlila to první co mě napadlo "Co tu dop*dele všichni děláte?" Řekla,no tak trochu nahlas jsem řekla. "Když tady máte takovej rámus,tak jsme se rozhodli,že tady budeme až do příjezdu stát" řekla mi Jammie,načež jsem jí odpověděla" Ale co vim,tak do přijezdu nemáme vystupovat. Tak pozor ať ti nevýhodí než tam vůbec dojedeme." Snažila jsem se jí vrátit to všechno co mi kdy řekla,ale ona jen mlčela. Pořád zírala někam za mě,a já moc dobře věděla proč zírá zrovna tam. Zamnou stál totiž Malfoy a každou chvíli měl v plánu zaútočit a začít s tim svým sarkasmem a ironií.Chvíli jsme tam jenom v tichu stáli..všichni už odešli kromě Jammie a Toma. Zvláštní,že Tomovi nevadilo to,že Jammie zírá na Draca..no ale potom jsem tu já,které to vadilo. Už jsem to nezvládla,otočila jsem se na Draca,jenom jsem se na něho podívala..nejspíš jsem měla nějak znechucenej a zároveň smutnej výraz..takže mu bylo hned jasný co se děje,vždycky mě prokoukne i když se to snažím skrýt. Z ničeho nic mě chytil za ruku a stoupnul si vedle mě. Chtěl začít mluvit,ale místo toho začal mluvit Tom"Hele Jammie pojď už,na tohle nemám náladu a moc dobře vidíš,že tě tu nechtějí takže pojď" Jammie se na něho podívala tak moc zle,že už mi ho bylo i líto."Nikam nejdu,chci být tady se Isabellou a tím klukem" řekla Tomovi Jammie. "Jak zná tvoje jméno"? Zeptal se mě Draco,a já jenom mávla rukou,že je to jedno. Věděla jsem,že jednou mu budu muset říct celou tu pravdu,o tom co se stalo..
"Hele asi by bylo lepší kdybyste vypadli,nechceme vás tu"řekl Draco a já se divila jak moc v klidu to řekl. Tom už pomalu ztrácel nervy a my s Dracem taky. Crab a Goyle nijak nevnímali to co se děje,takže jim to bylo jedno. "Draco dostaň je odsud prosím" pošeptala jsem Dracovi a on se na mě lítostivě podíval. "Ty pojď sem hned" řekl Tomovi a ten poslušně vešel do kupé. Za ním se chtěla vydat i Jammie,ale Draco jí hned zastavil. "Hele vezmi si tu svojí blbku a odejděte. Myslím,že s náma nechcete mít v Bradavicích problémy,takže se spakujte a vypadněte." Řekl Draco. A když chtěl Tom už odejít,zastavila jsem ho. "Dávej si na ní pozor,aby ti za chvíli neutekla za nějakým jiným blonďákem. Je jich tu spousta. Jo a kdyžtak jí vyřiď,že tenhle už je zabranej" řekla jsem mu. Ne samozřejmě,že jsem si Draca nezabrala,jenom jsem ho chtěla dostat co nejdál od Jammie. Tom něco Jammie řekl a potom odešli. "Tak zabranej jo?" Zeptal se mě Draco a začal se smát. "No tak to nevím,ale nechtěla jsem,aby tě potom každej den otravovala" odpověděla jsem. Chybělo pár posledních minut do příjezdu,ale i tak k nám teď přijela nějaká babička se sladkostma. Z dálky jsem zkoumala každej koutek toho vozíku,na kterém všechny ty dobroty byly. "Vezmu si 2 čokoládové žabky" řekl Draco,a ta paní mu je podala a odešla. Draco si je dal do nějaké tašky a potom jsem si zase šli povídat,teď už ale i s klukama. Za pár minut za námi přišla nějaká profesorka,a řekla nám,že už musíme vystupovat. Nejdřív jsem se rozhodovala,jestli chci vůbec vystoupit,jelikož jsem se strašně bála,jaké to tam bude. I když už byla polovina vlaku venku,já pořád seděla a koukala do blba. Crab a Goyle už vystoupili taky,prý na nás počkají venku. "Notak pojď už..nikdo ti tam neublíží,neboj" řekl mi Draco a nátáhl ke mě ruku..chytla jsem ho za ní a společně jsme vystoupili. Cítila jsem se vedle něho,tak moc bezpečně,jak nikdy u nikoho jinýho. Zatím jsme jen stáli a čekali na Hagrida,který nás měl převést v loďkách do Bradavic. Stála jsem a pevně držela Draca za ruku,snažila jsem si prohlédnout všechny,kteří s náma měli studovat. Ani jsem si nevšimla,že už začínají odcházet.."Bell ty jsi úplně mimo,to máš kvůli tomu,že si nespala"řekl Draco,a než jsem se snažila vzpamatovat,natož něco říct,táhnul mě směrem za ostatníma. "Promiň,já nevím co semnou je. Bojím se" řekla jsem mu asi o 5 minut později,kdy už jsme seděli v loďkách. "Nemáš se čeho bát." odpověděl mi s úsměvem a já mu úsměv opětovala. Když jsme se už konečně dostali do Bradavic,byla jsem nadšená z toho jak to tam celé vypadá. Za poměrně krátkou dobu nás zavolali na snídani,a po ní se budeme rozřazovat do kolejí. Sedli jsme si s Dracem a kluky společně vedle sebe. A začali jíst snídani. No musím uznat,že to nechutná až tak špatně. Čekala jsem to horší. Když už všichni dosnídali,paní profesorka McGonallová nám ohlásila,že nás momentálně Moudrý klobouk rozřadí do kolejí. Jediné přání co jsem teď měla,bylo to,abych byla s Dracem v jedné koleji. Profesorka McGonallová řekne jméno,a ten určitý člověk si jde sednout a moudrý klobouk mu řekl jeho kolej. "Tom Longboth" zahlásila a Tom se vydal směrem k ní. "Mrzimor!" Prohlásil klobouk a Tom si šel sednout k mrzimorskému stolu. Hned po něm šla Jammie,a ta šla smaozřejmě taky do mrzimoru. Uhm i když ona by patřila tak maximálně do Azkabanu. Teď byli na řadě kluci. Crab i Goyle byli ve zmijozelu. "Draco Malfoy" zvolala profesorka a Draco se vydal k ní. Cestou mi ještě stihl říct,ať se nebojím..že to dopadne dobře. Draco si sedl a profesorka mu ani nestihla nandat klobouk,jelikož hned řekl zmijozel. Draco si šel sednout ke zmijozelskému stolu za klukama. "Isabella Wilsonová" prohlásila profesorka a já se poslušně vydala k ní. I když jsem byla otočená,cítila jsem jak mě Jammie propaluje pohledem,zatímco Draco sledoval každý můj krok. Sedla jsem si a profesorka mi dala klobouk na hlavu. Klobouk chvíli mlčel,ale potom vykřikl.."Zmijozel!" s úsměvem na tváři,jsem se vydala za Dracem a kluky. Spadl mi obrovský kámen ze srdce. "Teď vás prefekti vašich kolejí odvedou na vaše dosavadní koleje. Draco mi,ale začal mávat před obličejem nějakým papírem a potom ho podal prefektovi. "Co to bylo?" Zeptala jsem se. Draco se usmál a řekl"No jelikož je ve zmijozelu převaha holek,tohle je papír,že budeme spolu na pokoji." "A ten si jako vzal kde?" Zeptala jsem se. "Když jsem zjistil,že je převaha,tak jsem došel za Snapem a poprosil ho,jestli by nám ten papír nezařídil."odpověděl mi. Dobře,takže Draco bude nejspíš oblíbenec,někoho z učitelů. Když jsme došli na koleje,tak vypadali dokonale. Pokoje byly strašně moc krásné. Bylo tu ticho a klid. Velká společenská místnost a kousek od ní i rozvrh co všechno,kdy a jak bude probíhat. Hned co nám řekli,ať si zabereme pokoje,tak jsme se s Dracem vydali na obhlídku.Když jsme našli pokoj,který by vyhovoval nám oběma,zabydleli jsme se. Naštěstí jsme měli každý svou postel. Začala jsem si vybalovat věci,Draco stál u mě a pozoroval,co vše tu mám. Za chvíli,ale odešel ke své straně pokoje. Je teprve 9 ráno a celý dnešek máme čas na to,abychom se zabydleli a zítra už začneme s vyučováním. "Nepůjdeme se projít? Ať tu poznáme aspoň více lidí" řekla jsem a Draco souhlasil. Když jsme vyšli z koleje,tak mě Draco táhnul k nějaké místnosti. "A co děláme tady?" Zeptala jsem se před dveřmi. "Jdu ti někoho představit" odpověděl mi a otevřel dveře." Už jste konečně tady,vítám tě Bello u nás na škole" řekl Snape. Draco nás potom podrobněji představil. Bylo opravdu vidět,že má Snape Draca v lásce,a teď nejspíš i mě. Ne že by mi to nějak vadilo,to vůbec. "Když tu byl Draco pro ten papír pro prefekta,tak mi o tobě pořád něco říkal." Řekl Snape a začal se smát."No tak my už radši půjdeme,ať to stihneme projít" řekl Draco a my se rozloučili a odešli. "Vypadal celkem v pohodě." Řekla jsem a Draco se usmál. "Bude tě mít rád,neboj. To on mi nabídl,ať sem s tebou zajdu" řekl Draco a společně jsme šli dál. Když jsme uviděli skupinku lidí, šli jsme za nima. Všichni byli ze zmojozelu. "Ale alee za námi přišel Malfoy i s Bell" řekl nějaký kluk a všichni se začali smát. "Co vás k nám přivedlo?" Pokračoval ten kluk. "Jak znáš moje jméno, já tě vidím poprvý v životě?" Zeptala jsem se ho a nechápavě jsem se usmála. "No jste s Dracem známí pomalu po celé škole. Taky,že vás moc lidí z ostatních kolejí rádi nemají. Ale my samozřejmě ano. A mimochodem jsem Blaise." Dopověděl. Divila jsem se tomu,jak moc byli všichni přátelští a hodní..Ano opravdu hodní. Na to,že patříme do zmijozelu. Drží tam všichni pohromadě..za chvíli jsme se vydali dál a na mě opět dopadla únava a moje vnímání bylo téměř na nule. "Já ti říkal,že máš jít spát." Řekl popichavě Draco. "Nech mě bejt Malfoy" otráveně jsem řekla. Věděla jsem,že to nevezme špatně."Draco se zastavil proti mě,takže jsem se musela zastavit taky. Potom,ale zase začal s těma jeho chytrýma řečma "Ne nenechám. A navíc nic ti nedělám,jen říkám pravdu."
"Draco začínáš mě celkem štvát" řekla jsem mu,ale on mluvil dál:"Ano přesně o to mi jde" pověděl tentokrát a nejspíš se cítil nadřazeně. Ještě chvíli jsme se tam takhle "hádali", konečně zavřel tu svojí pusu,až když jsem mu slíbila,že si hned potom co přijdeme na pokoj,půjdu lehnout. *Hah to tak,stejně nepůjdu. Nemá mi co rozkazovat* řekla jsem si v hlavě a trochu jsem se zasmála. "Hele hele,čemu se jako směješ?" Zeptal se mě. "Nene ničemu,pojď už dál." Odpověděla jsem mu a on udělal jeho klasickej reflex. Chytil mě za ruku a táhnul mě k dalšímu místu kam půjdeme. Za ten den jsme prošli fakt hodně míst. Už jsem si jistá,že bych se tady vyznala i bez něho. Ještě kdybych věděla,co udělat pro to,aby mě někam pustil samotnou. Taky jsme si mezitím stihli dojít na oběd a později i na večeři. Museli jsme vypadat poměrně směšně,jelikož pokaždé když jsme někam šli,tak mě Draco táhnul za ruku a já za ním šla,jak kdyby mě týral. Po večeři jsme šli opět na pokoj a mě došlo,že jsem slíbila to s tím spánkem. No,budu dělat,že jsem na to zapomněla. Ale on na to určitě nezapomněl. Vzala jsem si do ruky knížku a následně si lehla na postel. Otevřela jsem jí a začala číst. Ten přiblblej Malfoy,mě pořád pozoroval. "Co je?" Nechápavě jsem se ho zeptala i když jsem věděla,moc dobře "co je". "Neslíbila si mi náhodou,že půjdeš spát?" Zeptal se mě a usmál se. Než jsem stihla něco říct, seděl u mě na posteli a z ruky mi vzal knížku." nepamatuju si" odpověděla jsem a usmála jsem se. "Ale ano,pamatuješ a až moc dobře. Hele moc dobře víš,že stejně většinou později přistoupíš na mojí verzi,jelikož nechceš poslouchat moje dokonalé kecy. Ale vážně bys měla jít spát,chceš snad přečíst pohádku?" Když konečně zmlknul,tak jsem se rozhodla odpovědět"Ale mě se nechce spát.".."Ale chce." Vrátil mi to nazpátek. "Draco,ale za prvé..ještě nejsem ani připravená k tomu jít spát. Za druhé..chci si s tebou povídat. A za třetí..nevím co bys tu beze mě dělal,kdybych šla spát." Řekla jsem a doufala,že už zmlkne,ale ne. On se rozhodl mluvit dál" Bell..víš co bych dělal? Šel bych spát taky. Neboj,nemám v plánu tě tu nechat a vydat se na noční cestu po škole. A navíc,ty si semnou nepovídáš,čteš si.".."Fajn,tak já si jdu dát aspoň sprchu..potom se ti budu věnovat a nakonec půjdu spát,ano?" Řekla jsem a pozorovala jeho reakci..za pár minut jsem se zvedla a šla si dát sprchu. No mě jebne..když jsem si brala pyžamo,tak jsem omylem sáhla vedle a vzala jsem si overal pandy..Když jsem se vrátila tak se Draco válel v mojí posteli,s mojí knížkou a četl. Co? On čte?Ani si nevšiml,že jsem se už vrátila,tak jsem si šla sednout před zrcadlo. Za krátkou chvíli jsem,ale slyšela smích za zády. "Co to máš na sobě?" Zeptal se mě,když se snažil popadnout dech. "To si nikdy neviděl pyžamo?" Zeptala jsem se ho a ztrácela jakoukoliv naději,že by si o mně pořád myslel to,že jsem normální. "Viděl,ale ne takovýhle" řekl a pořád se smál. "No tak dělej,že na sobě mám nějaký normální pyžamo a ne tohle" odpověděla jsem mu. "Půjčíš mi ho někdy? Je dokonalý" pověděl a potom se na mě podíval. "Jasně,určitě ti bude,když jsi o hlavu vyšší než já." Řekla jsem tentokrát a upřímně jsem se na něho podívala. "Achjo" sklesle řekl a šel si dál číst z mojí knížky. Sedla jsem si na postel kde ležel a jenom ho pozorovala. "Hej ja chci pozornost" řekla jsem mu a zasmála jsem se. "No tak si jdi za ostatníma." Odpověděl mi,ale taky se zasmál. Tu větu nemyslel vážně,ale já se opravdu sebrala a šla do společenský místnosti. Divný,že se zamnou Draco ještě nevydal,ale nejspíš díky tomu jeho čtení,ani nezjistil,že už tam nejsem. "Jee Bell,ahooj." Řekli všichni naráz a začali se smát,kvůli tomu,co mám na sobě. Když jsem se se všema přivítala,tak jsme se dali do úplně normální konverzace. "A kde jsi nechala Malfoye? Myslel jsem,že jste nerozlučitelná dvojka." Zeptal se mě Crab a já ho jemně zabila pohledem. "Uhm nejdřív mi vzal knížku,protože se mu prý nevěnuju,a potom si jí začal sám číst a nevěnoval se mi. Tak jsem mu řekla,že chci pozornost,a on mi jenom řekl ať jdu za váma. No tak jsem se dostala jsem" řekla jsem jim celý příběh a začala se smát. "Stejně tě za chvíli přijde hledat" řekl Goyle. "No a nebo taky ne" Vyvrátila jsem mu jeho tvrzení..všichni jsme si tak povídáli,smáli se,povídali si,a tak pořád dokola. Ale Goylovo tvrzení se potvrdilo. Draco si mě přišel vyzvednout. "Kde je Bell?" Zeptal se a Blaise se uhnul abych byla vidět. "Tady jsem." Řekla jsem a usmála jsem se. "Ale ty jsi mi slíbila,že půjdeš spát." Řekl Draco a všichni jsme se začali smát. "Ale mně se nechce spát." Odpověděla jsem,ale mojí odpověď vyvrátil nějakej kluk. Myslím,že se jmenoval Andrew,nebo nějak tak. "Bell musím tě zklamat,ale chce se ti spát. Je to na tobě vidět,a neměla jsi málo k tomu,abys tu usnula." Pověděl a já ho začala v hlavě proklínat. "No a?" Řekla jsem mu a zívnula jsem si. Nechápu proč,ale všichni se začali smát. "Stejně za chvíli bude večerka,takže půjdeme spát všichni." Řekl tentokrát Blaise a od tý chvíle jsem se tvářile velice příjemně. "No tak pojď ty Růženko." Řekl Draco a vytáhl mě za ruku na nohy."Já tě zabiju" řekla jsem si pro sebe..Nechal mě se, se všema rozloučit a potom mě táhnul do pokoje,stejným způsobem jako jsme dneska chodili úplně všude. "Hele já si jenom dojdu dát sprchu a potom půjdeme spát,ano?" Řekl mi a já pokývla. Ležela jssm na jeho posteli,jelikož jsem byla moc líná na to,abych popošla ty 3 metry k té mojí. Čas ubýhal..ubýhal a ubýhal. Draco tam byl už celou věčnost. I když to bylo jen pár minut. Jak jsem se tak zakoukala do stropu,tak jsem usnula...
ČTEŠ
HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]
ФэнтезиAž mě budeš muset poslouchat." Lišácky se usmál a já přemýšlela nad tím,proč s ním tuhle konverzaci vůbec vedu. "Víš, že tě nesnáším?" Uchechtla jsem se a nazpět si lehla. "Víš,že tě miluju?"