HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

25. kapitola

"Máš všechno?" Zeptala se mě Cassie,která s nadšením pozorovala to jak se s Dracem balíme.

Kam? Je pátek a jedeme na víkend k nim do sídla,což už pravděpodobně víte.

"Jojo." Položila jsem si batoh ke dveřím a šla pomoct Dracovi.

Oba dva jsme se báli toho,co přijde. Ani jeden z nás nevěděl,jak to dopadne a proč chtějí mluvit i semnou.

Divila jsem se, že Draco mohl odjet domů,když má zakázané chodit na akce co pořádá škola.

"Ahoj Isabell!" Přiběhla ke mně Narcissa, která se usmívala od ucha k uchu. Úsměv jí ale spadl,když uviděla Draca,který se šklebil.

"Běžte si dát věci nahoru a potom se vraťte. Promluvíme si." Ozval se za Narcissou rozhozřčelý hlas Luciuse,až jsem se z toho oklepala.

Draco mě chytnul za zápěstí a táhnul mě směrem k jeho pokoji. Nic se tu nezměnilo. Pozastavila jsem se u fotky,kterou jednou vyfotila Narcissa,jsme na ní s Dracem.
Draco mi mezitím položil batoh ke skříni a posadil se na postel. Šla jsem za ním a také jsem si sedla.

"Buď v klidu ano?" Poveděl mi a já pokývla. Nevěděla jsem co přijde,takže jsem rozhodně v klidu nebyla.
"Bude to v pohodě?" Zeptala jsem se a Draco se nervózně koukal na moje ruce.
"Určitě jo." snažil se znít přesvědčivě,ale nepovedlo se mu to.

"Nesmíš se rozbrečet,i kdyby řekli cokoliv" Rozkázal mi a já pokývla.

Sešli jsme dolů, kde už u stolu čekal Lucius s Narcissou. Na stole byly přichystané čtyři talíře a na nich jídlo.

Posadili jsme se a mně se nervózně klepala noha pod stolem.

Draco dostal minimálně hodinovou přednášku o tom,co si to dovolil. A ať se to opováží udělat ještě někdy znovu. Vyhrožovali mu i tím, že ho klidně nechají vyhodit ze školy,pokud to bude potřebova. No a potom přišla řada na mě..

"Ty jsi prý nic nepila?" Řekla Narcissa a já záporně pokývla hlavou. "Já nebyla ani pozvaná." Odpověděla jsem a Dracovi přilétl už minimálně desátý pohlavek.
"Takže ty sis šel užívat a ji si nevzal sebou?" Řekl Lucius,který ho pravděpodobně kopnul pod stolem nohou. "Stejně by nešla." Odvětil Draco a dále jen koukal. Nedalo se z něho vyčíst vůbec nic, neprojevoval žádnou emoci ani cit.

"Hodná holka." Lucius se pokusil o úsměv a myslím, že na mě byl tak na 0,01 sekundy pyšný.

"Řekni nám tvůj pohled k tomu co se událo." Poveděla Narcissa. A já znovu převykládala to celé o tom,jak jsem si pro Draca jen došla.

"Dobře tedy. Draco buď tak laskav a pojď semnou." Odvětil Lucius a zvedl se od stolu. Draco se poslušně zvedl a vydal se za ním. Zašli do místnosti,kam jsme jim nesly s jejich kuchařkou jídlo, když jsme tu byli minule.

"Nemusíš se mě bát,nic ti neudělám." Řekla Narcissa, která si očividně všimla toho,jak nervózně klepu s nohou.

"Já vím." Špitla jsem.

"Myslíš, že bys na Draca mohla dát pozor,aby už nic nepil?" Zeptala se a já odpověděla pokývnutím.

"I kdybych ho přemlouvala,aby to nedělal. Stejně to udělá." Poveděla jsem a tentokrát byla Narcissa ta, co pokývnula hlavou.

"Draco je horká hlava,stejně jako Lucius. Oba dva jsou stejní, i když se to na první pohled nezná. Jeden nesnáší to, co dělá ten druhý. Mohli by si podat ruce." Odvětila a já se trochu pousmála.

"Mimochodem,ještě sis ani jednou nedala do pusy. A to nám Draco psal,jak je na tebe pyšný, že jíš." Řekla a já začala přemýšlet o tom kde jsem udělala chybu.

Nabrat si sousto na vidličku,před tím než si dát sousto do pusy odvázat pozornost, začít mluvit a potom zase jídlo vrátit nazpět do talíře,a nakonec nic nesníst. Vše z toho jsem dělala. Tak jak to,že mě prokoukla? Ptala jsem se sama sebe.

"Vidím, že vypadáš udiveně. Já si tím taky prošla. Nabrat si sousto na vidličku,před tím než si dát sousto do pusy odvázat pozornost, začít mluvit a potom zase jídlo vrátit nazpět do talíře. Nic nesníst a nechat ostatní v tom,že jsi jedl."
Zopakovala celý můj systém toho jak jsem "jedla"

"Al-e jak jste to poznala?" Udiveně jsem ji pozorovala a ona jen nadvezla ramena.
"Zkušenosti." Odvětila a čekala co udělám.

"Draco vzbuď se. Takhle si jí od sebe jen odženeš. Musíš udělat dojem!" Uslyšela jsem křik, který vyšel z úst Luciuse.
"Já vím,je úžasná." Odpověděl mu hlas Draca.

"Dělej, že jsi nic neslyšela. Tohle je tady naprosto normální. Za chvíli ho ještě propleskne. Potom budou dělat, že se nic nestalo." Řekla Narcissa,kterou taky nejspíš udivilo to, co jsme slyšely.

"Proč na něho tak tlačí?" Zeptala jsem ce na celkem riskantní otázku.
"Jen se bojí, že mu zkazí pověst a sám sobě budoucnost." Poveděla Narcissa a já pokývla.

"Jen je mi ho líto..nezaslouží si to." Poveděla  jsem a přemýšlela o tom,jak často se tady tohle děje.

"Bell nelam si tím hlavu. Draco se takhle taky jednou bude chovat ke svým dětem. Má to v krvi. Jeho dominance se dá vyrovnat s tou Luciusovou. Co ti řekl před tím,než jste sešli dolů?" Optala se mně.

"Jen mi rozkázal to, že se nesmím rozbrečet ať už řeknete cokoliv." Došlo mi to. Draco má asi opravdu v krvi to,někomu něco rozkazovat a mít nad ním nějakou převahu.
I ke mně se tak choval, že jsem si občas přišla jako malé dítě.

"Tak vidíš, když jsi něco nechtěla tak ti řekl ať děláš, že?" Poveděla s posměchem a já pokývla.

Je divné, že mi to nikdy předtím nedošlo.

"Kdyby se k tobě takhle nechoval, pravděpodobně by s tebou nepočítal do budoucnosti. Vím, že jsi první člověk, pro kterého by byl schopný vzdát se všeho co má. A to on má opravdu všechno, co si přeje. Jednou bude mít i tebe." Poveděla a já se divila všemu co řekla. Ona opravdu dokázala dostat člověka do rozpaků.

"Ale mě už má." Zazubila jsem se na ní a ona se usmála nad mojí odpovědí.

"Ale vždyť ty víš,jak to myslím." Řekla a já samozřejmě věděla. Asi tím chtěla říct to, že by mezi mnou a Dracem mohlo být někdy něco víc.

Dveře se otevřely tak,že se divím, že nevypadly z pantů. Vyšel z nich Lucius a za nim Draco. Vykulila jsem oči,když jsem viděla jeho tváře. Měl je úplně červené.

"Poběž mu pomoct." Poveděla Narcissa,a poukázala na Draca. Kývla jsem a vydala se směrem k němu.

Lucius mě ale zastavil. "Nech ho ať se s tím popere sám." Poveděl mi a já se zašklebila.
"Cože?" Řekla jsem a měla hroznou chuť se začít smát,ale nakonec jsem se ovládla.

"Zasloužil si to. Nepotřebuje ošetřit." Protočil očima a čekal na mojí reakci.

"Potřebuje mě." Řekla jsem a na každém slově jsem si dala záležet.

Lucius se otočil na Draca,a vzhledem k tomu,že se Dracovi začaly cukat koutky smíchem,jsem čekala jestli něco řekne.

"Tak vy spolu trávíte skoro veškerý čas a tys jí nenaučil neodmlouvat a poslouchat. Měl bys na tom zapracovat." Poplácal ho po rameni a já se zašklebila.

"Pojď." Vyvedl mě Draco ven z transu a šli jsme na horu k němu do pokoje.

"Ty jsi teda dostal." Uchechtla jsem se a polštářky prstů mu položila na zarudlé  tváře.
Chvíli jsme na sebe jen koukali a nic neříkali. Zase jeden z těch hezkých momentů, které pokaždé někdo pokazí.

"Mami můžeš prosím odejít." Podíval se Draco mezi pootevřené dveře a já se otočila za jeho pohledem.