HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

17. kapitola

"Řekni mi pravdu,vadí ti to." Řekl Draco a pořád se mi díval do očí. Možná sem z něho měla trochu strach,jelikož jsem teď byla absolutně bezmocná,ale cítila jsem se dobře,když jsem věděla že jsem tu s ním a ne s nikým jiným. "Nevadí mi to,fakt ne..jenom se prostě bojím,třeba bude fakt ve zmijozelu,nebo taky ne,nebo jí budeš mít radši než mě,rozhodneš se,že s ní chceš mít pokoj,a potom se přestaneme bavit,a já o tebe přijdu a tím pádem,bych přišla o to nejc." Draco hltal každé slovo co jsem řekla a pomalu se ke mně přibližoval. "Přišla bych o to nejce." Nedokázala jsem to doříct,jelikož se v tu chvíli stalo něco co nejspíš ani jeden z nás dvou nečekal. Draco prolomil bariéru mezi náma dvěma a spojil naše rty v jedny. Ihned mi v buše vybouchnul ráj motýlků. V tu chvíli jako by všechno okolo utichlo a já mohla slyšet to jak nám oběma bije srdce. Když jsme od sebe rty odpojili,nevěděla jsem co dělat. Draco mi dal pramýnek vlasů za ucho a já se usmála."Přišla bych o to nejcennější co mám, o tebe." Pošeptala jsem a snažila se navázat normální konverzaci. "Přísahám,že mě nikdy v životě neztratíš." Podíval se na hodinky,které měl na ruce. "Asi bychom měli jít,máme pár posledních minut." Podíval se na mě a já pokývla. Hned co jsme vyšli nazpět do společenský místnosti,jsem měla pocit,jako kdyby ta hezká atmosféra někam utekla a to co se stalo,se nikdy nestalo. "Už jste zpátky jo?"řekl udiveně Mathew a já pokývla. Šli jsme hrát dál. Za celou tu dobu to padlo několikrát na mě,ale vždy jsem si vybrala radši nevadí,než abych musela dělat úkol,dokonce jsme si stihli dojít i na oběd,ale šli jsme tam asi až ve 3 hodiny.. Momentálně se vracíme zpátky na pokoj. "Bylo to celkem fajn,ne?" Řekla jsem a vlastně i doufala v to,že nenavážeme konverzaci na to co se stalo v tý skříni.."Jojo." Pokývnul hlavou Draco a svalil se na mojí postel. "Zvedej se a jdi tam..chci si taky lehnout." Řekla jsem a poukázala na jeho postel. "Tak si tam lehni ty,já už se nezvedám."hlavu si přikryl polštářem a já ho pozorovala co ještě udělá. "Draco neštvi mě a jdi k sobě." Opakovala jsem pořád dokola. "Mhm jak myslíš." Řekla jsem a lehla si k němu na postel. Jak tak čas ubýhal,schylovalo se k večeru. Draco na mojí posteli usnul,takže jsem jenom ležela a nudila se. V hlavě jsem přemýšlela nad tím,jaká ta nová holka asi bude,až jsem se nakonec dostala k myšlenkám nad Ellie. Od tý doby co jsem se s ní viděla a byl semnou Draco,jsme si ani nenapsaly..Naše přátelství se asi začínalo rozpadat,a já už nevěděla jak ho napravit. "Jdeš se mn-..ou promiň,jestli ruším." Řekl Mathew,který teď otevřel dveře. "Ne nerušíš,nudím se.." beznadějně jsem se zvedla a potom bezvýznamně spadla do postele. "Pojď,myslím že potřebuješ na vzduch..nebo ti z tý nudy hrábne."řekl a já pokývla. Zvedla jsem se a šla s Mathewem na chvíli ven. "A ty,tys chodila dřív kam na školu?" Zeptal se mě,když jsme vcházeli nazpět do školy. "U nás ve městě na základku.." nadzvedla jsem ramena a šla dovnitř.."ty?" Zeptala jsem se. "Já nikam,učil jsem se doma jako většina lidí tady." Usmál se na mě. Musí být fajn se učit doma a nezažívat to všechno co jsem zažila já předtím na škole. Když jsme se vrátili tak Draco pořád spal. Bylo kolem osmé večer,takže by mě teda zajímalo jak usne v noci. "Draco?" Rozhodla jsem se ho vzbudit,abych si měla s kým povídat.."uhm?" Odpověděl i když ještě napolo spal. "Vstávej.." prohrábla jsem mu vlasy,což ho přimělo k tomu,aby otevřel oči."To jsou moje vlasy,takže mi na ně nesahej."řekl nepříjemně a já už si byla jistá,že je na 100% vzhůru. Od tý doby co přestal nosit vlasy sčesaný do zadu,je extrémně pedantní na to,aby mu někdo sahal na vlasy,já to zatím využívám k tomu,abych ho vzbudila. Sednul si na postel a koukal na mě,při čemž si srovnával vlasy. "Kolik je?" Zívnul si a měl v plánu si zase lehnout. "Hej ne nabudeš ležet,a je půl devátý." Řekla jsem a znovu mu s úsměvem chtěla sáhnout na vlasy. "MOJE VLASY." Protočil očima a bylo očividní,že ho pořádně štvu,to mi ale absolutně nevadilo. "Však já vím,tak vstávej."protočila jsem očima tentrokrát já a odešla jsem k zrcadlu,které jsme přemístili do pokoje. "Uhni,sem jdu já." Řekl s mým hřebenem v ruce a vecpal se vedle mě. "Ale tohle je můj hřeben,takže nemáš právo tu být,když jsem tu teď já." Odpověděla jsem a nechápala proč je tak nepříjemnej.."Ale Isabe-" nestihl doříct větu jelikož jsem ho přerušila.  "D(dý) klid."řekla jsem a snažila se ho uklidnit. Nejspíš by mi řekl Isabello,kdybych ho nezastavila..nechápavě se na mě podíval a z očí mu přímo sršela zlost..ano opravdu zlost a to nemám doopravdy ponětí,co jsem udělala. Poměrně jsem se lekla,když se na mě takhle podíval a sklopila jsem hlavu. Šla pryč od zrcadla a vyšla ven z pokoje. Nakonec jsem se dostala do společenský místnosti,kde byl jenom Mathew..bylo zvláštní,že tam byl sám ale tak co už no.."Bell stalo se něco? Vypadáš nějak vystrašeně.." řekl a pozoroval mě dokud sem si nesedla vedle něho. "Ne nic." Posadila jsem se a koukala před sebe.  Protočil očima a kouknul se do místa,které jsem pozorovala a hned potom na mě,pohledem kterým mi dával jasně najevo,že ví že se něco stalo. "Fajn,něco se stalo.." řekla jsem a hned potom mu řekla o tom jak byl Draco nepříjemnej,a jak se choval.."Myslím,že bys měla jít za ním a promluvit si s ním." Držel mě povzbudivě za ruku.."Nechci aby si zlost vybíjel na mě.." sklopila jsem pohled směrem k zemi. "Nebude..jenom mu musíš ukázat,že při něm budeš,ať už se bude chovat jakkoliv." Usmál se na mě. " Nechci ho zklamat.." s bolestí v hlase jsem řekla,protože mě dost mrzelo to,co se stalo. "To zvládneš,věřím ti."  Povzbudil mě a já šla nazpět do pokoje. "Draco?" Otevřela jsem dveře a pošeptala. "Uhm?"ležel na posteli a koukal do blba. "Sedni si prosím." Popošla jsem k posteli a čekala až si sedne. "Dě- děje se něco?" Zeptala jsem se a sjížděla ho pohledem ze shora až dolů. "N-n-ne." Koktavě řekl a hned potom si uvědomil,že to moc důvěryhodně neznělo. "Jen..jen ti chci říct,že jsem tu pro tebe vždycky,ano?" Řekla jsem a pousmála se. On mi úsměv vrátil..