HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

37. kapitola

"Asi bych měl přitvrdit." Poveděl po chvíli dohadování.
"V čem?" Zeptala jsem se a čekala co zase řekne.

"Ty mě máš poslouchat. Takže nevím, proč se tě ptám, když ti můžu rozkázat ať jdeš semnou." Nahodil lišáckej úsměv a já protočila očima.

"Kdybych byl jako můj otec, tak-" přerušila jsem ho, "tak bych dostala trest. Ano já vím." Povzdechla jsem si, ale snažila jsem se nesmát.

"Nepřijdeš náhodou pozdě?" Snažila jsem se ho popohnat, abych měla v pokoji klid.
"To je jedno. Jdeš semnou." Rozhodl za mě.
"Nejdu." Odsekla jsem.

"Isabell neštvi mě. Jdeš semnou, chci abys tam byla" chytil mě za ruku a stoupl si přímo tak, že mi koukal upřeně do očí. Až mě začaly pálit.

"A když nepůjdu?" Snažila jsem se ho vyprovokovat, jelikož mě bavily jeho výrazy.

"Půjdeš i kdybys nechtěla." Pořád se mi koukal přímo do očí.

"Draco notak, vždyť jsem byla na každém zápase a taky budu. To mě pro jednou nemůžeš nechat být?" Kuňkla jsem a doufala, že mě nechá. Opravdu se mi nikam nechtělo.

"Ale já chci mít štěstí. Musím všem ukázat, že jsem pořád nejlepší."
"To budeš mít i beze mě." Vytrhla jsem mu ruku ze sevření a šla ke stolu, kde jsem si sedla.

"Nebudu. Jak bych mohl mít štěstí, když ty budeš tady?" Stoupnul si vedle mě.
"Nemusíš tam být celou dobu, jen na chvilku." Málem mě prosil na kolenou.

Nevím co ho k tomu vedlo. Dělal jako by hořelo.

"Tak fajn." Došla jsem k závěru, že mě bude přemlouvat dokud opravdu nepůjdu.
"Ale dej mi mikinu." Složila jsem ruce do pasu a on se rozeběhl ke skříni.

"Ale ne, já chci tuhle." Poukázala jsem na tu, co měl na sobě.
On si ji neochotně sundal. Ne že by mi ji nechtěl dát, spíš se bál o své vlasy.

Vítězně jsem se na něho usmála a oblékla si ji. Voněla po něm.

"Tak pojď." Vzal mě za ruku a vytáhnul z pokoje.
Šla jsem za ním jak pes za páníčkem.
Nikam se mi nechtělo.

"Hej Malfoyi, to ji týráš?" Zasmál se Goyle, který seděl společně s ostatníma ve spol. místnosti.
Draco záporně pokýval hlavou, zatímco já pokývala na souhlas.

Oni věděli, že to myslíme ze srandy.

"Kam tě zase táhne?" Zeptala se Vivian, která seděla na klíně Mikovi.
"Má trénink." Protočila jsem očima a ani se nesnažila předstírat to, že se mi tam chce.

"Tak ji nech tady s náma ne? Nikdo ti na ni ani nesáhne." Poveděl Mathew, který při tom udělal uvozovky.

"To jsem mu taky říkala."
Všichni se smáli našim problémům, zatímco mě Draco vytáhnul ven ze školy na zahradu, kde měli trénovat.

"Malfoyi, víš že máš zakázáno sem kohokoliv tahat?" Řekl chlapec o něco starší než jsme byli my, ve chvíli kdy si všimnul, že sebou Draco někoho táhne za ruku. Musel být tak ve čtvrtém ročníku.

"Isabell, zvedni hlavu, aby viděl že jsi speciální host." Řekl Draco a pustil mi ruku.

Učinila jsem tak a chlapcovi se naskytl pohled na mou tvář.
Rozzářily se mu oči.

"Wow." Popošel k Dracovi a něco mu šeptal. Neuměl šeptat, takže jsem mu většinu rozuměla.

"Kde jsi ji vzal? Vždyť vypadá jako to nejkrásnější sluníčko." Snažil se mu šeptat.

Uchechtla jsem se nad tím co řekl a dělala jsem, že jsem nic neslyšela.

Draco si mě majetnicky chytnul znovu za ruku a došel se mnou až k držáku, kde měl připravené koště.

"Tady na mě počkej. Nikam nechoď." Rozkázal a já pokývla.

Lehla jsem si na trávník na záda.
Pozorovala jsem nebe, na kterém bylo spousta mraků.

"Mhm asi bude pršet." Řekla jsem nahlas, i když jsem to řekla jen sama sobě.

Pravděpodobně jsem předurčila budoucnost, jelikož do 20 minut opravdu začalo pršet.
Nijak jsem to neřešila a dále ležela na zemi.
Byla to jenom taková krátka pár minutová sprcha.

Nechápu, že oni furt létali, když pršelo.
"Hej ty tam." Slyšela jsem šepot za sebou.

Otočila jsem se a pohled mi spadl Toma, který tam stál s jeho Jammie a ještě pár lidma z mrzimoru.

Stoupnula jsem si a až teď mi došlo jak promoklá jsem.

Popošla jsem k nim a tázavě na ně pohlédla.
"V pohodě?" Zeptala se nějaká dívka a já pokývla.
"Co tu děláš?" Zeptala se Jammie.
"Čekám až Dracovi skončí trénink." Rukou jsem lehce poukázala směrem nahoru.

"Hej z naší koleje se dnes ztratila jedna mudlovská dívka. Nevíš o tom něco?" Řekl Tom.

Záporně jsem pokývla hlavou.
"Asi se jen někde zapomněla. Zkuste se podívat k útesům tam dolů. Nějakou dívku jsem tam předtím viděla, chodí tam hodně lidí." Pousmála jsem se a rychle vymyslela tu nejpromyšlenější lež.

"Díky." Řekli a odešli.

Dobře tohle bylo divný, asi bych o tom potom měla říct Dracovi.

Sundala jsem si jeho mikinu,která byla úplně promoklá a lehla jsem si zpět na zem jen v croplém tílku a legínách.

Měla jsem chuť oslavovat, když jsem si všimla všech jak se blíží k zemi. Stoupnula jsem si a v ruce držela mikinu.
Všem se tak naskytkl pohled na mé tělo, na které jsem opravdu nebyla pyšná.

Všichni se vydali směrem za mnou v čele s Dracem.
Doufala jsem, že nebudou mít žádné poznámky k tomu, že vypadám jako zmoklá slepice.

"V pohodě?" Zeptal s Draco, ktery byl mnohem více zmoklý než já.
Souhlasivě jsem zakývala hlavou.

"Jsem Marcus." Přišel ke mně klučina s tmavě kudrnatými vlasy.
"Isabell." Chtěl mě obejmout,ale já na jeho natažené ruce nijak nereagovala.

Všichni co s Dracem hráli se semnou s úsměvem poznali.
"Je mi zima." Poveděla jsem a doufala, že Dracovi dojde to, že chci dovnitř.

I když, zima mi opravdu byla.
"Dal bych ti mikinu,ale je mnohem více mokrá než ta co jsi měla." Pousmál se na mě  Draco.

"Já jí dám mikinu." Popošel ke mně jeden z chlapců, s kterýma jsem se seznámila.
Zack tuším.

"V pohodě, radši zmrznu." Odsekla jsem a on protočil oči.
Ostatní se mu začali smát, až mi bylo trochu líto toho, co jsem mu řekla.

"Bell pojď sem na chvilku." Draco mě odtáhnul kousek dál od nich.
"Každý z nich pozoruje tvé tělo a to se mi nelíbí. Říkají, že jsi moc hezká." Řekl mi a já se na ně otočila.

"Ale Draco já s tím nic neudělám. Kdyby si sem postavil Cassie, taky by ji pozorovali." Poveděla jsem a u toho se uchechtla.
"Ale o Cassie by neřekli, že je hezká." Chytil mě za ruku a já si povzdechla.

"Dobře, příště půjdu jinak oblečená. Potom až budeme někde v soukromí s tebou potřebuju mluvit o něčem důležitém." Nervózně jsem mu stiskla ruku a on pokývl.

Vrátili jsme se za ostatníma, s kterýma jsme se rozloučili a odešli.

Prý mám přijít příště zase.