HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

21. kapitola

"Hlavně chvátej prosimtě,mohla sis ji klidně obléct." Podotknul Draco,který se culil na Skyler s Mikem.

"Měl si pravdu,vážně je moc hezká." Snažil se Mike pošeptat Dracovi,ale šeptání mu zrovna nešlo,takže jsem to slyšela. Dělala jsem jakože nic.

Dala jsem si na krk řetízek.

"Isyyyyy,pojď." Objevil se za mnou v zrcadle Draco.

Otočila jsem se na něho a nasadila takzvaný poker face. Nedalo se ze mě vyčíst absolutně nic. Nedávala jsem na jevo ani ieden malinkej cit.

Vyšla jsem z koupelny a bez rozmýšlení se vydala do Síně. Všichni tři šli za mnou,ale nesnažili se mě dohnat,nebo něco takovýho.

Posadila jsem se na lavici mezi Mathewa a Goyla. "Úsměv" Mathew mě chytil za tváře a snažil se o to, abych se usmála.
"Proč máš takové kruhy pod očima?" Pozoroval mi obličej a já si radši položila hlavu na stůl. Nepotřebovala jsem vědět,co dalšího je semnou špatně.
"Notak já to nemyslel špatně,pověz mi to." Snažil se to ze mě dostat,až jsem nakonec polevila. "Jen jsem si nedala korektor." Řekla jsem to první,co mě napadlo.

"Kde si nechala Draca?" Sypal jednu otázku za druhou a začínal mi lézt na nervy. "Někde se toulá společně s těma dvěma." Na slovech "těma dvěma" jsem protočila oči. Nesnášela jsem to,když mi někdo přebíral Draca. Byla jsem pak sama a nudila jsem se.

"Támhle je." Poukázala jsem na ně,jak jdou a unaveně si promnula oči.
"Pojď za náma." Došel ke mně Draco a já záporně kývla hlavou. "V pohodě,už sedím tady." Pousmála jsem se a pozorovala ho jak odchází za nima na druhý konec stolu.

"Co nám chtějí říct?" Zeptala jsem se a doufala,že mě někdo slyšel. "Nevím,ale zkus dávat pozor." Drknul do mě Goyle a já se probudila z tranzu. Podívala jsem se směrem,kde vždycky stál Brumbál a ani teď to nebylo vyjímkou.

"Ticho prosím." Začal mluvit a já si přála,abych co nejdřív mohla nazpátek do pokoje. Všichni ztichli a on mohl začít konečně s tím,jeho proslovem.
"Jak jistě víte,přijde k nám nová žákyně. Měli jste ji poznat,až zítra ale nakonec se dostavila už dnes. Cassie pojď sem prosím." Poukázal na drobonkou dívku,která se vydala směrem k němu.

Byla opravdu drobná. Musela mít maximálně 40 kg,byla to nizoučká černovláska. Od pohledu vypadala,že bude v pohodě. Ale kdo ví. Musím uznat,že se hned zařadila  k nejkrásnějším dívkám na naší škole.

Podívala jsem se směrem k ostatním u našeho stolu. Všem zářily oči okouzlením a to dokonce i těm,u kterých mi to nahánělo žárlivost,myslím že nemusím jmenovat,na koho tím narážim. Taky bych někdy chtěla vypadat tak,že všechny okouzlím mým vzhledem.

"Cassie, Cassie teď tě tady náš moudrý klobouk zařadí do koleje." Řekl jí Brumbál a ona se s úsměvem posadila na židli a na hlavu jí byl položen již zmíněny Moudrý klobouk.

V duchu jsem se modlila,aby nešla do zmijozelu.

Moje modlitby samozřejmě nebyly vyslyšeny.

"Zmijozel" zakřičel klobouk a Cassie nám ukázala své dokonalé bílé zuby,když se usmívala. Všichni začali tleskat a já potom co do mě Goyle drkl musela tleskat taky. Byla jsem opravdu štěstím bez sebe.

"Ticho, ticho prosím." Začal mluvit profesor Snape. Všichni okamžitě zmkli.
"Byl by někdo z vás ochotný,vzít Cassie k sobě do pokoje. Postel by se poté do pokoje přidala. No nehlašte se všichni." Řekl ironicky po tom,co viděl že se nikdo nehlásí.

"Aa jeden dobrovolník se přece jen našel." Poukázal na někoho kdo seděl na konci stolu. Na někoho,kdo se momentálně přihlásil o to,že k sobě do pokoje vezme Cassie.

Pomalu jsem se otočila,abych zjistila kdo ten "dobrovolník" je.
"No to mě pose-" nedořekla jsem to,jelikož mi Mathew dal rychle ruku před pusu.
"Chcete k tomu něco říct slečno?" Zeptala se mě Mcgonallová,které viděla jak velmi nadšená jsem po tom,co jsem zjistila kdo je ten dobrovolník.
"Já ho zabiju,já ho vážně už zabiju." Pošeptala jsem Matheovi do ucha a ten se mě snažil uklidnit.

"Můžete odejít na své pokoje a vy Malfoyi vezměte Cassie sebou a ukažte jí,kde máte společně s Is pokoj." Řekl Snape a Draco se s úsměvem a nadšením vydal ke Cassie.

Musel se jí líbit,byla průhledná jako okno. Bylo to na ní vidět.

"Poslouchej mě, to zvládneš. Můžeš spát u nás." Řekl Goyle,který viděl mou reakci. "V pohodě,budu spát na chodbě." Sebrala jsem se a odešla.

Ani nevíte,co všechno mi běhalo hlavou. Vždyť on se bez mého povolení rozhodl,vzít k nám do pokoje nějakou cizí a novou holku. Nebudu s ním mluvit,pomyslela jsem si.

Rychle jsem doběhla do pokoje a vzala si vše,s čím dokážu dnešní den a noc přežít. Knížku,deku z postele a Dracovu mikinu. Toť vše.

S falešným úsměvem jsem se vydala do společenské místnosti,kde jsem se usídlila na kožené křeslo.

"Jsi v pohodě?" Zeptala se v rozpacích Vivian.
"Jasně" podívala jsem se na ní a vymýšlela plán, co budu dělat. Schoulela jsem se do klubíčka,přikryla se dekou a začala číst knížku. Čekala jsem jen na chvíli, kdy sem přijde Draco s tou Cassie. Přikryla jsem se celá dekou,takže mi koukali jen vlasy a část čela.

"Co jí je?" Zeptal se Crab poté co sem došel společně s těma dvěma. Momentálně těma dvěma myslím Draca a Cassie. "Nic mi není,neruš mě." Odsekla jsem a dál dělala to,jak mě ta knížka hrozně baví.
"Isabell nedělej bublinu a pojď s náma." Řekl s posměchem Draco a slyšela jsem jak se Cassie zasmála.

Věděla jsem,že u Draca jsem momentálně odepsaná a přestala jsem je vnímat.
"Dělej,pojď." Vystrašil mě Draco,který se nacpal vedle mě.

"Nerozkazuj mi" odsekávala jsem pořád dokola. "Já tě tam donesu,pokud se okamžitě nezvedneš a nepůjdeš se mnou."
Odkryla jsem si deku z čela a všem se tak naskytl pohled na mé skleněné oči. Ne kvůli tomu,že by se mi chtělo brečet. Jen ta knížka byla až moc dojímavá,i když jsem nepřečetla ani 2 věty. Určitě byla dojímavá.

"Draco nech mě,běž jí to ukázat sám." Konečně se mi ho povedlo odehnat.
"Za 5 minut přijď,nebo si pro tebe dojdu." Rozkázal mi a já nechápala,co dělá. Proč se tak předváděl,chtěla jsem zpátky toho starýho Draca