HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

58. kapitola

MINULE JSTE ČETLI:

"Vidíš, že to jde." Ušklíbl se.
"Mhm." Zamručela jsem a neměla v plánu se s ní nadále bavit.

--------

"Pojď už." Snažila jsem se ho dostat ven z postele, abychom opět nepřišli pozdě. Teď už by to tak lehké nebylo, když máme Snapea.

"První půjdu slečna Wilsonová." Snape se zašklebil a já se vydala směrem k němu.

Celý lektvar jsem správně odříkala a samozřejmě nezískala ani jedinou pochvalu.

Teď to ještě nepokazit. Pomyslela jsem si a vydala se k jednomu z míst, kde jsem začala lektvar připravovat.
"Prohraješ." Draco se vecpal vedle mě a začal se svojí přípravou.
Asi měl v plánu mě co nejvíce znervóznit a zneklidnit, abych to pokazila a on mě za to mohl potrestat tím, že budu spát na zemi. Anebo bych mu musela mýt zase vlasy. Kdo ví, co všechno je schopný si navymýšlet.

"Buď zticha Malfoyi. Narozdíl od tebe jsem to zvládla odříkat." Ušklíbla jsem se a připomněla mu tak to, že nedokázal smysluplně vyjmenovat přípravu i když se chvástal jak to umí.

Drknul do mě, takže jsem omylem vysypala sedmikráskové kořínky, co jsem držela v ruce.
"Argg, já tě zabiju." Zuřila jsem a ze země je začala sbírat. On se mi jen škodolibě smál
Představa, že tu s ním strávím ještě 4 hodiny je příšerná.

"Teď už jen nechat hodinu odstát." Poveděla  jsem si pro sebe a na Dracovo hodinkách jsem si začala měřit čas.

"Buď potichu." Zakřenila jsem se na Draca, který pořád něco povídal.
"Nebo co?" Zákeřně se usmál.
"Nebo-" zamyslela jsem se. Tohle mi dohadování mi nejde, téměř vždycky vyhraje on.

"Jak na tom jste?" Z dohadování nás vyrušil Snape, který se z ničeho nic objevil za našima zádama.
"Ještě 25 minut a mělo by to být hotové." Pyšně jsem se pousmála.

"Draco, kdyby tvůj otec zjistil, že ses neučil, tak by zuřil. Měl by sis vzít příklad tady z Isabell." Snape nad Dracem pohrdal pohledem a Draco zase nade mnou. Pyšně jsem se usmívala.

"Budu to mít lepší než ona." Draco složil ruce v pas a Snape se překvapeně ušklíbl pusou.
"Nezklamte mě." S těmito slovy odešel za ostatníma.

"Vážně si mě musela takhle ponížit?" Byl pěkně naštvaný. A to, že jsem se na něho ironicky usmívala ho štvalo ještě více.
"Pozor abys neprasknul." Uchechtla jsem se a nadále se věnovala svému lektvaru.
"Budeš mít trest." Uchechtl se.
"Není důvod. Takže nemel blbosti." Nechápavě jsem si ho změřila pohledem.

To tak, ještě abych pykala za to, že jsem se učila. Na to ať rovnou zapomene. Pomyslela jsem si a čekala na jeho odpověď.

"Odmlouváš a mluvíš nesprávně." Vítězně se na mě usmál.
"Jak myslíš." Zašklebila jsem se a přemýšlela nad plánem B, neboli nad tím jak se vyhnu trestu.

"Slečna Wilsonová sem." Snape mě přivolal a já vzala do ruky kotlík s lektvarem.
"Gratuluji, vytvořila jste dokonalý lektvar nepoužitelnosti."
Propálila jsem Draca pohledem, mezitím co mi moji spolužáci tleskali. Draco tam seděl jako kakabus a byl nafouklý jak bublina. Ihned co spatřil můj pohled směřující k němu ušklebeně nadzvedl obočí.

Kotlík s lektvarem jsem vzala a odešla nazpět ke svému místu.
"Crab" zvolal si k sobě Craba, přičemž se Draco začal rozčilovat, že teď měl být na řadě on.
"Ticho." Snape ho okřikl a Draco obrátil oči.

Po dalších asi 5 lidech už se Draco konečně dostal na řadu. Pyšně nesl lektvar až ke Snapovi.

"Máte štěstí, že příprava vám jde i když ji neumíte. Teď běžte nazpět." Snape zachoval kamený pohled.

"Všichni žáci co už svůj lektvar ukázali mohou odejít na koleje a oběd." Rychle jsem sebrala všechny saky paky a utíkala na pokoj, kde jsem se zamkla, aby se sem Draco nedostal.
Bylo mi jasné, že použije kouzlo, ale tak s tím už nic nenadělám bohužel.
Ze stolu jsem vytáhla papír a inkoustem na něho napsala vzkaz.
Šla jsem se vysprchovat, opovaž se tam vlézt nebo jsi mrtvej. S láskou tvoje milovaná Isabell.

Papír jsem nějakým záhadným způsobem nalepila na dveře a ze skříně rychle vytáhla oblečení s kterým jsem cupitala do koupelny.
Vlezla jsem si pod sprchu a vysprchovala se.
Ve chvíli kdy jsem okolo sebe omotala ručník a vylezla ze sprchy mi někdo začal lomcovat s klikou.
On snad neumí číst? Sama sebe jsem se zeptala a po ujištění, že mi nikde z ručníku nekouká nic, co by nemělo jsem pomalu odemkla a pootevřela.
"Kde jsi? Jdeme to projít." Draco stál za dveřmi s rukama v pas.
"Koukej chvátat a opovaž se něco namítat." Zašklebil se a do ruky mi vrazil oblečení i když jsem si sama oblečení vybrala. Zavřela jsem se nazpět v koupelně a po obléknutí si šla lehnout do postele.

"Ještě se mi nechce." Zakňučela jsem, když tady na mě několik minut v kuse řval ať se konečně zvednu a jdu s ním.
Bavilo mně ho provokovat. Potom se vždycky naštval, urazil a nechal mě být na pokoji.

"Isabell okamžitě se zvedni a pojď." Máchal rukama všude kolem sebe. Vypadalo to opravdu komicky.
Záporně jsem s provokativním úsměvem pokývala hlavou.

"Víš, že takhle se poslušné a hodné holky
nechovají?" S tázavým pohledem se na mě zamračeně podíval. Věděl co na mně funguje..
Zvedla jsem se z postele a popošla kousek k němu. Sklopila jsem hlavu a trochu pokývla.
"Tak proč se tak sakra chováš?" Rozmáchl se rukama, div se divím že mi omylem nevrazil.

"Promiň." Špitla jsem a došlo mi, že bych si z něho mohla přestat utahovat a začít se chovat normálně.
Taky bych nic z tohohle co mám mít nemusela.
"Podívej se mi do očí a omluv se pořádně." Rukou mi nadzvedl bradu, takže mi nezbývalo nic jiného, než se mu do očí podívat.
"Promiň." Špitla jsem znovu teď už s přimým pohledem jemu do očí.

"Promiň co?" Tázavě trochu vykulil oči a čekal až to řeknu lépe.
"Promiň, že neposlouchám." Sklopila jsem znovu pohled k zemi a on mi pustil bradu.
"Ani tě to nebolelo. Potom si o tom ještě promluvíme. Nepozorovala jsem ho, jelikož mi mé nohy přišly mnohem zajímavější, ale živě jsem si dokázala představit jak se ušklíbl.
"Vezmi si přes to mou bundu, nebo ti bude zase zima. Potom se sem vrátíme, upravíš mi vlasy a půjdeme na trénink." Rozhodl za mě a mně už nezbývalo nic jiného než pokývnout.

Pomohl mi se dostat do jeho bundy, která mi byla pomalu až po kotníky a potom si mě majetnicky chytil okolo pasu.

"Snaž se být hodná." Ušklíbl se.
Samozřejmě já jsem totiž nevychovaný spratek, takže on mě musí naučit se chovat, abych mu nedělala ostudu. Jasně chápu. Hlavou mi proběhla myšlenka, kterou jsem radši neřekla nahlas, protože jsem ho nechtěla znovu naštvat.