69. kapitola

286 20 0
                                    

MINULE JSTE ČETLI:

Vezmu si něco sama." Zabila jsem ho pohledem, když jsem viděla jak nenápadně nakukuje přes rameno.
Došla jsem ke skříni a z ní vytáhla kostkovanou zelenou sukni o které ani nevím, že ji vzal.
"Vypadáš úžasně." Hlesl ve chvíli, kdy jsem se snažila co nejrychleji přes sebe obléct mikinu.

"Proč myslíš?" Zašklebila jsem se.
"Nemyslím, já to vím." Uchechtl se.
Taky jak jinak, když se neustále otáčel, jestli už jsem hotová.
------

"Co tam vůbec budu dělat?" Popošla jsem za ním a postavila se před něho.
"Ty..ty jdeš nakupovat s mou matkou." Pousmál se.
"Cože? Vždyť jsme nedávno nakupovaly." Rozmáchla jsem se rukama a on se mi začal smát.

"Hold má někdo neštěstí no. Zítra máš narozeniny, takže ti chce něco koupit." Poplácal mne po hlavě, jako malé dítě.
"My se k vám potom s otcem přidáme." Uchechtl se.
"Jasně. Tak padej." Poukázala jsem mu směrem ke dveřím, abych poukázala na to, že už můžeme jít.

Když jsme sešli dolů schytali jsme pohled jak Narcissy tak i Luciuse.
"Už můžeme jít." Draco semnou propletl prsty a táhl mě ke dveřím.
"Proč jsi mi neřekla ať jdu do vířivky s tebou?" Změřil si mě pohledem, když jsme čekali u auta.

"Nemluvil si se mnou." Protočila jsem panenkama a on pokývl.
"Vlastně..celou dobu jsem doufal, že za mnou příjdeš, abychom to probrali. To co jsi udělala bylo..-"
"Bylo to moc já vím." Přerušila jsem ho.
"Potom to ještě probereme. Pojď rychle za nima."

Sice jsem neměla už chuť to znovu a znovu řešit, ale souhlasivě jsem pokývla.
"Vyberte něco..něco elegantního, ať je na zítřek pořádně připravená." Lucius strčil Narcisse do ruky kreditku.
"Co je zítra?" Rozrušeně jsem otáčela hlavou od Narcissy až po Draca.
"Přeci bude bál zlato. Abychom oslavili tvé narozeniny. Přijdou úplně všichni známí." Narcissa se na mě nadšeně usmívala.

"A proč o ničem nevím?" Byla jsem pěkně v rozpacích.
Lucius přísně spřežil pohledem Draca.
Z jeho pohledu jsem rozpoznala, že na něho bude každou chvíli křičet.
"Ne, on za nic nemůže. Nemluvil se mnou, takže mi to neměl jak říct." V klidu jsem poveděla a raději se rozhodla vystoupit.

Mezitím co se Narcissa s Luciusem na něčem domlouvala. Draco mi promlouval do duše.

"S nikým cizím nemluv. Nechoď nikam sama. Až mi skončí trénink, hned přijdeme za vámi. Cokoliv se ti bude líbit, tak si to kup a neřeš kolik to stojí, zasloužíš si to *do ruky mi vrazil svou kreditní kartu* a opovaž se odmlouvat, že nic nechceš. Jak tě znám, určitě se ti něco zalíbí. Pa." Dal mi rychlou pusu a zavřel za sebou dveře od auta.

Jeho kreditní kartu, jsem schovala do kabelky a následovala Narcissu.
"Koukala jsem, že máš od Draca nařízení, něco si koupit." Zazubila se na mě.
Zoufale jsem pokývla.

"Přece mi nemůžete vše platit. Mám své peníze." Rozmáchla jsem se rukama.
"S tím já nic neudělám. Je to nařízení." Narcissa se na mě v klidu pousmála a zatáhla mne hned do prvního obchodu.

Předražený, společenský obchod.
Všude obrovské róby, nebo naopak róby z kterých vám koukalo téměř všechno.
"Co kdyby sis šla sednout tam a já ti zatím něco se slečnou přinesu?" Nabídla mi.
"Vlastně. Můžu se porozhlédnout i já?" Chtěla jsem si to tu projít. Nemůžu říct, že by všechny ty šaty nebyly hezké. Byly přímo dokonalé. Jen byly jak pro princeznu. Tak já se rozhodně necítím.
Necítím se jako princezna.

"Samozřejmě. Vše co se ti zalíbí dones k nám."
Souhlasně jsem pokývla šla se porozhlédnout po něčem co by mne nadchlo.

Pár šatů jsem našla a následně je odnesla k Narcisse.
"Už jdi tam *poukázala ke zkoušení místnosti* hned jsme u tebe."
Učinila jsem tak jak mi řekla a šla se tam posadit.

HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat