HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

83. kapitola

MINULE JSTE ČETLI:

"Dobrá tedy, půjdeme s tebou a počkáme." Lucius se rychle zvedl a pohledem rozkázal Narcisse, že se má rozejít za mnou.
"To asi nebude ten nejlepší nápad." Zastavila jsem se. Vzpomněla jsem si na Cassie s Marcusem, kteří tam teď dělají bůh ví co. Ale určitě to Dracovy rodiče nemusí vidět.

"Proč by ne? Něco tam skrýváte?" Lucius nadzvedl tázavě obočí a ihned chtěl vysvětlení.
---

"Ne to ne jen. Oni dva. Ne my dva. Ale Cassie s Marcusem, jsou pár a hodně často dělají, věci, které nepotřebuje asi nikdo vidět. To byl vlastně taky jeden z důvodů, proč jsem odešla." Snažila jsem se to vysvětlit co nejvíce, spisovně.
"V tom případě vás okamžitě přesunou na jiný pokoj, pokud vás to vyrušuje." Lucius se zase zhostil svého.
"Fajn, tak běžte." Uvolnila jsem jim cestu.

Otevřela jsem dveře a z plných sil se modlila, aby zrovna Cassie nebyla na Marcusovi, nebo naopak.
Díky bohu, se po sobě jen sápali.
I přes to, jaké zvuky občas vydali, vedle na posteli v klidu pospával Draco.
"Vy dva." Ozval se rázný hlas Luciuse směrem k těm dvěma.
Cassie se vystrašeně pustila Marcuse.

"Dobrý večer, pane." Poveděl v klidu Marcus.
"Dobré ráno Flinte." Odvětil s úšklebkem Lucius.
"Co vás vede k tomu, přespávat zde?" Nadzvedl obočí.
"Cassie. Má, má přítelkyně." Drkl do ní, aby taky pozdravila. Což ona ovšem neudělala.

Popošla jsem dále od nich a posadila se na zem, vedle spícího Draca.
Hlavu jsem si unaveně položila na volné místo, vedle něho.
Narcissa po dlouhém pozorování Luciuse, který se dohadoval s Marcusem, rozešla směrem ke mně.

"Vše je zde v pořádku? Nepotřebujete na oddech do sídla? Pořádně se vyspat?" Starostlivě se zeptala.
"Myslím, že to zvládneme. Přeci jen potom Cassie s Marcusem odjedou, takže tu budu sama, v klidu." Usmála jsem se.
"Zlatíčko, ale ty pojedeš na Vánoce k nám. Přece, tě tu nenecháme." Pobaveně se usmála.
Překvapeně jsem pokývla.
"Tak to myslím, že to do prázdnin zvládneme. Ještě jsme se nepozabíjeli, takže to dáme i ty další dva týdny." Poveděla jsem.

"Dobře. Kdybyste kdykoli potřebovali, tak se nám neváhejte ozvat a vezmeme vás do sídla."
"Jasně." Už jsem ani nevěděla co odpovídat.
"Pokud chceš, běž klidně spát. Pohlídám ho." Koutky úst se jí nadzvedly do malého a upřímného úsměvu.

"Ne, já tu s ním zůstanu. Jsem zvyklá, kdyžtak se vyspím přes den." Odporovala jsem a nadále si hrála s vlasy platinového blonďáčka, který bude celý den trpět bolestí hlavy.
"Isabell, pojď za námi." Už jsem téměř usnula, když v tom mne vyrušil Luciusův hlas.
"Drahý, nech ji. Je celá vyčerpaná." Narcissa do něho drkla. Oplatil jí to úšklebkem.
S povzdechem jsem se zvedla ze země a šla za nimi.

"Tady se posaď. Cassie se mě ptala, jaké je to u nás v sídle. Tak jaké?" Tázavě na mě pohlédl, mezitím co jsem si sedala.
Cassie čekala na odpověď s nadšeným výrazem.
Zakřenila jsem se a přemýšlela nad odpovědí.
"Je to..je to fajn." Nadzvedla jsem jeden koutek úst na náznak úsměvu, který v tomto případě nebyl upřímný.
"Vezmete nás tam někdy?" Ptala se dále.
Marcus protočil panenky téměř pokaždé, co promluvila.
"Mohli byste si jet oddechnout, příští víkend. Co myslíš Cissy?" Nedokázala jsem rozpoznat, jestli to Lucius myslí vážně, nebo ne.
I tak mě to nadměrně znepokojilo.

"Co-Cože?" Nechápavě jsem vyhrkla. Přece nás nemohou odsoudit k víkendu s těma dvěma a nazývat ho jako oddechový.
"Z tvého výrazu vidím, že máš pravdu. Draco by teď neměl jezdit domů, potom co provedl. Měl by si tak odpykat trest." Zakřeněný obličej měl nyní Lucius.
Bylo mi jasné, že Draco by se domů podíval moc rád. Takže přesně z toho důvodu jsem nemlčela a začala k tomu říkat svůj názor.