7.kapitola

607 27 0
                                    

..když jsem se konečně odhodlala k tomu zvednout hlavu,nic se nezměnilo.."podívejte se na ní." Řekl Tom a poukázal ostatním na mě. Cítila jsem jak mi po tváři pomalu stekla slza.."Nejdřív se podívej na sebe. Vy všichni se podívejte nejdřív na sebe a až potom se mi se*te do života. Kromě něho(ukázala jsem na Toma)..o mě nevíte absolutně nic. "Procedila jsem přes zuby,nahodila úsměv a se slzama v očích se vydala k místu kde seděli kluci. "Stalo se něco?" Zeptal se Blaise,a já rychle propálila Mathewa pohledem,aby mlčel. "Ne nic,co by se mělo stát?"s úsměvem jsem odpověděla. "No já jenom,že máš poměrně červe.." začal mluvit Blaise,ale Draco mu skočil do řeči:"Bell pojď se projít,ano?" Řekl a já kývnula. Vzal mě za ruku,a šel semnou na nějakou zahradu..snad z toho nebudeme mít problém.."Udělal ti někdo něco?" Zeptal se mě Draco,když jsme se zastavili a podíval se mi do očí. Jenom jsem zakývala hlavou,že ne. "A co se teda stalo?" Zeptal se znovu,a veřil v to,že mu to řeknu.."Draco,nic se nestalo.." odpověděla jsem mu. "Něco jo.." řekl nazpátek,a já se rozhodla,že mu to teda povím ,abych měla klid.."No prostě jenom ta Jammie z vlaku..něco mi tam mleli,nějaký blbosti,ale když jsem jim to vrátila,tak hned odvrátili pohled. Takže je to v pořádku." Řekl jsem a usmála jsem se na něho. "Ale příště mě zavolej,ano?" Řekl a já zakývala hlavou. Na snídani už jsme se nevrátili a šli jsme se připravit na hodinu,na pokoj. "Těšíš se?" Zeptal se mě Draco,hned co jsme přišli na pokoj." "Jo celkem jo.." Odpověděla jsem mu a usmála se. "Celkem?" Zeptal se mě. "No celkem..trochu se bojím.." Řekla jsem mu a on popošel ke mě. "Nemáš se čeho bát..a pojď už musíme jít." Řekl mi a chytnul mě za ruku. Táhnul mě směrem k učebně. "Dělej přidej,nebo přijdeme zase pozdě." Řekl mi a zákeřně se usmál. "Mlč..přišli jsme předtím pozdě kvůli tobě,ne kvůli mě. A navíc,nemůžu přidat,když mě táhneš za ruku,jak kdybych byla pes. " Odpověděla jsem a protočila očima. On mě teď ještě víc pevněji chytil za ruku a šel daleko rychleji. "Au,pusť mě..to bolí." Řekla jsem mu,ale on dělal,že mě neslyší. Opravdu to bolelo,jelikož mě chytil za zápěstí,které jsem měla v létě zlomené. "Prosím Draco..vážně to bolí." Prosivě jsem řekla a on se zastavil. "Proč tě to tak bolí,vždyť tě nedržím pevně..předtím tě to nebolelo." Řekl a zadíval se mi na ruku. "Jenže předtím,si mě držel za druhou ruku." Odpověděla jsem bezcitně a mojí ruku mu z tý její vytrhla..hned o sekundu později,jsem si uvědomila,že si nezasloužil to,abych na něho byla takhle hnusná..ale mohl se mi aspoň omluvit. "Dělej pojď." Řekl nepříjemně a rozešel se směrem k učebně. Šla jsem pomalu za ním a přemýšlela,jak se mu omluvím..během těch pár sekund co šel bezvýznamně předemnou,mi celkem to jeho tahání mě za ruku,chybělo..vešel do třídy a beze slova si šel sednout do zadu. Nechtěla jsem vypadat smutně,tak jsem nahodila úšklebek a šla za ním. "Můžu k tobě?" Opatrně jsem s ho zeptala a on jenom odtáhl židli,abych si mohla sednout..asi jsem ho fakt naštvala. Učitel přišel do třídy a začal nám říkat jaké kouzlo,se dnes naučíme udělat..pořád něco mlel a mlel,ale já ho nevnímala. Přemýšlela jsem nad tím,jak zničit tu špatnou energii,která mezi mnou a Dracem momentálně probíhala. Před náma seděl Blaise s Mathewem a pořád se na nás otáčeli.. Za celou tu dobu co nám profesor vysvětloval to všechno..jsem zastihla jen to,že se naučíme kouzlo jménem "Lumos"
"Tak a teď je řada na vás..pokud to nechápete,váš problém a řekněte si spolužákovi, aby vám kouzlo vysvětlil." Řekl profesor a bedlivě nás všechny začal pozorovat. "Ku*va" řekla jsem a přemýšlela jsem, jestli si mám vrazit facku,teď nebo až potom. "Co se stalo?" Řekl kluci,kteří se na mě otočili..Draco,ale dělal,že tu není. "Já jenom nedávala pozor.."řekla jsem a snažila se o úsměv,z kterého nakonec vzniknul znovu úšklebek. "Když se usměješ,tak tě to možná naučím..ale až ve na koleji,stejně budeme mít druhou hodinu až odpoledne,takže času máme dost. Řekl Mathew a podíval se na mě. Draco se v tu chvíli zašklebil a pohledem propálil Mathewa,které mu to ovšem bylo jedno. "Tak jo." Řekla jsem a usmála jsem se. "Ticho prosím." Řekl profesor a všichni zpozorněli. "Mám vám oznámit,že naše odpolední hodina kouzelných formulí odpadá,takže máte celý den volno.." řekl profesor a já se usmála..rozloučili jsme se a s Blaisem,Mathewem a mlčícím Dracem,jsme vyšli ven z učebny.."Tak co podnikneme?" Zeptal se Blaise a podíval se na nás.."Nevím,vy si dělejte co chcete,já se budu snažit naučit to přiblblý Lumos." Řekla jsem a měla v plánu odejít. "No ale to tě naučím až večer,před večerkou,abys to zkusila i ve tmě." Řekl Mathew a zastavil mě."Fajn tak prostě budu ležet v posteli a snažit se nevnímat okolní svět." Řekla jsem a ironicky jsem se zasmála. "Proč bys chtěla nevnímat svět,vždyť je to tady super,ne?" Řekl zklamaně Blaise.."Jo to je,jenom chci být chvíli sama se sebou.." řekla jsem a podívala se na ně. "Ale potom se k nám přidáš,že jo?"Řekl s tázavým pohledem tentokrát Mathew. "A kam půjdete?" Zeptala jsem se a opravdu měla v plánu se k nim později připojit..mohla by být sranda. "No to ještě nevíme..ale měly by jít i holky od nás z koleje,co se k nám doteď nijak nepřipojovaly.." řekli střídavě kluci. "Dobře dám vám ještě vědět,nebo pro mě potom přijďte." Řekla a obejmula jsem Mathewa a Blaise..Draco jenom mlčel,takže když jsem se otočila směrem k němu a on dělal uraženýho,spadl mi úsměv..Na špičkách jsem se otočila a odešla do pokoje. Když jsem přišla už konečně do pokoje,sundala jsem si hábit a byla je v sukni a v košili. Ležela jsem a pozorovala strop..kdybychom nebyli pod vodou,tak bych se šla třeba dívat z okna,ale teď bych stejně viděla jen zelené světlo. Čas ubýhal,a Draco pořád nikde. "Asi šel s klukama a s těma holkama ven." Řekla jsem si a nad tou myšlenkou mi začalo být smutno..chtěla jsem tam být s nima..ale nechtěla jsem tam být,když jsme se s Dracem nebavili. Zvedla jsem se a popošla k Dracově straně pokoje. Sedla jsem si k němu na postel a přes ramena si přehodila deku..Tak neskutečně moc jsem se nudila..Rozhodla jsem se nejít na oběd,jelikož mi stačilo ráno,těch pár soust u snídaně. Čekala jsem,čekala,a zas čekala,ale Draco,nebo kluci pořád nikde.."Asi mě tam jenom nechtějí..nedivím se jim." Pošeptala jsem a začala přemýšlet nad tím,kde dělám chybu. Nakonec jsem asi ráda,že tam nejsem když jsou tam ty holky..zrovna ony patří k těm,co mě mají strašně moc v lásce a nejradši by mi vydloubaly oči z ďůlku..a to ani nevím,co jsem jim udělala. Bylo něco kolem druhé odpoledne a já momentálně proseděla něco přes 3 hodiny na Dracově posteli..sama v naprosto prázdném pokoji. Neměla jsem dostatek citů k tomu,abych brečela..ale neměla jsem ani dostatek citů k tomu,abych se smála..v takových situacích mi vždycky pomohl Tom..vždycky mě chránil,před těma co mě nesnášeli. Teď se přidal k nim. Nakonec jsem si sedla ke stolu,a začala psát dopis Ellie. "Milá Ellie..strašně moc mi chybíš. Už se těším,až se zase uvidíme a o všem si popovídáme. Tak moc se na tebe těším. Pokud si na mě někdy vzpomeneš a třeba ti po mně bude smutno,tak si vzpomeň na všechny ty moje trapasy,co se mi staly..pamatuješ,jak jsme jely na kolech, já neudržela rovnováhu a před tím hezkým klukem spadla na zem? Nebo jak jsem si přimáčkla zmrzlinu na čelo a po městě chodila s tím,že jsem jednorožec. Doufám,že to tam beze mě zvládáš a jsi pořád stejně praštěná jako jsi vždy semnou. Tvoje Bell.." dopsala jsem to a rozhodla se to dát sově,která to doručí rodičům a ti potom Ellie. Trvalo mi to napsat,ani ne půl hodiny a pořád jsem umírala nudou. Proto jsem si opět lehla do Dracovo postele a pomalu zavřela oči..

HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat