HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

77. kapitola

MINULE JSTE ČETLI:

Nechtělo se mi chodit. Natáhla jsem k Dracovy ruce.
Po té době strávené semnou moc dobře věděl, co po něm chci.
Chci vzít do náruče.
A taky že tak učinil.
Vzal mne a odnesl do postele.
-----

"Uhmm." Zamumala jsem si sama pro sebe a protáhla jsem se. Otevřela jsem oči a byla kompletně zmatená.
Moc dobře si pamatuju, že jsem šla dolů a tam jsem si sedla. To, že bych se vracela už si nepamatuju.

Rychle jsem se vyhoupla do sedu a probudila tak Draca přitisknutého k mému tělu.
"Klid. Klid. Přenesl sem tě." Všiml si mého zmatení.
Oddechla jsem si a spadla nazpět do lehu.

"Měli bychom vstávat." Prsty jsem mu projížděla vlasy.
"Uhm." Bylo to jediné, co jsem dostala.
Byla jsem plná energie a to jsem spala tak málo.
"Pusť mě. Musím jít. Musíme jet k mým rodičům, pro věci." Ruce jsem mu z mého těla sundala, což mi zasvědčilo jeho pozornost.

"Ještě máme čas." Mluvil potichu chraptivým hlasem.
Zvedla jsem se a vyběhla ven z pokoje do druhého, abych se převlékla.
Oblékla jsem si to první, co se mi dostalo do rukou. Modré džíny a černé tilko s malým potiskem. Byla ne něm včelka.
Prohlížela jsem si řetízek, který jsem od Draca včera dostala.
Byl opravdu dokonalý.

"Kam ses vytratila? Táta přijede až v se-dm." Zasekl se při pohledu na hodinky.
"Sakra." Proklel a doběhl ke skříni, z které si rychle vyndal oblečení.
"Kolik je?" Poklidně jsem ho sledovala, jelikož já byla narozdíl od něho připravená.

"Za deset minut sedm." Oblékl na sebe oblečení bez ohledu na to, jestli jsem s ním v místnosti a beze slova vyběhl ven z pokoje. Rychle jsem běžela za ním.
"Oh jistě, jak načasované." Už na schodech jsem mohla slyšet Luciusův otrávený hlas.
Už pomalu jsem sešla schody, přičemž Draco si obouval boty.

Do ruky jsem si vzala hůlku. Pro jistotu a šla se obout taky.
"Do auta." Rozkázal Lucius. Draco spěchal a to opravdu hodně. I do toho auta běžel. Mezitím co já si v klidu kráčela.

"Mami?" Zvolala jsem při vchodu do našeho domu.
"Tati?" Znovu jsem to zkusila.
"Asi nejsou doma." Otočila jsem se směrem k Luciusovi, který za mnou postával.
"Ve dvě vás vyzvedneme. Zabal si vše co chceš." Přesně takto mi Lucius odpověděl a odešel ven z domu.

"Tak pojď." Vzala jsem Draca za ruku, jako bych se tu snad bála chodit sama.
Isabell, probuď se..jsi ve svém domě. Vyrůstala jsi tu. Nehrozí ti žádné nebezpečí.
Neustále jsem si to v hlavě opakovala.
Otevřela jsem dveře od pokoje, v kterém na mě čekalo nemilé překvapení.

Ellie se válela v mé posteli. V mém oblečení a v ruce měla můj skicák, do kterého něco čmárala.
Neveřícně jsem ji pozorovala a do toho Dracovi drtila ruku.
"Prostě jen na pár hodin vysmahni. Tohle tu nech a potom se zase vrať. Potřebuju si sbalit věci." Promluvila jsem, takže si mě konečně všimla. Pohled jí ale spadl ke Dracovi, který měl neupravené vlasy.

Zapíchla se do něho pohledem.
Pustila jsem Dracovu ruku a vešla dovnitř do pokoje.
"Vysmahni a potom se klidně zase vrať." Popošla jsem k ní.
Položila skicák na postel a zvedla se.
"Tohle si nechám." Poukázala k mému oblečení co na sobě měla. Byly to jen modré boyfriend džíny a černý opravdu krátký croptop. Takže mi to bylo nějak tak jedno.

"Klidně si to strč třeba do p*dele." Ruply mi nervy. Asi mi to až tak jedno nebylo..
Vyjukaně se na mne podívala a cestou se ještě stihla zastavit u Draca, který postával kousek za mnou.
"Nechápu proč se s ní furt taháš, vždyť je odporná." Zapíchla se mu do očí.
"Taky nechápu proč jsem tě ještě nevyhodil z okna." Odvětil jí. Nemyslel to ke mně, ale k Ellie.
"Pff." Ellie odešla ven z pokoje.