HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

6.kapitola

..Ráno jsem se vzbudila a když jsem otevřela oči,pohledem jsem hledala spícího blonďáčka,neboli Draca..až teď mi došlo,že jsem spala v jeho posteli,a on mě nejspíše potom co přišel z koupelny i přikryl..čekala jsem,že bude spát na mojí posteli,ale ta byla nedotčená. Koukala jsem dál,ale pořád nic. Nakonec jsem se musela zvednout. Okolo ramen jsem si přehodila jeho deku,jelikož mi byla zima a šla ho po pokoji hledat. Když jsem se otočila ke stolu byla jsem velice překvapená..neviděla jsem totiž jen stůl a židli,ale spícího blonďáčka,který kvůli mně nespal v posteli..cítila jsem se tak moc špatně,vůči Dracovi. Popošla jsem k němu,prohrábla mu vlasy a pošeptala:"Draco vstávej,musíme na snídani."..ale on nic. "Notak,Draco vstaň hned."zkusila jsem to znovu,ale bez odezvy. Na chvíli jsem od něho odešla,přikryla ho dekou a šla se podívat kolik je hodin. Bylo něco málo po půl sedmé..za hodinu máme jít na snídani.*naštěstí máme ještě dost času* řekla jsem si pro sebe a šla se převléct do koupelny. Oblékla jsem si hábit a vlasy,které mi dosahovaly krátce pod ramena,jsem nechala volně rozpuštěné. Když jsem vešla nazpátek do pokoje,nic se tam nezměnilo. Draco pořád spal..*Nechám ho ještě chvíli spát..* řekla jsem si a šla k zrcadlu. Přemýšlela jsem nad tím,co asi teď dělají rodiče,Ellie a lidi ze školy..chybím jim?Nad tímhle přemýšlím každý volný čas. Dneska je pátek a o víkendu máme volno..nikdo ovšem neodjížďí domů..všichni jedou domů každý druhý týden..v neděli by nám ovšem měla přijít pošta. Rozhodla jsem se jít už opravdu vzbudit Draca,jelikož jsme měli být za 20 minut na snídani..cesta do síně nám trvá něco přes 5 minut,takže to stihneme jen tak tak. Popošla jsem ke stolu,a tudíž i ke spícímu Dracovi a znovu mu prohrábla vlasy..ne že bych si myslela,že ho to probudí,ale má je neskutečně moc jemné. "Draco vstávej,prosím. Ať nepřijdeme pozdě." Řekla jsem,ale on pořád spal. "Sakra Draco,neštvi mě a vzbuď se." znovu jsem řekla a potom zase."Alee Šípková Růženka se konečně probudila." Řekla jsem hned co Draco otevřel oči a zasmála jsem se. "Notak přijdeme pozdě." Popohnala jsem ho a on se konečně zvednul ze židle. "Dobré ráno ti přeji,a buď v klidu už jdu." Řekl Draco,usmál se a odešel do koupelny. Mezitím jsem si všimla,že na stole leží moje knížka,takže nejspíš usnul u ní. "Promiň,já šel spát asi před 3 hodinama." Slyšela jsem za zádama a otočila jsem se. "A co si tu celou dobu předtím dělal,když já už spala?" Zeptala jsem se a on se uchechtl. "Nejdřív jsem tě chvíli pozoroval a potom jsem jenom seděl a chvíli si četl,až jsem u toho usnul." Odpověděl mi a já se usmála. "Kolik máme času?" Zeptal se mě s tázavým pohledem a já odpověděla "Už máme být 5 minut na snídani,takže rychle pojď."..Achjo,je to druhá snídaně tady,a my už jdeme pozdě. "Jojo už jdu mami." Zakřičel se smíchem a rozeběhl se z pokoje. "Hej čekej na mě." Zakřičela jsem nazpátek,zavřela dveře a běžela za ním. "Malfoyi čekej,nebo si to schytáš." Zakřičela jsem, ale marně. On už byl skoro u síně a já teprve zatáčela do chodby. Zastavil se u vchodu a vypadalo to jak kdyby na mě čekal,takže jsem zpomalila.
*Mezitím u snídaně*
Blaise:"Slyšeli jste to?" Řekl lidem ze zmijozelu. "Myslím,že to slyšeli všichni." Řekl Crab a poukázal na všechny co koukali směrem k východu."Nebyla to náhodou Bell,nejso.."nestihl doříct Goyle..jelikož Draco vběhl dovnitř se slovy:"Budu tam první.
"Malfoyi,já už tě fakt zabiju."zakřičela jsem na něho a bylo mi ukradený,že mě asi všichni slyšeli. V klidu jsem z běhu přešla na chůzi a pokračovala ke vchodu. "Kde si jí nechal?" Zeptal se popichavě Blaise Draca. "Na chodbě..jenom mě baví jí škádlit." Odpověděla mu Draco. V tom momentě jsem,ale přišla dovnitř já. Úplně všichni se na mě otočili,a kdyz říkám všichni,tak fakt VŠICHNI. I Skorobezhlavý Nick se na mě momentálně díval. "Co je?" Otráveně jsem řekla a šla si sednout ke stolu. "Slečno Wilsonová a Malfoyi jaký je váš důvod pozdního příchodu." Zeptala se nás McGonallová.."Za to může on,nechal mě na chodbě. Já na něho čekala na koleji,jelikož zaspal." Řekla jsem popichavě a prstem ukázala na Draca. Draco jen mlčel a ambiciózně se usmíval. *By mě zajímalo,proč se tváří tak divně,když se na nás teď všichni koukají..uhm to bude asi ten důvod. Má rád pozornost.*Sedla jsem si na druhý konec celého stolu,kde nikdo neseděl.Podívala jsem se směrem k začátku stolu,kde seděli moji "KAMARÁDI" a oni se na mě nechápavě koukali. Mathew..myslím,že to byl Mathew mi prsten ukázal at jdu za nima,ale já záporně zakývala hlavou..Dali jsme se do jídla..byli nějaká vajíčka se slaninou,nebo něco takového.."Hej Wilsonová".."Wilsonová" slyšela jsem za zády,takže jsem se otočila. "Co chcete?" Zeptala jsem se lidí z mrzimoru a nepříjemně jsem se na ně podívala. "Si nějak rychle ztratila ty svoje kamarádíčky,když tady sedíš tak sama." Řekl někdo koho neznám,a ani znát nechci. "Vidíš,nikdo tě tu nechce,stejně jako to bylo u nás na škole. Nikoho tu nemáš,ty lidi tě rádi nemají. Co myslíš,že by dělali kdybys z Bradavic odešla? Začali by oslavovat,že se tě zbavili.Je mi líto Toma,že s takovou blbkou musel ztrácet čas."řekla Jammie a nenávistně se na mě s tou její novou partou dívali. V tu chvíli jsem měla pocit jak kdybych teď seděla v naší mudlovské škole a ona mi zase vyčítala moje chyby. Bylo to jako kdyby se zastavil čas a před očima jsem viděla všechny ty vzpomínky. Chtěla jsem být silná a vrátit jí to,jenže proti mě použila zbraň,na kterou dost silná nejsem..vytáhla napovrch všechny ty vzpomínky z léta i ze školy. Chvíli jsem se dívala za ně na lidi z nebelvíru,a potom se podívala zpátky k jejich stolu. Tom na mě koukal,zvláštním pohledem. Snažil se být arogantní,ale nešlo mu to..nevěděla jsem co mám dělat. Když konečn uhnuly pohledem snažila jsem se uklidnit. Chtěla jsem si jít sednout z Dracem,ale v hlavě se mi opakovala ta věta"Nikoho tu nemáš,ty lidi tě rádi nemají" a z toho důvodu jsem tuto možnost ihned vyškrtla z plánů. Jejich pohledy se vrátili zpátky ke mně, a pozoroval mě celý jejich stůl,mezi sebou si pořád něco šuškali. Podívala jsem se směrem k lidem od nás..jediný kdo na mě koukal byl Mathew. Jeho pohled vypadal starostlivě..až moc starostlivě..snažila jsem se na něho usmát a tím mu dokázat,že je všechno v pořádku. "Pozor aby ses za chvíli nezhroutila z toho,že tady nikoho nemáš." S výsměchem řekla znovu Jammie.Všichni z mrzimoru na mě koukali..pár z nich se mi takzvaně vysmívalo do ksichtu. Pár z nich mě zabíjelo pohledem a ten zbytek si říkal něco s ostatníma. Nechápu,že jsou takový..přece jejich kolej je mírumilovaná..snažila jsem se skrývat city,což se mi zatím vedlo. Myslím teda.."Co tu furt děláš? Chcípni." Řekl nějaký kluk z mrzimoru a v tu chvíli jsem city už skrýt nedokázala. Podívala jsem se na ně,a potom Mathewa na kterého jsem se usmála,abych ho přesvědčila,že je vše v pořádku. Zadívala jsem se do talíře..na snídani,která trvala 45 minut,jsem byla asi jen 10 minut a už teď jsem neměla málo k tomu,abych se zhroutila,jako se mi pomalu každý den stávalo na mé staré škole..dnešek začíná fakt úžasně