HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

59. kapitola

MINULE JSTE ČETLI:

"Snaž se být hodná." Ušklíbl se.
Samozřejmě já jsem totiž nevychovaný spratek, takže on mě musí naučit se chovat, abych mu nedělala ostudu. Jasně chápu. Hlavou mi proběhla myšlenka, kterou jsem radši neřekla nahlas, protože jsem ho nechtěla znovu
--------

"Kam jdeme?" Otráveně jsem promluvila potom, co mě za sebou minimálně deset minut táhnul jako psa na vodítku.
"Tam kde je nejvíc lidí. Moc dobře vím kdo z nich jsou jen obyčejní mudlové. Vůbec by tady neměli být." Rozmáchnul se rukou tak, že mi málem vykloubil rameno.

"Tamhle jsou." Draco mě postavil za roh a zpoza něho vykoukl ven na úplně opačnou stranu hradu. Opravdu tam bylo dost lidí.
"Vidíš, támhle." Vzal mou ruku, kterou nasměroval k jedné z dívek.
Byla to nebelvírská dívka. Měla bledou pleť a smaradgově zelené oči, které se probíjeli se zrzavýma kučerama.
Je moc hezká. Pomyslela jsem si a radši mlčela, protože jsem se pomalu bála vůbec promluvit.

Tázavě jsem se podívala na Draca. Nechápu, že tady s ním vybírám oběť..předpokládám, že to celé neskončí jen u vyvražďování mudlů ve škole..

"No co? Margareth Cloorová." Zašklebil se a něco si zapsal na papírek co vytáhl z kapsy z jeho bundy, co jsem měla na sobě.
"Takže už můžeme jít na pokoj?" Protočila jsem očima.
"Ne." Odsekl a nadále něco psal.
"Jdeme." Rozkázal po chvíli a já za ním rychle cupitala. Šel na mě moc rychle.

"Musíme dát vědět rodičům." Vytáhl zase jiný papír a na něho začal něco psát. Nechápu proč sebou tahá pero s inkoustem a papíry.
Vždyť to mohl v klidu udělat v pokoji.
Po chvilce se rozhodl, že už napsal vše důležité a běžel za Snapem. Celá udýchaná jsem přiběhla ke Snapově kabinetu, mezitím co už Draco vycházel ven.

"Nejdéle do pozítří se sem dostaví a vše se domluví." Draco mě vzal za ruku a táhl mě do pokoje.
"Posaď se." Pustil mi ruku a poukázal směrem k posteli.
Asi si všiml toho jak jsem zadýchaná.

Učinila jsem tak jak mi řekl a on si stoupnul naproti mně. Z jeho pohledu jsem dokázala přesně vyčíst co chce dělat.
Zase mi bude promlouvat do duše.
"Buď tak hodná a vysvětli mi, proč se chováš tak neslušně." Ruce si složil v pas a tázavě mě propaloval pohledem.
"Já nevím. Už jsem se omluvila." Ohradila jsem se. Teď jsem mu nic neudělala, takže nechápu.

"To ano, ale ty se musíš chovat vzorně. Isabell, pokud spolu máme někdy tvořit vztah, tak se to musíš naučit." Rozmáchl se rukama.
Měl pravdu.
I kdybychom spolu mermomoucí nechtěli být.
Naši rodiče by byli schopni se toho zhostit a bez keců by se z nás musel stát pár.

"Já vím, omlouvám se." Sklopila jsem hlavu, ale on mi ji ihned nadzvedl.
"Máš jediný štěstí, že nejsem jako můj otec." Uchechtl se.
"Jinak už bys přede mnou klečela na kolenou." Nad jeho poznámkou jsem se rozklepala strachy.
Hned co si toho všimnul mě chytil za ruku.
"Jen mě poslouchej. Zkusíme to od teď trochu jinak, ano?" Pohladil mě po ruce. Věnovala jsem mu tázavý pohled.
"Jak jinak?" Nechápala jsem. To se semnou chce přestat bavit, nebo tak něco?

"Vždycky když někam půjdeme a bude tam někdo koho neznáš. Nemluv dokud ti to nedovolím ano?" Posadil se vedle mě.

Ani jsem nevěděla, jestli tohle všechno chci.
Tímhle tempem za chvíli ztratím jakékoliv právo na to, cokoliv dělat.
Nevěděla jsem jak mám zareagovat.
Mám mu to snad odsouhlasit? Nebo ho zase naštvat. Rozmýšlela jsem se.
"Draco, ale já se bojím." Mohlo by to vypadat tak, že se snažím odejít od témata i když se to toho vlastně týká.
"Čeho ty blázne?" Pobaveně se uchechtl.
"Nechci, abys mi ubližoval." Kuňkla jsem.

Bála jsem se, že tohle celé přijde až k fyzickému ubližování.
"Vážně si myslíš, že bych ti dokázal fyzicky ublížit?" Nechápavě a zároveň pobaveně mě pozoroval.
Když jsem pokývla jeho tvář zkameněla.
"Co blázníš. Neboj se. Nic se ti nestane. Kolikrát ti mám opakovat, že nejsem jako můj otec. Navíc on mamku nemlátil..jen měla jiné tresty, trochu drsnější, jako například-" chtěl to dopovědět, ale já ho zastavila.

"Jako například ho musela uspokojovat, nebo nedostala to co chtěla. Draco já vím, slyšela jsem to od tebe už milionkrát." Bezvládně jsem se rozmáchla rukama a on si mě stáhl do objetí.
"Isabell, jsme děti. Musíme si to tu užívat. Jen potřebuješ nějakou nástavbu do budoucnosti. Po čase si zvykneš, slibuju." Hladil mě po vlasech a já se k němu tulila.

"Oba dva víme, že všechny tyhle se*uální choutky, které můj otec dělal jsou povolené až od 16i let. Takže se ničeho neboj." Snažil se mě uklidnit i když mu to nešlo, pokusila jsem se trochu pousmát.

"Noo a teď k tomu trestu." Zvednul mě ze sebe jako bych nic nevážila a přehoupl si mě přes jeho rameno. Šel semnou až do koupelny.
Nijak jsem se nesnažila protestovat, stejně by mi to bylo k ničemu.
Posadil mě na pult a na chvíli se zamyslel.
Nakonec mi do ruky podal krabičku s gelem se slovy:"Večer mi myješ vlasy a necháš mě, abych ti vybíral oblečení."

Souhlasně jsem pokývla hlavou. Draco má dobry styl, takže mi to nevadilo. Teda až na to mytí hlavy, ale to ještě nějak vymyslím, abych se tomu vyhnula.
Že já se vůbec divím tomu, že je na mě naštvanej, když tady v hlavě vymýšlím plány jak se vyhnout trestu.

Vzala jsem hřeben a vlasy mu pročesala a poté pomalu začala gelovat.
"Hotovo." Nadšeně jsem skočila dolu z pultu a popoběhla k umyvadlu, umýt si ruce.
Už jsem se těšila jak si na chvilku lehnu do postele.
"Jo a abych nezapomněl. Až do pátku mi otročíš, takže žádné odmlouvání." Poveděl při příchodu za mnou do pokoje. Otočila jsem se od skříně směrem k němu.
"A nemám ti snad říkat i pane?" Uchechtla jsem se a protočila očima.

"Super nápad otroku." Zašklebil se.
"Draco uhni se. Nic nevidím." Snažila jsem se ho odsunout kousek od skříně, abych dosáhla dozadu do poličky.
On mě ignoroval.
Bouchla jsem se rukou do čela, abych přivolala jeho pozornost, která se stejně nedostavila.

"Pane můj, budete tak laskav a posunete se, abych si mohla vyndat oblečení." Začala jsem se smát.
"Ne, oblečení ti vybírám já."

Poraženě jsem si odešla sednout na postel a prostě jsem jen čekala.
"Tady. Snaž se chvátat za půl hodiny tam mám být." Podal mi komínek oblečení a já pokývla.

Chtěla jsem se zvednout a jít se převléct do koupelny, jenže než jsem se stačila zvednout, zamknul mi dveře od koupelny.
Stoupla jsem si z postele a šla si pro hůlku, která až do teď ležela na stole.

"Můžeš se převléct tady." Draco držel mou hůlku ve vzduchu tak, abych na ni nedosáhla.
"Ale já nechci." Odsekla jsem a vzala ai židli, abych na ni dosáhla. Vylezla jsem na židli a snažila se hůlku chytnout.

To bych to nebyla já, kdyby se mi zase něco nestalo..