HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

15.kapitola

"Počkej,to nebylo poprvý?" Zeptala jsem se a pustila mu ruku. "Ne." Jednoslově odsekl a dál pozoroval zem. "Achjo."chtěla jsem ho nějak povzbudit,ale nevěděla jsem jak. Takže mezi náma na chvíli nastalo takový to trapný ticho. "Ale neboj,na tebe ani nesáhne,to si ohlídám." Pověděl a podíval se na ruku. Byla jsem překvapená z toho,že by byl Lucius nejspíš schopný udělat to,i mně. "Ne,to je v pohodě. " odpověděla jsem a dál přemýšlela nad myšlenkama,které se mi momentálně tvořily v hlavě. "Bell..radši to schytám za tebe.." odpověděl a podíval se na mě. Popošla jsem k němu a silně ho obejmula..vůbec bych se nedivila kdybych byla v poslední době jedinej člověk,co při něm tak moc stojí. "Děkuju." Pošeptal mi do ucha a i když jsem nevěděla za co,nechala jsem to být.
Upřímně,byla jsem šťastná když jsme se konečně vrátili a já se mohla zavřít do Dracova pokoje a už z něho nevylézt. Úplně jsme zmeškali oběd,což mi nijak moc nevadilo. Bylo po páté večer a já jen v klidu ležela v posteli a čekala až se Draco vrátí,jelikož před chvílí odešel dolů. Ne tentokrát jsem neusnula! Měla jsem na mysli tolik věcí,že jsem na nějaký spánek úplně zapomněla,ale i tak jsem se nudila..Nakonec jsem se odhodlala vstát a jít ke stolu. Draco tu měl papíry,tužky a všemožné potřeby,které nejspíš nikdy v životě nepoužil. Sedla jsem si,vzala papír a začala si tužkou načrtávat fotku Draca a mě,která byla na nástěnce. Jak jsem si tak prohlížela všechny ty fotky,narazila jsem na jednu,která tady včera rozhodně nebyla. Byla jsem na ní já a Draco jak spíme. Aha,Narcissa nás opravdu ráno vyfotila a tu fotku vystavila zrovna tady. Teď už nebylo po páté,ale po půl sedmé a Draco furt nikde. Moje "umělecké" dílo,už bylo hotové. A náhodou,nevypadalo až tak špatně. Zvedla jsem se od stolu a došla se podívat do koupelny,kde jsem si z vlasů udělala drdol. Sundala si mikinu,kterou jsem na sobě měla už od dopoledne a byla jen v košili a sukni. Nakonec jsem se stejně přemohla a rozhodla se jít podívat dolů,abych zjistila co tam Draco tak dlouho dělá. Když jsem chtěla sejít schody tak jsem si všimla krčícího se Dobbyho u zdi. Prstem jsem mu ukázala ať je zticha a popošla k němu. "Co se stalo?" Pošeptala jsem a on se na mě vyděšeně podíval. "Dobby byl zlý,pán ho potrestal." Opakoval pořád dokola a když chtěl zase začít bouchat hlavou o zeď,stihla jsem tam dát ruku. Takže se hlavou mlátil o ní. Všimla jsem si,že má zádech ránu,která mu krvácí. "Dobby,pojď semnou." Vzala jsem ho za ruku a táhla směrem do pokoje. "Tam si sedni a já se hned vrátím."Došla jsem pro takovou lékařskou krabičku,nebo co to bylo a Dobbymu jsem tu ráno obvázala. Byl nadšený z toho,že se o něho někdo stará. "Kde je Draco?" Zeptala jsem se a on se zvednul na nohy. Nic neřekl jen šel pryč. Šla jsem za ním a doufala,že mi ukáže kam Draco odešel. "Dobby,neotravuj našeho hosta!" Zakřičela na Dobbyho kuchařka která dělala večeři. "To je v pohodě." Nadzvedla jsem ramena a šla dál za Dobbym. Chtěl vejít do jedné místnosti,která měla černé dveře a celkově vypadala nějak zakázaně. "Tady je pán." Řekl Dobby a chtěl chytnout za kliku. "Ne Dobby kašli na to,nebudeme je rušit." Řekla jsem a šla si sednout do kuchyně ke stolu. "Jak ty se vůbec jmenuješ?" Zeptala se kuchařka,která momentálně strouhala sýr. "Isabella,nevíte co tam dělají?" Zeptala jsem se a je mi jedno,jestli to znělo neslušně. "Samozřejmě,že vím. Za chvíli jim tam ponesu večeři. Chceš mi s tím pomoct,vidím že se nudíš?" Odpověděla,byla mi sympatická,takže jsem neviděla důvod proč ne. "Fajn,co mám udělat." Zeptala jsem se a ona poukázala k hrnci. Šla jsem tedy míchat omáčku co tam byla a přemýšlela jsem nad tím,co budu mít k večeři já. "Velmi dobře,teď to nalej sem a potom ty brambory dej tam. Já zatím připravím talíře." Pověděla a já pokývla. Vše jsem udělala a pozorovala jí. "Tyhle talíře a příbory vezmeš ty. A podáš jim je. Já vezmu zbytek." Vzala vše kromě talířů a příborů,které jsem vzala já. A šly jsme k těm dveřím. Zaťukala jsem a otevřel nám Lucius,ktery nevypadal moc šťastně,spíš naštvaně. "Kolikrát jsem Vám říkal,že máte večeři dělat sama?" Řekl rozhořčele kuchařce a já se zašklebila. "Ale já jí pomoct chtěla,stejně nemám co dělat.." protočila jsem očima. Za Luciusem byl vidět Draco,který společně s mnoha lidi seděl u jednoho stolu. Snažil se přes Luciuse podívat ven ze dveří,ale Lucius se tam vecpal tak,aby nikdo nic neviděl. Ironicky jsem se usmála a talíře s příbory mu skoro hodila do ruky. "Dobrou chuť vám všem." Řekla slušně kuchařka. "I vám. No jo vy vlastně jíst nebudete." Zasmál se Lucius a zavřel dveře. Sednula jsem si ke stolu,a přemýšlela co budu dělat. Když v tom,jsem slyšela hlasy za dveřma. "Draco posaď se nazpět." Řekl hlas nejspíš Luciuse,nebo někoho jinýho. "Já nechci." Odsekl jim a začal chytat za kliku. V tu chvíli ho nejspíš někdo odtáhnul nazpět ke stolu,a potom tam o stůl něčím bouchnul,doufám že to nebyl Draco,to něco čím tam bouchnuli. "Já jdu něco koupit,mám hlad." Řekla jsem a šla Dracovi ukrást nahoru do skříně bundu. Na papírek jsem ještě napsala:"Měla jsem hlad,takže jsem si šla něco koupit a ze skříně jsem si sama půjčila bundu,Bell." Položila ho na postel a odešla dolů. "Chcete taky něco?" Zeptala jsem se slušně kuchařky. "Půjdu s tebou,obchod je daleko a nechci aby se ti něco stalo." Oblékala si bundu a já se na ní pousmála. Snad z toho nebude mít problém. "Jak dlouho jim to tam bude ještě trvat?" Zeptala jsem se když jsme byly kousek před obchodem. "Nevím,je dost možné že až do půlnoci,potomse jejich schůzka ukončí a všichni odejdou."Vešli jsme do obchodu,kde bylo na tohle místo,celkem dost věcí. Došla jsem k regálu se sladkým a přemýšlela co si vezmu..přece jenom si tu čokoládu za dnešek zasloužím. Takže jsem se nakonec rozhodla opravdu pro čokoládu a kuchařka nakoupila věci na zítřejši snídani. "Já to zaplatím.." vytáhla jsem peněženku a než ona stačila něco říct,nákup byl zaplacený. Po návratu do sídla,se pořád nic nezměnilo. Všude bylo prázdno,až na místnost ve které byl obrovský hluk. Bylo devět hodin večer a já teď seděla na gauči v dolním přízemí. Přejídala se čokoládou a neměla daleko k tomu,abych zešílela z ticha,které okolo mě bylo. Opravdu,všichni tam sice furt v té místnosti byli,ale záhadně tam propuklo ticho. Došla jsem se nahoru vysprchovat a převléct do pyžama. I přes to,jsem ovšem poté sešla dolů a čekala až Draco konečně vyjde ze dveří. Byl by zvláštní pocit jít spát, bez přítomnosti Draca. Čas ubýhal,ubýhal a ubýhal. I když jsem se předtím snažila ve sprše stravit co nejvíce času,byla jsem tam ani ne 20 minut. Takže momentálně bylo přesně 10 hodin. Rozhodla jsem se,že si půjdu na chvíli sednout na obrubník před sídlem,což jsem taky udělala. Přes ramena jsem si přehodila bundu,kterou jsem předtím pověsila na věšák a vešla ven ze dveří,které jsem nechala otevřené,kdyby mě náhodou někdo volal. Obloha byla černá,ani jedna hvězda nebyla vidět.."Asi bude fakt bouřka." Řekla jsem si a přesně v tu chvíli se ozvala rána z místnosti,kde všichni byli. A hned po ní se zahřmělo. Rychle jsem vběhla nazpátek dovnitř. "Bože,dementní kouzla." Zanadávala jsem ve chvíli kdy se v té místnosti opět ozvala rána a hned po ní se zahřmělo,jenom už o něco víc. Bylo mi jasné,že to někdo musí ovládat,protože takovéhle náhody se normálně nestávají. Já a můj strach z bouřek tomu moc nepomáhal. Myslím,že by mi teď mnohem líp bylo doma,v mudlovský škole,s Ellie a s rodiči,které jsem vídala každý den. Mám pocit,že se tu věci jaksi komplikují a všechno je každým dnem horší. Bylo půl dvanácté a já stále seděla dole,na gauči a nedělala absolutně nic. Teda předtím jsem si rychle došla sbalit věci do tašky,protože ráno odjíždíme nazpět,ale jinak jsem neudělala nic. Teď už jsem na gauči ležela a dokonce měla i zavřené oči.
"Isy,pojď si lehnout." Vzbudil mě hlas unaveného Draca. "Co? Kolik je?" Rozespale jsem se zeptala. "Půl druhý,pojď." Zvedla jsem se a následovala ho do pokoje. Kde jsem si lehla a ihned na to zase usnula..