96. kapitola

337 16 5
                                    

MINULE JSTE ČETLI:

Tak a co teď. Zamyslela jsem se. Možností jsem měla hned několik. Buď budu nadále trávit čas u mobilního telefonu. Půjdu odpočívat. Začnu vařit oběd. A nebo zvednu svou línou prdel a půjdu navštívit oslnivého blonďáčka s božíma břišákama obývajicího sprchu.
Teď si ještě vybrat..

••••

Nějaké rozmýšlení nad takto zapeklitou otázkou jsem nechala bokem a vybrala si poslední možnost.
Měla jsem v plánu zaklepat, ale on si ani nezavřel dveře.
Lehce jsem nakoukla.
Umýval si své platinově blonďaté vlasy.
Zaznamenal můj příchod a vypnul vodu tekoucí ze sprchy.
"Jdeš zamnou?" Stál ke mne otočený zády. S hlavou stále pod sprchou připevněnou ke zdi.

"Jen, že už jsem mluvila s tvýma rodičema. Užívají si samotu a klid." Falešně jsem se usmála.
"Jak jinak." Do vlasů si nanášel další přípravek.
Přes hlavu jsem si přetáhla jeho mikinu a nechala ji odloženou na posteli.
Sukni s tílkem totéž.
Zůstala jsem jen ve spodním prádle. To sice moc nezakrývalo, ale tak koho to zajímá že ano.
Neměla jsem v plánu tam za ním vejít a tkzv. 'UDĚLAT MU DOBŘE' i když určitě by to ocenil. A to ne málo. Možná bych za to dostala i něco já.
Ale já jsem se jen rozhodla tam za ním jít.
Neplánovaně.

"Můžu?" Dotkla jsem se ho bříšky prstů.
Trochu sebou cukl když jsem se mu zjevila za zády. Otočil se obličejem ke mně.
"Uhh budeš to mít mokré." Už už se mi snažil podprsenku rozepnout, když jsem ho zastavila.
"Ne. Jen ti-" Zamyslela jsem se.
V očích jsem mu viděla velice známý chtíč.
"Umyju vlásky." Zvedla jsem koutky do úsměvu.
"Však na mě sotva dosáhneš." Skrývající zklamání se zasmál.
"Dřív jsem ti je gelovala a taky jsem to zvládla. Nech mě to udělat." Psí kukuč vždycky zabírá, takže jsem ho použila i teď.
Povdechl si a polevil.

"Ale něco za něco." Dlaní mne donutil zvednout k němu hlavu, aniž bych vůbec něco začala dělat.
"Nesmlouvej, já se dobrovolně nabídla." Zamračila jsem se.
"No, tak v tom případě si je umeju sám." Ironicky se usmál. A taky, že mu ten jeho neupřímnej úsměv hned spadl.
"Faajn. Tak co chceš?"
"Tebe."
"Mne už máš. Něco jinýho?"
"Mhm. Necháš mě si tě označkovat." Asi si myslel, že má vyhráno.
"Ale někde kde to nebude vidět. Nechci chodit s modřinkou na krku." Přesně to místo on totiž určitě chtěl.
"Domluveno?" Natáhl ke mne ruku. "Domluveno." Pořádně jsem mu ji zmáčkla.

"Aa ne ne ne a ne chlapečku. Nejdřív vlasy, potom máš 5 minut na to si dělat co chceš. Teda až na.." Už už se na mne chtěl přisát.
Pravděpobně to bylo to nejrychlejší mytí vlasů u kterého jsem kdy byla přítomna.
Připomínal mi malé nedočkavé dítě.

"Jaký den je ta schůzka?" Vypnula jsem vodu, která po nás obou tekla.
I když jen spodní prádlo, měla jsem ho celé promočené.
Jako by mne snad zabilo si ho předtím sundat, když i on tady přede mnou stojí bez ničeho.
"Zítra v 9 ráno. Jdeš tam semnou."
"Aha, tak jo." Nedala jsem to na sobě znát, ale situace ve které se nacházíme, mne dělala velice nervózní.
"Kdy začíná mých 5 minut?" Ostře se zadíval do mých očí.
Dívím se, že jsme oba dokázali prozatím udržet oční kontakt.
Ale tak on nemá takový výhled jako já samozřejmě. No i když..

"Kdykoliv chceš. Máš čas do večera." Zazubila jsem se.
"A nemohl bych to třeba rozdělit jako na minuty? Víš minuta teď..minuta potom."
Asi zase vymyslel nějakej jeho geniální nápad. Tak mu ho nebudu kazit.
"Fajnn." Polevila jsem. No tedy spíše jsem byla zvědavá co z něho ještě vyleze, ale budu dělat, že jsem jen byla ochotná a svolila jsem. Vlastně ON rozhoduje. No..je to asi jedno.

HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat