HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

51. kapitola

MINULE JSTE ČETLI:

Nechápala jsem. Neřekl ani slovo a prostě
jen odešel a lehl si do postele.
Popošla jsem též k posteli a udělala to stejné co on.
Beze slova jsem si lehla a přykrila jsem se.

Nechápala jsem ho.
------

Ležela jsem na zádech a koukala do stropu.
"Pojď sem." Ozval se šepot vedle mě.
"Kam?" Podívala jsem se směrem k němu.
"Za mnou." Natáhl ruce tak abych se k němu mohla přitulit.
Poposunula jsem se blíže a pořádně se k němu přitulila, položila jsem si hlavu na jeho hruď.
Natiskl se ke mně a začal mě rukou hladit ve vlasech.

"Promiň." Šeptnul a i když jsem nevěděla za co se omlouvá zamumlala jsem něco ve stylu "to je v pořádku"
"Kolik je?" Nechtělo se mi jít znovu spát.
"Bude půl šesté ráno, ještě můžeme chvilku spát. Po snídani odjíždíme." Pořád mě jemně hladil ve vlasech a já pokývla.

------------------------------------------------------------------

Vzbudila jsem se. Opět.
Tentokrát už ale bylo skoro 7 hodin ráno.
Rozhodla jsem se vstát a předem se připravit na odjezd nazpět do školy.
Nějak jsem se vyprostila z jeho objetí a vydala se směrem do koupelny, kde jsem si umyla obličej a učesala si vlasy.

Vyšla jsem ven z pokoje a začala scházet schody dolů.
"Kde je Draco?" Přistála ihned otázka a to jsem ti schody ještě ani nestihla sejít.
"Ještě spí." Došla jsem si napustit sklenici vody a posadila se za Luciusem a Narcissou. Už jsem si tu připadala jak doma.

"Tak ho běž vzbudit, ať můžeme vyrazit." vstala jsem a vrátila se nazpět do pokoje.

"Draco" zatřásla jsem s ním.
"Musíme vstávat." Poveděla jsem a znovu s ním zatřásla.
"Uhm" zamumlal.
"Draco myslím to vážně, musíš vstát." Pustila jsem ho a on otevřel oči.
"Proč?" Poveděl ranním chraplavým a ospalým hlasem.
"Protože jedeme do školy, notak vstávej." Odešla jsem od něho a on ješte něco zabručel.

"Ty už jsi připravená?" Promnul si oči a stoupnul si vedle mě před zrcadlo.
"Ještě se musím převléct a musíme zabalit věci." Odešla jsem ke skříni z které jsem si vyndala obrovskou červenou mikinu a černé legíny.

Odešla jsem do koupelny, kde jsem se rychle převlekla a běžela nazpátek do pokoje.
"Nebude ti teplo?" uchechtnul se nad mým "outfitem" a já záporně pokývla hlavou. Pohled mi spadl na mou ruku, na Dracův prstýnek, teda teď už můj.

"Běž se připravit a já zabalím věci." Podala jsem mu hřeben, který používal i přes to, že byl můj a on odešel do koupelny s hromádkou oblečení.
"Isyy zabal to do toho kufru pod postelí, všechno." Zakřičel z koupelny.

Ze skříně jsem vyndala většinu oblečení co jsme nakoupili a mohlo by se hodit, plus ještě nějaké ostatní věci. Navrch jsem dala knížku, kterou jsem před pár dny našla v knihovně a Draco ji chtěl sebou.

"Pojď užž, mám hlad." Popostrčil mě ze zadu, abych přidala do kroku.
"Koukám, že Draco se konečně vyhrabal z postele." Poveděl provokativně Lucius a Draco se na něho zašklebil.

Po snídani jsme se již konečně dostali na cestu nazpět do školy.
"Draco, potom si tě vezmu ještě stranou." Poveděl po chvíli ticha Lucius.
"Uhm" zamumlal Draco, který dělal že nespí i když spal.

Když jsme se dostali konečně ke škole, Lucius učinil tak jak řekl a vzal si Draca stranou, hned poté co jsme vystoupili.
"Isabell musíš mít s Dracem trpělivost, je to s ním těžké, má vlastní hlavu." Narcissa postávala vedle mě. Obě jsme čekaly až si ti dva konečně promluví.
"Samozřejmě. Už jsem si na něho zvykla." Uchechtla jsem se.

"To je dobře. Mimochodem zkus ten makeup, až budeš mít čas. Bude se ti to líbit, uvidíš." Pousmála se na mě.
Pokývla jsem souhlasně hlavou a z místa pozorovala okolí školy. Je divné, že tu nikde nikdo není.

"Teď na tebe bude mít asi Draco méně času, ale to si zvykneš. Určitě tě nechá, abys mu pomohla." Povídala dále a já jí odpovídala jen pokýváním hlavy.
"Nepřemýšlela si někdy o změně barvy vlasů?" Prohrablá mi konečky a já se zamyslela.
Přemýšlela a to hodněkrát, ale nikdy jsem se k tomu neodvážila.
"Už mnohokrát." Odpověděla jsem jí a v dálce už konečně viděla Luciuse s Dracem.

"Tak si je někdy můžeš obarvit." To už byl Draco s Luciusem skoro u nás.
"Kufr vám tam prý donesou. Tak se mějte, a pište nám dopisy. Pokud budete něco potřebovat tak se ozvěte." Rozloučil se s námi s radostí Lucius a Narcissa jen pokývla.

Draco mne vzal za ruku a táhnul mě za sebou do školy.

"Odpoledne budu mít trénink, protože jsem tu včera nebyl. Takže půjdeš zase semnou." Oznámil mi, když jsme procházeli chodbou a já už se ani nesnažila nijak protestovat.
"Fajn." Odpověděla jsem a on spokojeně pokývl.

"Aa manželé jsou tady." Vstoupili jsme do společenské místnosti, která byla úplně plná.
Draco žďuchl do Blaise, který se smál tomu co řekl, byl zde byl společně s Mathewem a asi dalšíma 10 lidma z vyšších ročníku a  i z našeho. 

"Já jdu do pokoje." Zatahala jsem Draca za rukáv, když jsem se začala nudit.
"Utíkej, za chvilku přijdu." Pousmál se na mě a já pokývla.

Vešla jsem dovnitř a po posteli se rozvalovala Cassie.
"Omg čaukyyy" přiběhla ke mně s otevřenou náručí,takže jsem byla povinna ji obejmout.
"Viv je v koupelně, tak snad nevadí, že je tadyy." Byla nějaká šťastná a mluvila hrozně divně.
"Cass, tys něco pila?" Podívala jsem se na noční stolek na kterém stál jak jinak, než alkohol.

"Jenom trošičku." Ukázala na prstech a já pokývla.
Pokud někdo zjistí, že tady pily tak budeme v obrovském maléru.
"Cassie, ale tohle nesmíte. Kdyby se to někdo dozvěděl, tak by z toho byl obrovský malér." Posadila jsem se vedle ní a snažila se ji promluvit do duše.
Moc dobře totiž vím, jak by se Draco tvářil, kdyby mu opět zakázali hrát.

"To bylo poprvý a-naposled, slib-slibuju" zadrhávala se a u toho se chechtala
Pokývla jsem a v tu chvíli vletěla dovnitř Vivian, která na tom byla ještě hůře než Cassie.

"Co kdybychom jsme šly za ostatníma?" Chtěla jsem je co nejdříve dostat ven z pokoje.
"Tak joo." Zakřičela Vivian a obě se začaly smát.
Povzdechla jsem si a otevřela dveře od pokoje o které se Vivian opřela. Asi to neočekávala, takže spadla na zem.
"Pane bože, kdo mě zase trestá." Proklela jsem a pomohla jí se zvednout.
"Pšt." Poukázala jsem směrem ke Cassie, která se řechtala jako řechtačka.

Pohledem jsem jim poukázala, že jdeme a Cassie stihla ještě ze stolku vzít nedopitou flašku nějakého alkoholu.
Můj výraz musel být opravdu zoufalý.

Nějak jsme se prodraly krátkou uličkou od pokojů a ihned schytaly všechny pohledy.
Podívala jsem se na Draca a chtěla mu tak naznačit, aby mi pomohl.
Ten to naštěstí pochopil, vstal a popošel ke mně.