HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

epilog

Je přesně půlnoc, když sedíme na studené zemi a nasloucháme, zda neuslyšíme nějaký zvuky.
Mám na sobe jeden z jeho školních svetrů s logem naší koleje.

,,Musíš to pečlivě sledovat," Draco v dlani obrací ovladač. ,,Tady tímhle to můžeš ještě více zrychlit, ale jenom jednou za celou hru," ukázal na fialové tlačítko ze spodu.
,,Chci to červený," poukážu k jednomu z výběru autíček.
,,Červený je moje," ušklíbne se na mě. Zklamaně sklopím pusu do podkovy.
,,Fajn, tak to fialový," natáhnu se pro něho, ale zmizí. ,,Vezmi si ho," ponukne hlavou k tomu červenému. ,,Ne, že ho poškrábeš," pohrozí mi prstem. Z úst mi unikne smích.
,,Pšt," v rychlosti se přitiskne na mé rty, aby ho utlumil.
,,Řekni první místo na planetě, které tě napadne." V tichosti vyčkává na mou odpověď.
,,Paříž," vyhrknu téměř hned.
,,Pokud vyhraješ, příští týden nás tam vezmu," znělo to jako výzva a já ji přijala.

S radostí v očích mě z druhého konce dráhy pozoroval, jak se snažím autíčko pořádně naučit ovládat.
,,Můžeme," vydechnu po několikátém pokusu.

Asi prvních patnáct her vyhrál. Ponukal mě k tomu, abych to vzdala.
,,Chci do Paříže," odvětila jsem mu vždy.
Sice jsem cítila, jak na mě padá únava, ale nehodlala jsem se vzdát. V noci jsem moc hodin nenaspala, ale rozhodně jsem toho nemohla litovat.

Jsem kousek od něho, když si náhle vzpomenu na zázračné fialové tlačítko ze spodu.
Uvidíme, co všechno to zvládne.
Moje autíčko se najednou rozjede desetkrát rychle než to jeho a když zareaguje a použije mou taktiku, je pozdě.
,,Jo! Vyhrála jsem!" Zapištím. Z ničeho nic  chápu Scorpiusovu radost pro výhru.
Draco si mě pyšně prohlíží.
Chvíli přemýšlím o tom, jestli mě nenechal vyhrát naschvál.
Začali jsme být natolik zaujatí vzhledem toho druhého, že jsme si vůbec nevšimli našeho syna, který nás pozoroval na schodech.
,,Co to děláte?" Měl rozespalý hlas. Nejspíše jsem mluvila až moc nahlas.

,,Vzbudili jsme tě?" Zeptala jsem se a šla k němu. Draco se svým tělem snažil skrýt jednotlivé části dráhy.
,,Zdál se mi sen," začne mluvit. Podezřívavě si nás prohlédne. ,,Zdálo se mi, že jste si hráli s mýma hračkama," dopoví to do konce. Draco se vzadu za mnou uchechtne.
,,Byl to jen sen, Scorpie. Pojď si nazpět lehnout," položila jsem mu ruku na ramena a otočila ho nazpět ke schodům.
,,Nikdy bychom ti nebrali hračky, dospělí si bez dětí nehrajou," mluvím k němu dál a namlouvám mu tak něco, co vůbec není pravda.
,,Tak jo," zabrblá ke mně nazpět. Hned spí. Jemně ho políbím na čelo a vrátím se zpět.

Draco to zatím celé uklízí.
,,Málem nás načapal," upozorním ho. Ať už při čemkoliv ze všech možných věcí, co se mohli stát, pokud bychom na sebe nadále dravě koukali. Byl tam a my jsme o něm netušili.
,,Aspoň by se přiučil," uchechtl se a rozcuchal mi vlasy. Vlepil mi do nich polibek a následně se o mou hlavu opřel tou svou.
,,Miluju tě, Is," zabrblá mi to do vlasů. ,,Samozřejmě, že jo, kdyby to tak nebylo, dopadlo by to špatně," Povím mu s vážnosti v hlase.
,,Vyhrožuješ mi?" Zní pobaveně
,,Pouze říkám, že bych z tebe udělala večeři pro mě i pro Scorpieho," při té představě, že bych měla uvařit svého vlastního manžela, se mi obrátí žaludek vzhůru nohama, ale nedám nic najevo.
,,Můžeš mě sníst kdykoliv budeš chtít, ale byl bych radši, kdyby u toho náš společný výtvor nebyl," vezme mě za ruku a tiše se mnou jde nahoru.
,,Taky tě miluju, Draco," odvětím mu, když mi dovolí se k němu přitulit. Užívám si jeho přítomnost.
Všechno je tak, jak má být.

-

Uprostřed ticha se ozve jeho hlas.

,,Vzal bych nás tam i bez výhry," poznamená. Prsty mi líně krouží po zádech.
,,Já vím." Odpovím mu.