HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

57. kapitola

MINULE JSTE ČETLI:

Ani mě nepochválil, takže jsem se na něho neustále šklebila.
"Učila jsem se to po celou tu dobu, co jsi spal." Uchechtla jsem se a pár lidí z mrzimorské koleje se podívalo směrem k nám.

"Co chcete?" Draco se na ně zašklebil a oni ihned odvrátili pohled.

----------

"Dělejte, jdeme." Popoháněli jsme Craba s Goylem, kteří se za námi pomalu šourali.
"Ty naděláš." Odsekl Crab a Draco mě radši přidržoval vedle sebe, abych se do něho nepustila.

"Buď zticha a pojď." Protočila jsem očima a je tři táhla za sebou jako ocásky. Asi jsem byla jediná, který záleželo na tom, přijít včas. A to mě létání vůbec nebaví.
Navíc máme hodiny s mrzimorem, což je ještě o to horší.

Ve chvíli, kdy jsme měli vyjít ven, mě nějaké ruce zatáhly směrem pryč.
Chtěla jsem začít křičet, ale dotyčný mi zacpal rukou pusu.
"Šš, to jsem já." Uslyšela jsem hlas Draca, který mi už konečně sundal ruku z pusy.

"Tak jsi úplně vymletej?" Rozmáchla jsem se rukama a začala se koukat kolem, kde je Crab s Goylem.
"Pšt, ať nás nikdo neslyší. Po hodinách se tu jdeme porozhlédnout." Oznámil mi a mně ihned došlo, že chce najít nějakého mudlu, kterého by obětoval. Byl natlačený na mém těle tak, že jsem pomalu nemohla dýchat.
Pokývla jsem souhlasivě hlavou a on mě za ruku táhnul až na hřiště, kde jsme měli hodinu létání.

"Malfoy a Wilsonová. Kde jste k sakru byli?
Madame Hochoová nás seřve ihned po příchodu.
"Promiňte paní profesorko, museli jsme ještě něco zařídit." Draco na mě mrkl a já pokývla směrem k ní.
"Něco s Dracovým otcem." Přidala jsem se ke lži a Hoochová chápavě kývala hlavou.

"V tom případě si vezměte koštata a okamžitě leťte za ostatníma." Poukázala ke zbytku, kde se snažili fotbalový míč prohodit jednou z obručí.

"Ale tady už je jen jedno koště." Poukázala jsem ke stojanu, kde už opravdu bylo jen jedno. Jenže my jsme byli dva.
Už jsem chtěla nabídnout, že mi to nevadí a v klidu tady počkám, ale Draco můj plán překazil.

"Malfoy je chytač ve famfrpálu, takže si určitě poradíte." Odsekl profesorka a Draco s úsměvem pokývl. Mně ovšem úsměv spadl.

Na jedno koště s ním opravdu nejdu. Ještě by mě shodil dolu. Prolétla mi myšlenka hlavou.
"Nevyklopím tě, neboj. Jen těm mamlasům pomůžeme a letíme hned dolu." Draco už vedle mne stál připravený s koštětem.

Nevěřícně jsem nesouhlasivě pokývla.
"Buď půjdeš sama, nebo ti to rozkážu. Nemáš na výběr." V tuhle chvíli už kolem mě létal nasedlý na koštěti.

"Fajn." Povzdechla jsem si a posadila se za něho na koště. Ruce jsem mu obmotala kolem pasu a on si je ještě více přisunul k sobě.
"Udržíš se, nebo chceš pomoct?" Otočil trochu hlavou směrem ke mně a než jsem stačila něco říct, jakýmsi neznámým kouzlem mi spoutal ruce poutama. (pozn. aut. prosím nepředstavuje si pod tím nic úchylného, je to jen na ochranu, aby nespadla)

Nechápavě jsem se na něho podívala. Ruce jsem měla přehozené přes jeho pas a ještě ke všemu spoutané, takže bych teď neměla téměř žádnou šanci mu vyklouznout a spadnout dolu.
"Takhle je to lepší." Ručně mi pouta ještě více utáhl, aby se mi na rukách neotáčely a já si povzdychla. Jestli tohle s těma poutama udělá někdy, kdy to nebude potřeba tak ho už asi zabiju.

Než jsem se stačila vzpamatovat letěli jsme ve vzduchu.
"Opovaž se to nedržet." Okřikla jsem ho, když se snažil míč chytit, což se mu nakonec i povedlo.
"Pět bodů pro zmijozel." Zakřičela profesorka do nějakého zvyšovače zvuku tak, abychom to slyšeli.

"Všichni dolu." Zvolala po chvíli co už jsme tam jen tak létali.
"Malfoyi okamžitě ji rozpoutej." Okřikla Hoochová Draca, když si všimla pout na mojich rukách. Nemám ponětí jak, ale Draco se z mého sevření nějak vymotal, takže jsem teď oba dva stáli na pevné zemi naproti sobě. On s lišáckým úsměvem a já se spoutanýma rukama, bez moci cokoliv moct dělat.

"Je to pro její bezpečí." Odsekl Draco a škodolibě mě pozoroval.
"Teď už jste na zemi, takže ji okamžitě pusť." Profesorka se pomalu přibližovala k nám s nataženou hůlkou.

"To je v pohodě, zvládnu to sama." Stáhla jsem ruce dolu a Draco je majetnicky chytil do dlaní. Momentálně, když bych teď chtěla někam jít, nebo něco udělat tak bych nemohla, protože veškerou převahu nademnou měl Draco.

"Draco, ihned to odendej." Přísně jsem mu šeptla do ucha a on se začal smát.
"Myslel jsem, že to zvládneš sama." Pustil mi ruce a poupravil si hábit.
"Okamžitě to ze mě sundej nebo tě nechám na pokoji s Cassie a půjdu k někomu jinému." Spřežila jsem ho pohledem a natáhla ruce směrem k němu.

Protočil očima a nějakým způsobem na pouta použil protikouzlo, takže se rozpadly a dopadly na zem.
"Tohle ti nedaruju, fakt." Prohlížela jsem si červené místo od pout. Měla jsem to celé otlačené.
"Draco mi vzal ruce do jeho ruky a pohladil mi červené místo.
"Malfoyi pojďte sem!" Zakřičela nepříjemně Hoochová a Draco mě táhnul za ruce k ostatním.

"Malfoy s Wilsonovou můžou odejít na pokoj a chystat se na další hodinu, jelikož obruč trefili. A vy ostatní zde zůstaňte." Rozkázala a já se snažila potlačit nadšení, které ve mně proudilo.
"Paní profesorko, ale mně by vůbec nevadilo zde zůstat s ostatními." Začal Draco smlouvat.
Chytla jsem ho za ruku a beze slova ho s úsměvem táhla nazpět do hradu.

"Zbláznil ses?" Nechápavě jsem šeptla za rohem.
"No co, mně to aspoň baví narozdíl od někoho." Tím někoho, myslel mě.

"Odpoledne máš trénink, to ti musí stačit." Otočila jsem se na patě a pomalu šla směrem na kolej s Dracem, který se za mnou šoural.
"Od kolika máte trénink?" Lehla jsem si unaveně na postel, ale potom jsem se zase ihned zvedla. Teď budeme mít lektvary. Co jsem komu zase udělala.

"Od pěti, jdeš semnou. A bez keců." Zastavil mě, když už jsem s ním chtěla smlouvat, abych tam nemusela.
"Ale když tam bude zase zima." Rozmáchla jsem se rukama a otevřela učebnici, abych si ještě zopakovala lektvar.
"Tak se oblečeš. Dej mi to." Vytrhl mi učebnici z ruky.
"Mluv." Choval se divně a nepříjemně, ale to bude pravděpodobně z toho, že jsem ho odtáhla pryč z hodiny, když jsme mohli.

"Do odvaru z Úponice Jedovaté musíme nasypat nasekané kořínky ze sedmikrásky a nastrouhanou kůži Hřímala. Necháme to 3 hodiny vrátit a nakonec přidáme kořen z Scvrklofíku. Potom to necháme hodinu odstát." Dopověděla jsem celý lektvar a on mne spokojeně pozoroval.

"Vidíš, že to jde." Ušklíbl se.
"Mhm." Zamručela jsem a neměla v plánu se s ní nadále bavit.

AHOJ! OMLOUVÁM SE POKUD BY ZÍTRA VYŠEL JEN JEDEN DÍL, ALE VŮBEC NESTÍHÁM. DĚKUJU ZA POCHOPENÍ <3