HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

81. kapitola

MINULE JSTE ČETLI:

"Bude ta párty?" Sice párty nemám ráda, ale těšila jsem se.
"Ano. Po večerce, v půl jedenácté." Otočil se nazpět k úkolu.
"A půjdeme tam?" Nasadila jsem prosivý obličej.
"Pokud budeš poslušná." Uchechtl se.
Rozmáchla jsem se naštvaně rukama.
"Ale vždyť já poslouchám." Zamračila jsem se.
"Potom si o tom promluvíme, teď mě nech pracovat, nebo mi pomoz." Spřežil mě pohledem.

"Uhm tak já jdu za ostatníma, pokud tam někdo bude." Zvedla jsem se a s hůlkou odešla pryč.
-----

"Hele kdo k nám přicházíí." Zakřičel Blaise, který seděl v kruhu společně s Mathewem, Crabbem, Goylem, Cassie, Marcusem, Viktorií, James, Amanda a ještě pár lidí.

"Jdeš hrát s námi?" Energeticky zvednul flašku a já pokývla.
Uvolnili mi místo, takže jsem se posadila.
"Takže. Ten na koho to padne si dají panáka a hned potom pusu." Vysvětloval.
"Nechcete to raději nechat až na večer?" Změřila jsem si je pohledem a všem spadl úsměv.
"Večer se bude hrát taky, ale můžeme i teď. Chvilka tě nezabije." Přemlouval mě.

"Chvilka ne, ale Malfoy ano, pokud bych se vrátila opitá." Uchechtla jsem se.
"Budu hrát až večer." Nakonec jsem se z kroužku zvedla a šla se posadit na pohovku.

"Proč nechceš hrát?" Vedle mě se přištval Mathew.
"Proč jsi šel za mnou a nehraješ?" Zeptala jsem se nápodobně jak on.
"Protože..protože s tebou musím mluvit. Můžeš jít na chvíli k nám?" Prosil mě pohledem.
"Doběhnu se převléct do něčeho pohodlného a můžeme." Pousmála jsem se a běžela do pokoje.

"To už jsi zpátky?" Draco mě překvapeně spřežil pohledem.
"Jdu se jen převléct, Mathew semnou chce mluvit." Usmála jsem se na něho a otevřela skříň.
"Vezmi si ten svetr." Poklidně mi pověděl.
"Ne, to je v pohodě. Vezmu si něco svého." Záporně jsem pokývala hlavou, což ho donutilo se zvednout a jít ke mně.

"Vezmi si ho." Hlesl mi do ucha a podal mi ho do ruky.
"Draco, ale-" zastavil mě.
"Prostě si ho vezmi, stejně je tu zima. A tady máš tepláky." Podal mi do ruky i jeho tepláky.
Děkovně jsem na něho pohlédla a rychle se začala převlékat.
"V kolik mám přijít?" Zeptala jsem se.
"Máš 2 hodiny. Potom se spolu připravíme a půjdeme." Zastrčil mi pramen vlasů za ucho.

Souhlasně jsem pokývla a políbila ho na tvář.
Už jsem chtěla vycházet ven ze dveří, ale znovu mě zastavil.
"Ruku." Rozkázal.
Natáhla jsem k němu svou ruku a on si sundal hodinky, které nasadil na mou levou ruku.

"Máš dvě hodiny, tak přijď včas a neopozdi se." Přísně se na mě podíval a já jen pokývla.
Šla jsem nazpět za Mathewem.
"Mám dvě hodiny." Uchechtla jsem se a posadila se u nich na postel.
Měli tu dvě palandy.

"Musíš mi slíbit, že si to necháš pro sebe a v žádném případě se nebudeš smát." Zapil se do mě pohledem. Po tomhle jsem čekala jen to nejhorší. Buď mi chce vyznat city nebo něco daleko horšího.
"Máš moje slovo." Čekala jsem co z něho vypadne.

"Víš, už dlouhou dobu jsem nad tím přemýšlel a každý večer mi to nedá spát. Cítím to. Cítím, že takový jsem, ale bojím se to přiznat." Koktal a byl nervózní, z čehož jsem byla nervózní i já.
"Prostě to řekni." Povzbudivě jsem se usmála.
"Myslím, že jsem na kluky.." Sklopil pohled.

Nemohla jsem ze sebe vypustit ani slovo, protože mi spadla brada.

"Cože?" Překvapeně jsem promluvila, po chvíli přemýšlení, co mám říct.
"Zapomeň na to." Mávl nad tím rukou.
"Ne v žádném případě, to je, to je super." Nadšeně jsem se usmívala.
"Jsem pyšná, že jsi to dokázal přiznat." Pohledem jsem ho uklidňovala, aby věděl, že je to naprosto v pořádku.