HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

38. kapitola

"Tak, co se děje?" Zeptal se mě, když jsme šli k útesům, kam jsem předtím poslala mrzimory.

"Draco, když jste létali. Byli tady studenti z mrzimoru a ptali se, jestli jsem neviděla nějakou mudlovskou dívku z mrzimoru. Ode dneška jako by se vypařila." Podívala jsem se mu do očí, které byly plné napětí.

"Co jsi jim řekla?" Poveděl rychle.

"Že se asi někde zapomněla, poveděla jsem aby se šli podívat sem a ještě na nějaká místa, kam by mohla jít." Podívala jsem se kolem, jestli sem někdo náhodou nejde.
Nikdo nikde.

"Draco, myslíš že už..?" Chytila jsem ho za ruku a on lehce pokývl hlavou.

Podíval se mi do očí, ve kterých bylo poznat, že se bojím toho co přijde.

Soucitně si mě přitáhnul do objetí.
"Vše bude v pořádku, neboj se. Pokud to začne škola řešit, tak se pán Zla stáhne a začne útočit až za několik měsíců, s lepší taktikou. Slibuju." Opakoval pořád dokola.

"Draco,ale já nechci." Šeptla jsem.
"Copak nechceš?" Dal mi pramínek vlasů za ucho a čekal na odpověď.

"Nechci jít pryč od tebe." Obrátila jsem pusu do podkovy (pozn. aut. Snad chápete jak to myslím😹)

"Ale ty přece nemáš důvod, jít ode mne pryč."

"Ale rodiče určitě budou chtít, abych šla nazpět k nim a znovu chodila do školy tam. Já nechci." Po tváři mi stekla slza.

"Budeš u nás. Ať se děje cokoliv." Řekl to už jako hotovou věc.

"Tvůj otec je taky smrtijed, jako ten můj. Ví, že se ti nic nestane. Nemá důvod tě odtud brát pryč." Setřel mi polštářkem prstu slzu a já pokývla.

"Máš pravdu." Odsouhlasila jsem.

"Jdem dovnitř?" Zeptal se mě a já souhlasně zakývala hlavou.

Cestou jsme potkali Cassie, která nás šla hledat.

"Všichni máme jít okamžitě do síně." vyděšeně řekla a běžela před náma,  zatímco my si spokojeně kráčeli pomalu.

Posadili jsme se a Brumbál nás poprosil o úplné ticho. Všichni s napětím seděli a čekali až z něho vypadne, co tak důležitého se stalo.

Zatímco my s Dracem jsme až moc dobře věděli, co se stalo.

"Dnes ve velmi ranních hodinách se ztratila studentka mrzimorské koleje. Ode dneška máte do odvolání zakázáno vycházet z kolejí. Jídlo se bude donášet, před koleje, kde si ho budete brát a následně také vracet nádobí. Do konce tohoto týdne je zrušené vyučování a všechny školní i mimo školní akce. Pokud možno z pokojů vycházejte jen pro jídlo a nesdružujte se ve společenských místnostech. Děláme to pro vaše bezpečí, aby se neztratil nikdo další. Více vám k tomu poví ředitelé vašich kolejí." Poveděl Brumbál a já nevěděla jak reagovat.

Jen jsem seděla a pozorovala udivené reakce ostatních.

"Zmijozel, za mnou!" Zavelel Snape, který měl v plánu nás odvézt na kolej.
"Malfoyi pojďte sem za mnou." Řekl Dracovi, když viděl že jako poslední vstáváme od stolu.

Rukou poukázal ke mně, abych šla taky.

"Kdyby se cokoliv dělo, rodiče Draca vás vyzvednou a dovezou do sídla. Jsou připraveni na každou situaci u mně v kabinetu." Poveděl nám Snape a my souhlasili.

Potom nás popohnal za ostatníma, aby to nebylo podezřelé.

Vešli jsme do pokoje, kde už byla Cassie společně s Vivian.

"Bell s holkama jsme se rozhodly, že budeme dělat každou noc přespávačky a takové ty holčicí jízdy. Budeš tam s náma?" Řekla energeticky Cassie, která si skládala na hromádku věci, co si asi bude brát s sebou.

"Ne v pohodě, tady je mi fajn." Řekla jsem hned a nemusela se ani rozmýšlet.

Šla bych,ale já si nedokážu povídat hodiny o tom, jaký makeup je dokonalý, takže jsem jít nemohla.

"Kdyby sis to rozmyslela, tak přijď. Jsi pozvaná." Řekla Vivian a společně s Cassie vyběhly z pokoje.

"Tak to vypadá, že to tu budeme muset přežít sami." Pousmál se na mě Draco a svalil se do postele.

"Jako vždy." Zasmála jsem se.

"Jen ty a já, co víc si přát." Zasmál se společně se mnou.

"Asi by bylo fajn, vymyslet plán co budeme v dalších dnech dělat." Došel pro tužku s papírem a sedl si vedle mě.

"Já nevím." Nadvezla jsem ramena a snažila se zapojit všechny mozkové buňky.

"Mohli bychom začít tím, že se konečně převlečeme z toho, v čem jsme odpoledne zmokli." Stoupla jsme si a došla ke skříni, kde jsem hledala něco, co bych si na sebe mohla vzít.

"Dobrý nápad." Poveděl Draco a napsal to na papír. Nijak jsem to neřešila i když jsem si v hlavě říkala, proč to tam sakra píše.

V pokoji si sundal košili i kalhoty a přiběhl si ke skříni pro oblečení.
Vzal si černé kalhoty a k tomu černé triko.

Zatímco já vytáhla oversized tričko, které mi bylo až po kolena a pod to jsem si vzala legíny.

"Co máme v plánu teď?" Zeptala jsem se a on se zamyslel.

"Co prostě jen ležet?" Navrhla jsem a ihned se svalila do postele.
Draco tam ještě chvíli postával, ale potom šel za mnou.

"Kolik je?" Vzala jsem mu ruku a podívala se na hodinky.
Mmm půl osmé večer.

"Dracoo?" Řekla jsem hlasem, kterým to vyznělo tak, že něco chci.
"Uhmm?" Odpověděl mi a dále se věnoval prohlížení si stropu.

"Nudím se." Stoupla jsem si a začala okolo něho poskakovat na posteli. Jen jsem se snažila zabavit.

"Pojď se podívat, jestli je někdo ve sp. míst." Zvednul se a podal mi ruku,abych mohla seskočit z postele dolů.

Vyšli jsme z pokoje a všude bylo podezřivé ticho. Na konci chodby byla tma, jako by někdo naschvál zasnul všechny svíce co zde svítily.

Šli jsme, dokud jsem hlavou nenarazila do něčeho kovového.
"Au sakra." Proklela jsem a rukou se chytla za ono postižené místo.

"Kdybys nebyla tak nízká tak-"
"Tak bych do toho nenarazila." Skočila jsem mu do řeči.

"Alohomora." Řekl někdo ze sp. místn. do které nám bránily průchod mříže, do kterých jsem narazila.

Ty se ihned otevřeli jako by byly dveře a za námi zase zavřeli.

"Co potřebujete studenti?" Uslyšeli jsme hlas Snapa, který si hověl v koženém křesle.

"Nudím se." Rozmáchla jsem rukama a omylem tak bouchnula Draca.

"Ale tady být nemůžete. Smíte vycházet jen na jídlo." Odvětil nám Snape, který se dle mého nudil také.

"Mhm" vydala jsem něco takového a čekala co budeme dělat.

"Můžeme jít za mýma rodičema?" Zeptal se Draco a Snape se na chvíli zamyslel.
"Pokud vás nikdo neuvidí, tak ano." Rozhodl a já se vítězně usmála.
Nevím, proč chtěl Draco jít za nima,ale s radostí jsem šla s ním.

"Draco, co tu děláte?" Otočil se k nám Lucius, který by tu nás dva nejspíše nečekal.
"Nudím se." Proklela jsem a unuděně si sedla do křesla, které zde bylo.

"Proč tě Draco nazabaví?" Zeptala se mě Narcissa, která seděla zaujatě za stolem a cosi tam dělala.

"Nevím." Odpověděla jsem.

"Můžu dělat lektvary?"