HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

71. kapitola

MINULE JSTE ČETLI:

"Draco. Přestaň." Dupla jsem mu na nohu, abych si získala jeho pozornost.
On se na mě přiblbě usmál a popošel zase jinam.

Rychle jsem pobíhala za ním, abych ho tu neztratila.
----
Cestou jsme potkali Luciuse, který poplácal pyšně Draca po rameni.
Ve chvíli, kdy Draco zase začal do košíků házet něco, u čeho jsem ani nestihla zaregistrovat co to je, jsem se bezvládně rozmáchla rukama a naštvaně vyběhla ven z obchodu.

Rozhořčeně jsem se posadila na lavičku a totálně ignorovala onoho chlapce vedle mě.
"Jsi v pohodě?" Posunul se blíže ke mně a mně se roztřáslo celé tělo.
"Jasně." Posunula jsem se na konec lavičky a doufala, že se neposune společně se mnou.

"Jsem Adrian a ty?" Podal jeho ruku směrem ke mně.
"Isabella." Odsekla jsem. Rozhodně jsem neměla náladu se s ním kamarádičkovat.
Už teď jsem se připravila na trest s tím, že jsem bez dovolení odešla, po tom co jsem se ho měla držet.

"To byl tvůj kluk?" Poukázal pohledem směrem k obchodu.
"Ne jen..jen jsme si hodně blízcí." Uchechtla jsem se a on pokývl.
"Což znamená, že nikoho nemáš?" Zpovídal mě dál.
"Ne." Přála jsem si, aby už konečně vyšli ven.

"Jsi moc hezká." Posunul se po lavičce znovu blíže ke mně.
"To vím i bez tebe." Ironicky jsem se na něho usmála.
On ale úplně ignoroval to, že je očividné jak moc s ním nechci navazovat konverzaci.

"Půjdeš semnou někam?" Jeho ruka se pomalu začala přibližovat k mému tělu.
Cukla jsem sebou, když se mě dotkl.
"Ne." Chtěla jsem se zvednout a odejít, jenže on mě pevně chytil za boky a posadil nazpět na lavičku.
Měl minimálně o 30 kg více než já.
"Nech mě, prosím." Šeptla jsem a na chvilku zavřela oči. Jeho doteky se mi vůbec nelíbili.

"Ale copak? Jen ti vyjadřuju svůj obdiv, tak se mi poddej." Drsně mi začal svírat stehno z kterého pomalu vyjížděl až nahoru pod sukni. 
Využila jsem situace, že na chvíli zvedl jeho ruku a chtěl ji přemístit na jiné místo. Hbitě jsem se zvedla a popošla asi 3 metry od něho. Zvedl pohled směrem ke mně a ihned se za mnou rozešel.
Chtěla jsem sáhnout do kabelky pro hůlku co jsem tam měla.
Ku*va, podělaný mudlové. Vzpomněla jsem si na zákon o zachování světa kouzel, bla bla bla.
V tu chvíli už mě ale držel pevně za zápěstí.

Kopla jsem ho na jeho citlivé místo a rychle utíkala nazpět do obchodu.
Pobíhala jsem tam jak zběsilá, dokud jsem nenašla Draca.
Ten se na mě vystrašeně podíval a položil košík na zem. Rozeběhl se ke mně a zatáhl mě někam za roh, kde byly kabinky.

Setřel mi uslzené tváře a tázavě mě pozoroval.
"Kdo ti ublížil?" Místo soucitu jsem v něm viděla spíše zlost.
Nic jsem neříkala, jen jsem mu spadla do náruče a pořádně jsem se k němu přitulila.
Popotahovala jsem a on mě hladil po zádech.
"Ššš, jsem s tebou." Složil se semnou na zem do sedu a opřel se o zeď. Svíral mě v pevném objetí v jeho náruči. Byla jsem schoulená. Nechtěla jsem se od něho ani na pár centimetrů vzdálit.

Sama sebe jsem potrestala tím, že jsem neposlechla a šla ven.
"Pověz mi to. Nic se ti nestane." Přemlouvavě ke mně mluvil.
Já se místo mluvení teď spíše soustředila na to, abych uklidnila sama sebe.
"Srdíčko. Mluv semnou." Trochu mi nadzvedl hlavu, abych se na něho podívala.
Záporně jsem pokývala hlavou.

"Já nechci zase trest." Vystrašeně jsem šeptla.
"Neboj se..nepotrestám tě. Jen semnou musíš komunikovat." Hladil mě po tváři.

"Já nevím. Tamtem venku, když jsem vyšla se mě začal vyptávat a potom na mě sahal a  to prostě všude. Chtěla jsem se zvednout a jít sem, ale on běžel za mnou, tak jsem ho kopla do rozkroku a běžela sem." Nějak jsem to ze sebe vykoktala.

"Kde všude? Vezmi ruku a ukaž mi to." Asi mu nedošlo, že to teď zrovna není nejlepší možnost, jak mu to poukázat.
Nechtěně jsem kývala hlavou.

"Je to o tvé vůli. Nic dělat nebudu." Podal mi svou ruku a já trochu pokývla.
Vzala jsem jeho ruku a pokládala ji na místa, kde se mě ten ohavec dotýkal.
Bylo vidět, že Draco se snaží co nejvíce udržet, aby nad svou rukou nepřevzal kontrolu a těch míst se nedotýkal sám.

"Je tam?" Šeptl mi do ucha.
Nadzvedla jsem ramena a poukázala tak, že nevím.
Zvedl si mě ze sebe a stoupl si.
Aniž bych stačila něco udělat. Vrazil mi rychlý polibek a někam odběhl.

Promnula jsem si uslzené oči a vyšla zpoza rohu nazpět mezi regály.
Bylo mi špatně z toho co se stalo. Nohy se mi motaly. Ale nedala jsem na sobě nic znát.
"Kam běžel Draco? Jsi v pořádku?" Došla jsem k Luciusovi, který držel v ruce i Draca košík, plný věcí.
"Nev-ím." Zasekla jsem se, když mi došlo že si Draco běžel pravděpodobně zkontrolovat, jestli tam onen chlapec ještě pořád je.

Vykulila jsem oči a rozeběhla se ven z obchodu.
Pohled mi spadl na Draca, který držel u země Adriana.
"Slez ze mě, ty šampónku." Adrian se snažil uvolnit Dracovo sevření. Místo toho schytal další ránu. Draco si asi odvodil osloveni "šampónek" od šampónu.
Divím se, že ještě nepřišla ochranka.
Vzato Lucius přišel. Narcissa zatím platila vybrané věci a Lucius se rozeběhl ke mně.

"Isabell, drž si od nich odstup." Lucius si mě popostrčil za svá záda. Zvídavě jsem vykukávala, abych věděla co se přesně děje.

"Opovaž *bum* se *bum* ještě *bum* někdy *bum* dotknout *bum* mé * bum* Isabell" Draco mu po každém slovu věnoval ránu.
Zvedl se z něho a odplivl si na něho.

Adrian ihned odběhl.
"Draco, co se tu sakra děje?" Lucius popošel k Dracovi, který měl roztrhlý ret.

On ho ale úplně ignoroval a přiběhl ke mně. Obejmul mě.

"On- obtěžoval ji." Draco se znechuceně zadíval na Luciuse, který vykulil oči.
"Proboha. Jsi v pořádku?" Lucius se posunul ke mně.
Souhlasně jsem pokývla.
"Jdu pro záznamy z kamer. Musíme ho nahlásit na policii. Zas*aní mudlové" Lucius se bezmyšlenkovitě rozeběhl někam pryč.
My s Dracem běželi za ním a Narcisse, která viděla jak utíkáme, nezbývalo nic jiného než běžet za námi.

"Chtělo by to trochu soukromý." Lucius vyhnal nějakého zástupce, který seděl u monitoru hned po tom, co mu tam našel záznam z kamery.

"Můj ty bože." Narcissa neveřícně vydechla, když Lucius začal přehrávat záznam od té doby co jsem vyběhla ven z obchodu.
Potom to z ničeho nic zastavil.

"Neměla by se dívat." Pohledem smířil ode mě až k Dracovi. Ten pokývl a přivinul si mě na hruď, abych nic neviděla.
On ale viděl vše. Stejně jako Lucius s Narcissou.

Přesně jsem dokázala odhadnout moment, ve kterém se mě Adrian začal dotýkat. Dracovi začalo mnohem rychleji bušit srdce a ruce pevně svíral okolo mého těla.

"Musíme to zničit." Odsekl Draco a Lucius souhlasil.
"Isabell, pojď na chvíli se mnou."  Narcissa mě s úsměvem vzala za ruku a Draco mě pustil.

------------------------------------------------------------------ Ahhhhh trošku toho dramatu? Co myslíte?
Mimochodem, abych nezapomněla pozdravit..takže Ahoj. Chtěla bych tady poprosit některé znalce ohledně Wattpadu.
Jak moc kapitol jde napsat v jednom příběhu?
Mám pocit, že 100 ale vůbec si nejsem jistá.
Každopádně nebojte, kdyby opravdu mohlo být maximálně 100 kapitol, tak bude vycházet pokračování v podobě druhého dílu, kde by celý děj pokračoval. Mám v plánu obrovské věci co se tohoto příběhu týče, takže se máte i já mám na co těšit <3