HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

70. kapitola

MINULE JSTE ČETLI:

Cissy, jen ho nech. Ať si to tu spolu taky užijou." Lucius spřežil přísným pohledem Narcissu.
Podíval se na ni stejně jako Draco na mě, když ho naštvu. Jenže s tím rozdílem, že já ho vždy štvu dál, zatímco Narcissa zmkla.
-----

"Máte 2 hodiny. Přijďte včas." Rozkázal Lucius a my odešli.
"Draco jsem unavená." Popošli jsme kousek od nich. Už se mi v žádném případě do nějakého obchodu nechtělo.

"Poslouchej mě. Jen si něco vybereš a půjdeme se najíst. Slibuji." Pohladil mě po tváři.
"Fajn." Povzdechla jsem si a cupitala za ním do obchodu, do kterého zamířil.
Asi si oblíbil klasické obchody ve stylu h&m.

"Mimochodem, počítej s tím, že bude příští pátek na koleji párty." Pousmál se na mě a potom odešel do pánského oddílu a nechal mě tu.
Protočila jsem panenkama a šla k oblečení.

Sukně. Tak zněl obrovský název, nad pár poličkama, plných sukněmi.
Ihned jsem sáhla po bílé překladané sukni. Líbila se mi. Našla jsem svou velikost a dala ji do košíku. Bílý huňatý cardigan. Červené kostkované uplé šaty. Obyčejné bílé tričko s dlouhým rukávem a černo-bíle kostkovanou sukni. Černý rolák.

Nadále jsem zavítala i do pánského oddělení, kde jsem našla dva úplně dokonalé zelené svetry, přičemž jeden byl spíše jako šaty, když bych si ho na sebe vzala já. Už teď jsem věděla, že ho Draco zavrhne.

"Jdu si to vyzkoušet." Poukázala jsem na košík a on pokývl. Bez zeptání mě vzal za ruku a táhl mě do kabinky.
Zavřel za námi dveře od kabinky a posadil se na stoličku v rohu.
Díky bohu, že jsou ty kabinky aspoň velké.
"Zvládla bych to i sama." Rozmáchla jsem se rukama a na zem odložila plný košík oblečení.

"Chci tě v tom vidět." Nadzvedl obočí a já otráveně pokývla.
"Ty jsi nic nevybral?" Přišlo mi to divné, jelikož tam byl celou tu dobu.
"Vybral. Ale hodil jsem to k tobě, ani sis nevšimla, že to tam dávám a dále si vybírala tohle." S ušklebkem na tváři z košíku vyndal pastelově růžovou braletku, která by se dokonale hodila k te bílé sukni.

"Hej." Trochu jsem do něho drkla a začala se smát.
"Co jsi vybral?" Zadívala jsem se mu do očí a rychle si sundala sukni, kterou jsem na sobě měla a zaměnila ji za tu bílou, abych si ji zkusila. Upřímně, už mi bylo jedno, že jsem tady před Dracem polonahá.
"Uvidíš, až se k tomu dostaneš." Mrkl na mě a nechal oči zapité na mém těle.

"Chci to vidět s tímhle." Do ruky mi hodil již zmíněnou braletku.
"Teď ne. Možná, jestli si to na sebe vezmu. Ani nevím jestli se mi na mě to líbí. Ta sukně je moc..krátká." Pozorovala jsem své tělo v zrcadle.
Od té doby, co jsem za těch pár týdnu začala normálně jíst, to na mne začíná být vidět.
Už mi tak nechutně nevylézají kosti ze všech stran těla. Určitě jsem něco i přibrala.
Navíc to, že mám obrovská stehna se nezměnilo ani když jsem měla o několik kilo méně.

Draco si všiml toho jak své tělo v zrcadle pozoruju.
"Hej." chytil mě za zápěstí a otočil se mě od zrcadla k němu.
Posadil si mě do klína, jako bych byla malé dítě a pozoroval mě.
"Podívej se na mě."
Zvedla jsem pohled směrem k němu.
"Jsi dokonalá." Pousmál se na mě. Úsměv jsem mu vrátila.
"Když já-" položil mi prst přes ústa.
"Jsem na tebe moc pyšný, že jsi zase začala pořádně jíst. Tak moc jsem na tebe hrdý." Využil situace, že jsem v jeho klině byla shoulená a vlepil mi pusu do vlasů.

"Nesmíš o sobě pochybovat. Jsi dokonalá a vždycky dokonalá budeš." Vlídně mě sledoval. Měla jsem pocit, že mi čte myšlenky.

"I kdybych měla 100 kilo?" Šeptla jsem a on se uchechtl.
"I kdybys měla tunu." Pobaveně se zasmál.

(Pozn. aut. Tou váhou nechci samozřejmě nikoho urazit! Každé tělo je krásné <3)

Zvedl mě ze sebe a do ruky mi podal onu braletku.
"Draco vážně ne. Doma." Vrazila jsem mu ji nazpět do ruky.
"Fajn. Zkus si něco jiného, jdu něco najít. Hned jsem zpátky." Pohladil mě po vlasech a vyšel ven z kabinky.

Dále jsem si zkusila uplé červeně kostkované šaty. Jak jsem se tak přehrabovala v košíku, našla jsem tam černou džísku, kterou si vybral Draco.
Byla celá černá, jen uvnitř měla bílý kožíšek, který byl až ke krku a tvořil tak límeček.
Je moc hezká.
Oblékla jsem si ji a vykoukla z kabinky ven, abych zjistila kde je Draco.
Ten už se s úsměvem na tváři blížil ke kabince.

Vlezl dovnitř za mnou a já ihned zase zavřela.
"Jak to děláš?" Pozoroval outfit, který jsem si zrovna oblékla.
"Nelíbí se ti? Počkej, hned si to sundám." Začala jsem vyšilovat.

"Ne, hej hej. *Chytil mě za zápěstí* tak jsem to nemyslel. Proč ve všem vypadáš lépe, než ostatní dívky?" Rukama sjel dolů k mým bokům, které překrývala džínová bunda.

Nic jsem neodpověděla, jen jsem se na něho pousmála.
Ani jsem nevěděla co mu na to říct.
Bundu mi z ničeho nic sundal. A podal mi do ruky další oblečení.
Když jsem konečně vyzkoušela vše, Draco opět rozhodoval za mě.

"Tohle vypadá, jako by to ani nebylo tvoje." Nadzvedl zelený svetr.
"Myslím, že stejně většina věci co nosím patří tobě. Takže bych řekla, že na tom nezáleží." Zazubila jsem se a podala mu ho nazpět.

Vyšli jsme ven z kabinky a on mě vyhnal ven před obchod s tím, že to jen zaplatí a jde. Do ruky jsem mu rychle podala jeho kreditku a cupitala ven.

"Tady jsi. Půjdete s námi tam?" Před obchodem stál Lucius s Narcissou. Poukázal na obchod se spodním prádlem.
Co ten tam chce dělat? Uchechlta jsem se uvnitř hlavy. Co by asi tak mohl dělat v obchodě. Že by nakupovat? Ty jsi fakt blbá Isabello. Můj mozek mě okřikl.

"Pokud bude Draco chtít." Poupravila jsem si sukni.
"Draco, jdete s námi teď tam?" Lucius se ho zeptal a poukázal na stejné místo, kam předtím ukázal když se ptal mě.
Obchod se spodním prádlem.

Draco pokývl a chytl mě za ruku, kterou měl volnou. V druhé ruce svíral ucha od tašky plné oblečení.

Už teď jsem věděla, že se budu cítit nesmírně trapně.
Nervózně jsem si zkousávala ret a následovala poslušně Draca.
"Drž se mě." Hlesl mi do ucha a přitáhl si mne blíže k sobě,tak že mne chytl okolo pasu. Učinil tak hned když si všiml, že chlapec co oxidoval na lavičce si mě zaujatě, se zájmem prohlíží.

"Samozřejmě." Šeptla jsem a Draco se spokojeně usmál. Asi si užíval to, že ho po nějaké době zase poslouchám.
Při vchodu do obchodu jsem zase chtěla ihned vyjít. Draco mi to ale neumožnil.
"Jdeme támhle. Vyberte si co chcete." Lucius vzal elegantně Narcissu za ruku a odešel s ní k jednomu z regálů.

"Vidíš támhleto?" Draco poukázal směrem k figuríně, která na sobě měla nějaký podvazkový set.
Pobaveně jsem se uchechtla a pokývla.
Táhl mě přímo dopředu až k oné figuríně.
Než jsem se stačila nadát, začal házet kousky spodního prádla košíku.

"Draco. Přestaň." Dupla jsem mu na nohu, abych si získala jeho pozornost.
On se na mě přiblbě usmál a popošel zase jinam.

Rychle jsem pobíhala za ním, abych ho tu neztratila.