HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

98. kapitola

MINULE JSTE ČETLI:

"Dej tu hůlku dolu dítě." Ona postava promluvila a otočila.
Muž.
V šedém kabátě.
Zarostlý vousy.

"Co tu doprdele děláš?"
Neodpověděl. Místo toho si pro něco sahal do kapsy.
Musím nějak zakročit. Prostě musím.
Vzpomínej, rychle. 'Jsi silná čarodějka, tohle zvládneš' V hlavě se mi vybavovala Luciusova slova.
Natáhl svou hůlku proti mně.

"Crucio!" Vyslala jsem kletbu.

----

"Př-est-přest-aň.!" Svíral se v bolestech.
Notak Narcisso, přijď sem. Zrovna by se mi tvá pomoc šikla.
"Tak to ty- to ty nás sleduješ."
"Přišel jsem si pro to co mi patří."
"Mdloby na tebe!" 
Panikařím. Jsem silnější, než on. Ale přeci jen. Co s ním mám sakra dělat. Na ruce jsem si všimla řezancs, který jsem díky kletbě použila.
"Avad-"
"Petrificus Totalus." Marná snaha otče.

○○○○○○○○○mezitím u Draca○○○○○○○○○○○○

"Draconisi, zklidni se." Lucius ho hrubě okřikl.
"Něco jí je." Od bolesti si držel prst, který ho díky prstenu pálil.
"Za chvíli tam budeme, ona se s tím dokáže vypořádat."

Procházejí pod mohutnými stromy. Několik stovek metrů od sídla. Proč neletí? To pán Zla to přikázal, aby na sebe nestrhli pozornost.

"Já-nemůžu." Draco se pomocí jeho nové schopnosti vznesl do vzduchu a letěl do sídla.

○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○

Hůlkou ho držím ve vzduchu. Z ruky jsem mu vzala jeho hůlku. Pro jistotu..

Dveře dole se prudce otevřely.
Člověk, který dopadl na zadek se stejně rychle zvedl a běžel ke mně. Již automaticky jsem k němu natáhla hůlku.

"Bell." Promluvil. Tupě nás dva pozoroval.
Oddechla jsem si a hůlku sklopila dolu.
"Bože můj, jseš v pořádku?" Rozeběhl se ke mně.
"Jistě, že ano." Zalhala jsem. Vůbec totiž nepanikařím. Nepoužila jsem proti svému otci kletbu, která se nepromíjí a zrovna teď ho tu nedržím. Jo a vůbec mě nechtěl zabít.
"Jsem silnější než on.."
Draco mávnul hůlkou dolu, aby si ho mohl prohlédnout.
"Tvůj otec? Co ten tu dělá?"
"Byl v pokoji, z ničeho nic."
"Co říkal?"
"Že si jde pro to, co mu patří. A potom se-" Ne, počkat. To nesmím říct.
"Potom co? Otec za chvíli přijde, tím jsem si jistý.."

Hodně rychle to zamluv. Přece NEMŮŽEŠ ŘÍCT, ŽE SE TĚ POKUSIL ZABÍT.

"Řekneš mi to sama, nebo si to mám zjistit?"
"Bála jsem se ho. Takže jsem jaksi použila cruciatus."
Oči mu na malinkou chvíli zazářily.
"Mluv." Hůlkou pokynul k mému otci a povolil mu tak mluvit, ovšem stále levitoval ve vzduchu kousek nad zemí.
"Ať se stane cokoliv, tvá matka si tě najde a zabije tě, pokud já už nebudu moci." Z jeho hlasu mrazí. Nechci si to přiznat, ale klepu se. Celé tělo se mi klepe.

"Draconisi, jak se opovažuješ takto chovat!" Lucius vlétl celý rozčílený dovnitř. Když nás uviděl pozastavil se.

"Vždycky si tě najde a zabije tě." Zachraptěl.

"Okamžitě mi tohle vysvětlete, nebo si to zjistím sám." Ano Luciusi, my všichni víme, že umíš číst myšlenky, ale nemusíš používat stejné fráze jako Draco, který shodou okolností umí úplně to stejné.

"Zabijeme jí. Nevychovali jsme ji pro rodinu nějakých vrahů, jako jste vy."
"Abys to mohl říkat, tak bys mě alespoň musel nějak vychovávat." Uchechtla jsem se, na odlehčení situace.