HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

42. kapitola

"Nechci." Odsekla jsem a byla pěkně uražená.
Jak se opovážil. Tohle udělá vždycky.

"Hned co to dojíme dojdu za rodičema, aby něco koupili ano?" Podíval se na mě a já chvíli přemýšlela nad tím, jak zareaguju.

"Fajn." Vzala jsem si chipsu z balíčku a z chutí se do ní pustila do jejího jezení.
V tu dobu už bylo skoro 7 večer.

"Draco?" Pošeptala jsem. Nevím proč jsem to neřekla normálně.
"Ano?" tázavě se na mě podíval a já pousmála.
"Chtěla bych se jít vysprchovat, pomužeš mi do koupelny? Potom už to zvládnu." Znovu jsem se usmála a on se na chvilku zamyslel.

"Ale budeš dávat pozor, ano?" Poveděl a já s radostí pokývla.
"Jen mi prosím podej ze skříně ručník a nějaké tričko s kraťasema na spaní."

On se zvedl a učinil tak. Potom mi pomohl dojít až do koupelny, kde mě posadil na židli.
"Sundám ti ten obvaz, potom to zase ošetříme." Pomalu obvaz rozvazoval a já pozorovala každý krok co dělal.

Vypadal při tom, tak roztomile, že jsem se málem rozplynula.
"Víš, že už si přijdu jako tvůj rodič?" Ucechtnul se a já společně s ním.
"Taky si občas přijdu jak tvoje dítě." Zasmála jsem se a on pokývl.

"Tak utíkej." Plácnul mě rukou přes stehno a já se na něho zašklebila.
"Jak mám utíkat prosimtě?" Seriózně jsem se na něho podívala a chtěla nějakou logickou odpověď.
"Tak doskákej, nebo chceš snad pomoct i svléct." Více provokativní věc už ani snad říct nemohl.

"Ne Draco, dokážu se svléct i sama. Teď vypadni a opovaž se ty dveře otevírat." Postrčila jsem ho a když jsem si byla na 100% jistá, že se nevrátí svlékla jsem se a šla do sprchy.

On by mi sem nevlezl z několika důvodů. Ví, že bych s ním potom nemluvila a Lucius ho celý život učil správné chování k dívkám. Myslím, že lézt za nima do koupelny ho rozhodně neučil. Spíše mu říkal, že je to velice neslušné a nevhodné.

Uchechtla jsem se nad myšlenkou jak se asi Draco cítil, když dostával jednu z těchto lekcí.

Vylezla jsem ze sprchy a ručníkem se usušila. Oblékla si kraťasy a chtěla i tričko, jenže mě zastavilo to, že tohle určitě moje tričko nebylo.

Asi mi Draco dal omylem to jeho.
Oblékla jsem si ho a z koupelny doskákala ven ze dveří.

Draco ke mně přiběhl a pomohl mi do postele.
"Čekal jsem, že si ho neoblečeš." Uchechtnul se a mně došlo, že mi to tričko dal naschvál.
Pokývla jsem rameny a on mi natáhl nohu, kde mám vykloubený kotník.

"Vezmi si tyhle prášky, ráno už to bude mnohem lepší." Do ruky mi dal hrstičku prášků a já se na vteřinu zamyslela nad tím, jestli mne náhodou nechce otrávit.
"Musím?" Pozorovala jsem ony prášky v ruce.
Polykání prášků naprosto nesnáším.
Draco pokývl zatímco já záporně zakývala hlavou.

"Kdybys byla moje dcera, tak už máš ty prášky dávno v sobě, protože bys co?" Zeptal se a u toho se zasmál.
"Protože bych poslouchala." Protočila jsem očima a společně s ním se začala smát.

"Můžeš po jednom. Veř mi, bude ti lépe opravdu." Podal mi sklenici s vodou a já souhlasně pokývla.

Pokud bych si je nevzala, nějak by je do mně dostal i tak. Klidně by tu semnou seděl až do rána, dokud bych je nesnědla.

Poslušně jsem zapila jeden prášek po druhém, mezitím co mě Draco přežil očima a čekal, jestli je opravdu spolknu.
"Vidíš, že jde poslouchat." Uchechtnul se.

Vzal všechny věci, které měl v plánu použít na můj vyvrtnutý kotník a začal je používat. Stejně jako odpoledne.
Nakonec vše zakryl pod vrstvu obvazu.

Děkovně jsem se na něho usmála a on s posadil vedle mě.
Přitáhl si mě do obrovského objetí, při kterém mi dal několik pus do vlasů.

"Co máme v plánu teď?" Zeptala jsem se.
"Nevím, co chceš dělat?" Podíval se na mě a já se zamyslela.

Dělala bych spoustu věcí, ale nemůžu.

"Budu už zítra moct chodit?" Opřela jsem si hlavu o jeho rameno.
"Nevím, bude lepší když to necháš ještě odpočinout." Soucitně se na mne podíval a já si povzdechla, "achjo."

"Chtěla bych ven." poveděla jsem.
"Ven nesmíme, vždyť to víš. Když bychom mohli, tak bych tě vzal, ale takhle bychom mohli mít jedině problém." Pousmál se a já přikývla.

"Máš pravdu." Pokývávala jsem hlavou a přemýšlela nad tím, co všechno by se stalo, kdyby nás někdo načapal.

"I když." Usmál se a chtěl říct něco, co ho pravděpodobně napadlo.
"Co?" Nadšeně jsem se na něho podívala.

"Když bychom se domluvili s tátou, tak bychom buď mohli aspoň do sp. místn. a nebo před školu. Ale to potřebujeme nějakou dobrou výmluvu." Zasmál se.
"Myslím, že to neprojde." Byla jsem si tím jistá. Lucius by to nepovolil.

"Hele já se jdu podívat do sp. míst. jestli tam někdo je. Vrátím se pro tebe, pokud ano." Zvednul se a já souhlasila.

Odešel a když se nějakou tu dobu nevracel položila jsem se a zavřela oči.
Bylo ještě brzo, ale chtělo se mi spát.

"Už jsem tady, chceš tam jít za ostatníma?" Zeptal se a já se probudila.
Popošel ke mně a když si všimnul, že jsem usnula zastrčil mi pramínek vlasů za ucho.

"Nechtěl jsem tě probudit." Otevřela jsem oči a spadl mi na něho pohled.
"V pohodě, můžeme jít." Protáhla jsem se a posadila se. Natáhla jsem k Dracovi ruku, abych tak poukázala, že chci pomoct.

"Poslouchej mě, dáme na tebe mikinu a ty se tady opřeš. Potom tě tam donesu, ano?" Poveděl mi a já pokývla hlavou.

Už automaticky si sundal mikinu, kterou na sobě měl a navlékl ji na mně.
Zvednul mě do náruče a já se k němu přitulila.

Donesl mě až do již zmíněné sp. míst. kde mě položil do jednoho z kožených křesel.
"Co jsi dělala?" Zeptal se vystrašeně Mathew, který seděl vedle Blaise.
"Zakopla jsem." Pokusila jsem se o úsměv.

"Ty jsi taky nemohlo." Zasmál se společně s ostatníma.
"Budeš moct chodit?" Zeptala se Vivian, kterou to až nad míru zajímalo.
"Za pár dní." Odpověděl za mě Draco. Nejspíše věděl, že bych řekla něco ve stylu, že už je to v pohodě a můžu chodit. Což samozřejmě není pravda.

"Co tady děláte?" Zeptala jsem se.
"Kecáme a půjdeme hrát flašku na pusy. Přidáte se?" Poveděl nadšeně Blaise a já se tázavě podívala na Draca.

"Myslím, že tu chvíli zůstat můžeme." Pousmál se a já pokývla.
Konečně jsem nemusela ležet v posteli a mohla jsem být tady.

"Jdu pro flašku." Josh se zvednul a odešel do pokoje.

"Tak kdo začne?"