HOGWARTS? ONLY WITH DRACO [DOKONČENO]

35. kapitola

Ahoj, dole budou informace o tom, jak budou vycházet další kapitoly, takže si to určitě přečtěte. Děkuju <3

"Opravdu?" Zeptala jsem se a on pokývl.
"Tak otevři oči." Učinil tak a mně se naskytl pohled na jeho oči, které zářily.

"Počkej chvilku." Stoupnul si a došel pro šátek, který měla Cassie na stole.
Ten mi zavázal přes oči, abych nic neviděla.

"Ale ty to sníš celé sám." Rozmáchla jsem se rukama a doufala, že jsem ho nijak nebouchla,jelikož jsem viděla úplnou tmu.

"Věř mi. Bude to zábava." Pohladil mě rukou po tváři.
Je zvláštní, že takové věci děláme, když jsme jen kamarádi.

Čekala jsem na povel toho, co mám udělat.
Svou rukou,mi pootevřel pusu. Do krátké chvilky jsem cítila to,jak mi do pusy přiložil kousek z čokolády, kterou držel v ústech.

(Pozn. Aut. Zní to divně, já vím. Jen si představujte tu hezkou chvíli a nemyslete na nic úchylného, jak to možná může vyznít.)

"Líbí se ti to?" Poveděl a já pokývla.
Bylo to zvláštní,ale bavilo mě to.
Nevím, jestli jeho na tom víc bavilo to, že dokázal sníst polovinu čokolády, kterou jsme si měli předávat mezi rty a nebo to, že mě takhle měl jemu poddanou.

Přece jenom, věděl že bych si tu pásku z očí sama nesundala.

Tohle celé s tím předáváním čokolády, jsme zopakovali minimálně desetkrát.
"Chceš teď ty?" Zeptala jsem se,jelikož jsem byla v tom domnění, že tu čokoládu on nejí a jím ji jen já.

"Ne, takhle mě to baví, můžeme další?" Zeptal se mě a já pokývnula.
"Dobře."

Čekala jsem, až mi řekne ať třeba pootevřu pusu, nebo tak učiní on. Ale nějakou dobu nic.

Po chvilce jsem ucítila jak se ke mně přiblížil. Neřekl nic, jen mě za ruku pohladil po tváři, kterou po chvíli chytil a držel ji. Ne silně, jen měl svou ruku položenou na mé tváři.

Čekala jsem co udělá dál.
Ucítila jsem jak se jeho obličej přiblížil ke mně o něco blíže. Jeho rty se otřely o ty mé.
Dokud se nespojily v jedny.

Než jsem si uvědomila co se děje, odpojil je.
Takže mi dal letmý polibek.

Prsty jsem nahmatala jeho ruku, kterou měl položenou na mé tváři.

"Myslím, že jsi zapomněl čokoládu." Snažila jsem se ulehčit situaci, při které jsem asi ani jeden, nevěděli co říct.
"Nemyslím si." Odseknul mi a znovu se mi otřel o rty, těmi svými.

Nevadilo mi to. A to ani trošku.

Pootevřel mi pusu a dal do ní kostičku čokolády.

"Věříš mi?" Zeptal se a já nevěděla co odpovědět.
"Věříš mi natolik, že když ti pomůžu se zvednout,necháš se mnou vést? Neupustím tě, neboj." Poveděl a já pokývnula.

Ucítila jsem jeho dotek na mém pasu, ktery naznačil to, ať se začnu zvedat.

Přešli jsme nejspíše ke stolu, kde mě posadil na židli.

"Jen chvilku seď a snaž se nehýbat." Řekl s rozkazem a já kývnula hlavou na souhlas.

Slyšela jsem, jako kdyby něco kreslil na papír.
Kreslící tužku rozpoznám.

"Draco? Já chci čokoládu." Řekla jsem, když už jsem nehybně seděla asi 10 minut.

"Chvilku vydrž." Poveděl a já pokývnula.
Uslyšela jsem jak se zvednul z postele a do úst mi vložil kostičku čokolády.