Neprofesionální

--19--

Od toho dne uběhly skoro dva týdny. Dneska byl den před narozeninami Mei. Povětšinou tohle nedělám, ale teď šlo o Mei. Vše jsem měl připravené a seděl ve své kanceláři, akorát jsem neměl s nikým domluvenou výzdobu.

Během těch dvou týdnů jsme se s Reizou celkem dost sblížili, zatím jsme spolu ještě nespali, ale něco mezi námi je.

Měl jsem pro ni dárek. Docela dost drahý dárek pro běžného člověka. A stačilo ještě zařídit oslavu ve firmě. Právě jsem pracoval na nějakých papírech a řešil pak i telefonicky spolupráci s jednou firmou.

Dorazil jsem do práce dřív než Reizo, o dost dřív, jak ho znám, tak ještě spí. Začal jsem pracovat na papírech a potom šel za šéfem.

Vyrušilo mě zaklepání. Zrovna jsem ten hovor dokončil a tak jsem svolil, aby vešel.

Vešel jsem dovnitř. ,,Mám pro vás ty informace, které jste včera chtěl." řeknu a podám mu papíry, na kterých jsou ony informace napsané.

,,Dobře..." Možná bych se měl zeptat jeho...přece jen s Mei dobře vychází a navíc tohle bude jeho první oslava v našem stylu.

,,No, jestli už nic nepotřebujete tak půjdu."

,,No vlastně...něco by tu bylo..." začnu. Opravdu se zase netěším na Reiza, jak mi to bude vyčítat, ale tohle by mohl chápat. Abych pravdu řekl docela jsem se od nich vzdálil. Ani s Mareem už tolik nekomunikuju.

,,Ano? Povídejte." řeknu a kouknu se na něj. Celkem mě mrzí, že už to mezi námi není jako dřív, je pravda, že jsme se nikdy nějak extra nebavili, ale čas od času jsme si celkem normálně povídali..

,,Není to pracovní záležitost, takže můžeš klidně odmítnout. Zítra má Mei narozeniny a mě by se hodila k večeru pomoct s výzdobou. Stačí to nějak prostě, jelikož pravá oslava se koná v jednom velkém sále..." vysvětlím.

,,Slečna Mei má narozeniny? Jasně že vám pomůžu." řeknu s úsměvem.

,,Ano. Divil by ses, kdybys věděl kolik jí opravdu bude." zasměju se. Možná je starší než já, ale rozhodně na to nevypadá.

,,Takže s čím přesně mám pomoct?"

,,Výzdobu najdeš ve v menším skladě v podzemí. Objednal jsem nějaká vína. Čerstvé jídlo by tam mělo být taky, ale musí se připravit. Chtěl jsem si najmout kuchaře, ale zcela jsem na to zapomněl. A ti ze sálu mají prý až moc práce. Taky výzdoba tam je a dort přinesu zítra brzo ráno...."

,,Dobře, jestli chcete, tak bych mohl zavolat bratrovi, je to kuchař." Navrhnu mu.

,,Opravdu ? Musel by tu ale být nejpozději do osmi. Mei jsem dal menší volno, takže tu od pěti už nebude. Potřebuje řidiče nebo může dorazit sám ?" zeptám se i s nadějí v očích. To bych nebyl já, kdybych vše nedělal až na poslední chvíli. Ještě, že je zítra pátek.

,,No má motorku, takže by to neměl být problém. Jdu mu hned zavolat." Řeknu, Yoshio bude nadšený, možná sebou vezme i Yoshi, to je jeho dvojče, strašně ráda mu s něčím pomáhá.

,,Dobře. Na platu se s ním domluvím..." oznámím mu a pak ho mávnutím ruky pošlu pryč, abych se zase mohl věnovat práci.

Vyjdu na chodbu a zavolám mu, souhlasil s tím a rovnou řekl, že vezme i Yoshi, jejich menší restaurace je teď stejně zavřená kvůli rekonstrukci.

Dodělával jsem nějaké papíry a promýšlel tu oslavu.

Prý by mohli dorazit okolo šesté, což je skvělé. Hned jsem jim řekl adresu a šel za šéfem.